Thor: Ragnarok

Co děláme v ASSgardu? Strážíme předaleké galaxie! Další „seriózně“ pojaté trampoty dokonale depilovaného homoboha hromü a bleskü již byly zřejmě kontrakokotivní. Do temnoty a brutality zamířit nešlo, aby davy juvenilních dyslektiků náhodou neutrpěly traumata spojená s fekálními inkontinencemi, tudíž zbývalo po zaslouženém úspěchu Strážců gaylaxie jediné, a sice natlačit trakthor do tumorné noty. Obřezaný maorský smíšek Lajka Mamtiki rozhodně nebyl špatnou volbou a se šarmem sobě vlastním obvyklou mrveláckou sériovou čalamádu pro debily rozhodně osvěžil a mírně přetáhnul přes okraj žumpy. ASSgardská mykologie sice stále dostává ve sjednocených barvách Benetonu na progelovaný anus tak, že by z toho Vágnerovi povisl Lohengrin, a ke všem těm AfroAssům a ŤamanoVanům ještě bezprecedentně přibyla i Negrovalkýra, takže počítám, že se v dalším díle konečně spravedlivě dočkáme i nějakého toho Nilfheimmohamedána či Muspellportorikánce, nicméně jinak tentokráte Pájka skvostně vyautoval toho toporného buzerantského kladiváře s rozkokošně pürpürovou pelerinkou zejména zbrunetěnou, neuvěřitelně píchatelnou a skvěle hrající Blanšetkou, výborným Hulkem a hlavně vlastní kreací kameňáka Korga, jenž s cigánskou dikcí neustále trousí humory, sušší než klín farské posluhovačky. Rozhodně jedna z těch snesitelnějších omalovánek pro předčasně potracené. (22.01.2018)

uaáá áá áh.. Uáá ááá áh. We come from the land of Ice and Snow... Ok, není moc lepších songů, které by se hodily jako doprovod k bitce komiksovejch, severskejch božstev víc, než Immigrant song, budiž mu chvála neskonalá. A tvůrcům taky, protože se, jak vidno, už fakt nebojí hodit do AAA filmu totální stylizaci osmdesátkového komiksu, který je sice osvěženej dnešním budováním příběhu, ale pořád s dost neonovou a barevnou duší. Je to zábavné, vtipné a perfektně fungující (ovšem klidně bych si do žil dal zas nějakou marvelovku, která bude trochu vážnější) a jestli tu něco hapruje, tak je to trochu jalové finále, které má poměrně málo zapamatovatelných momentů a zejtra na ten digitální bordel zapomenu /a přesto o dva řády lepší, jak gigibordel u Batman v Superman/. (04.02.2018)

"Are you Thor: God of Hammers?" ...oka, asi takto. S prehľadom najlepšia sólovka, nielen Thora ale šetkých Avengerov. Totálne mi sadol mix akcie, humoru, postavičiek (Korg, Hela) a nadupaného audio-vizuálu (útok Valkýr). Príbehovo je to prosté, ale fuck it ... je to jazda, kde šlape úplne všetko. 95% (01.05.2018)

Waititi Reggae. Rude boys and girls, sociálně-imigrační podtext (není důležité místo, ale člověk) a hlavně jedna velká show, u které jako by si Taika řekl: „Hej, Marvele, co děláme v temnotách, když můžeme vyjít na světlo zábavy!“ Vždyť kdo by před pár lety řekl, že Ódinson bez svých dvou jediných citových vazeb (nářadí a kadeře) bude hýřit vtipem, až zastíní i svého nevlastního bratra? Po stopách Starlordovy party, sebeironicky, hravě a s odvahou přiměřeně devalvovat zaběhnuté dějové vzorce i vlastní mytologické podhoubí. A konečně někoho napadlo, že i Hulk by měl dát své potrhané džíny občas do prádla. Snad nebyla zrovna poblíž nenechavá ruka Kevina Spaceyho.. (13.11.2017)

Kašlat na rozdírání duše, kašlat na temnotu. Let's enjoy the ride. Po famózních druhých Strážcích přilétá v kosmické lodi z odpadků novozélandský šprýmař Taika Waititi, aby divadelní prkennost a mytologickou sošnost Thora přetavil ve značně lidský portrét namakaného narcise, který má daddy issues a je chorobně závislý na své falické chloubě, obřím kladivu. Marvel si tenhle vážně nevážný styl osahal ve třetím Iron Manovi a díky Strážcům už ví, že lidi chtějí útěk, retro a nesmyslné mimozemské světy obývané výstředními hromadami hornin a dalšími roztodivnými homunkuly. Třetí Thor tak připomíná euforickou osmibitovou arkádu, která sice používá k pohybu jen osy X a Y, ale i na nich si užijete dost frků, špílců a akčních eskapád. Není to bez chyb, Hemsworth se občas tak snaží, až se pitvoří, syndrom co minutu vtip přeje i hlušším místům. Navíc Thor nemá zdaleka tak elegantní zápletku, kde se tradiční světoničitelský motiv přetavuje v dojemnou výpověď o rodinných vztazích jako druzí Guardians. Mondénní štětka Hela je docela zábavná, ale všechno kolem ní je spíš zoufale generické, takže nahromaděná erupce energie v závěru nakonec zase směřuje k okoukaným klišátkům. Taika je naštěstí skoro vždycky doprovodí nějakým plnotučným ironickým podražením nohou, které vrátí do vesmíru rovnováhu. Chtěli jste prázdnou, namachrovanou, přitom sebevědomě kousavou podívanou? Tak tady máte tuplovanou porci. (27.10.2017)