Pečovatel

Ač mám hodně rád nejrůznější zvrácené, morbidní, ujeté, bizarní kousky, tak jestli je něco co z duše opravdu nesnáším, tak jsou to pedofilové a filmy na toto téma – chce se mi z nich vždycky zvracet a to jsem celkem silná nátura. V reálu s tím zaplaťpánbůh nemám absolutně žádné zkušenosti a doufám, že nikdo z mých blízkých/známých s nimi taky nebude mít nic do činění, no začne to ve mně vřít i u samotného filmu. Tyhle svině nestačí vykastrovat, nebo zařadit do nějakého registru – to chce rovnou odflágnout. Film má drsný námět a některé scény jsou vážně až nechutně natočené – emočních momentů je taky dost, bohužel mi přišlo, že tu bylo i několik věcí, které nedávali moc smysl, nebo byly jen tak ledabyle nahodilé (jako pěst na oko). Jako tolik úchylů na jednom místě se jen tak nevidí – ten finální a vlastně i hlavní – magor na entou), ženské chcanky jsem z toho cítil i přes monitor, chudák brácha indián – ten dopadl. Drsné to bylo, jen škoda, že se v tom zřejmě ztratil i sám režisér, nešlo si prostě nevšimnout těch tvůrčích přešlapů – lepší průměr. 60% (20.02.2022)

Tak tohle byla síla. Zmizení je oproti tomu light a ani Sedm se mi takhle nezarylo pod kůži. A není to dané jen námětem, který se zaobírá tím nejhnusnějším zločinem, ačkoliv ten tu samozřejmě hraje velkou roli. Své si odvádí i herci, přičemž hlavní představitel předvedl jeden z nejuvěřitelnějších výkonů, jaký jsem kdy viděl. Podobně depresivně na mě působil Kenneth Branagh ve Wallanderovi. Perfektní byla i atmosféra, které se velice blížila severským kriminálkám. Co však bylo nejhorší, nebo nejlepší, záleží na tom, jak se k tomu člověk staví, byly neviděné naturalistické scény. Jasně, že to tvůrci nemohli přehánět a ani bych si to nepřál, ale to, co ukázali, bohatě stačilo, aby se mi stáhly útroby. Hnus, ale zároveň zatím nejlepší thriller letošního roku. 100% (21.08.2014)

Vlna severských krimi, ktorých popularita v posledných rokoch celosvetovo extrémne stúpla (aj vďaka premyslenej štátnej podpore tvorby a propagácie popkultúrnych švédskych žánrov) dejovo extrémne vystrčila do popredia problematiku sexuálneho zneužívania detí. Po prečítaní mnohých z nich mám dojem, že za každým štvrtým severským blondiakom sa skrýva päť pedofilov a tri mučiteľky z detstva. Belgický film úspešne zapadá do tejto línie, a hoci je geograficky lokalizovaný o pár stoviek kilometrov južnejšie od nordických štátov,  zapĺňa ďalší z prebytočných dielikov detektívnej pedofilnej skladačky. Krutý únos dieťaťa. Vyšetrovateľ si traumu z takmer totožného príbehu v sebe nesie od detstva. No ale nestačí to. Dôjde k ďalšiemu únosu. Ako vravím, pdofil na každom belgickom rohu. Navyše zákerný, slizký, psychopatický. Nie zlé, no toľkokrát videné a čítané inde a inak v desiatkach obdobných krimipríbehov, že to vyzerá skôr ako povinná seminárna repetícia v mužskom kláštornom ráde. (16.05.2021)

Primárním poselstvím tohoto sugestivního snímku, jenž jako prostředek jeho prezentace volí syrové, neostrouhané a emočně reduktivní scény, je jednoznačně to, že šukat děti je špatné. Sice nevím, kdo tyhle pravidla určuje, já třeba taky nemám nic proti veganům, když jim ty mrkve chutnají, je to jejich volba, ale budiž. Jako celek to klapalo a ty dvě hodinky mi utekly jako Tomášek Novákojc z ostnaté klícky. (30.06.2014)

Pozdrav z Belgie.A né ledajakej.Totálně našlapanej atmosferickej a napínavej psychothriller.Opravdu silný snímek na velmi citlivé téma.Žádné brutální scény,ale nečekejte.Tady je to hlavně o dívakově představivosti.Což pro mě bylo překvapením a jen to umocňovalo hutnou atmosféru.Ke konci jsem si ohryzal snad všechny nehty.Fakt síla.Velký podíl na tom májí skvělý(neznámý) herci,hudba a perfektní kamera.Rozhodně NEDOPORUČUJU citlivým osobám s velkou představivostí. (02.06.2015)