Condenados a vivir

Velmi specificky laděný western z ledové zimy amerického Severozápadu. O horroru bych nemluvil, spíše temný western s příchutí thrilleru.. Skutečně zde o klaďase nezakopnete, banda odsouzených hrdlořezů, prohnaný chladnokrevný šerif, mladé krásné děvče, které je jediným světélkem v džungli zla a smrti... (14.09.2012)

Byla by celkem radost sledovat takový kousek v sobotních odpoledních hodinách na jedné z českých tv stanic pod nálepkou western. Babičky by se asi hodně divily. Condenados a vivir je totiž jak nezvykle brutální western, tak těžkononážní survival z drsného severu Amerických hor. Devět špinavých trestanců, uvázaných k sobě řetezy, se prodírají skrze nevlídné počasí a jeden po druhém umírají v rukách chladnějšího psychopata, než byl on sám. Přežijí totiž jen ti nejsilnější... pokud vůbec někdo přežije. S násilím si tenhle film hlavu rozhodně nedělá. Znásilňování, vraždění, upalování zaživa, kuchání, ale i chuťovky typu vystřelené mozky nebo odseknuté končetiny. Do toho všeho tu prostupuje neutuchající deprese z bezvýchodné situace, která se vyřeší až v závěrečné (!) minutě. Konec je tedy celkem odfláknutý, moc rychlý, ale člověk je vlastně rád, že to má za sebou. Té deprese bylo už přece jen trochu moc. (19.01.2012)

Dostupná verzia s titulkami príliš kvalitu nepobrala, no z hľadiska filmového zážitku to moje vnímanie (na počudovanie) nijak extra neovplyvnilo. Zima, špina či násilie v takomto rozmere sa vo westernoch prilis často nevidí a tak vďaka drsnote podanej z mnohých uhlov pohľadu musím ohodnotiť pozitívne. Solídna záležitosť i keď od záveru som očakával viac - veľmi ľahký nadpriemer. (21.02.2022)

Westernový žáner je v nezromantizovanej podobe priam ideálnym adeptom na zrealizovanie nemilosrdného predstavenia plného ošľahaných chlapíkov a strohej výrečnosti. Španielsky prírastok však inovatívne a veľmi interesantne primiešava do zavedených koľají štipľavú dávku explicitného násilia, čím nastáva skĺbenie s hororovým žánrom. Je pre mňa záhadou, prečo nevzniklo viacero podobne originálných žánrových výstrelov, keďže kombinácia týchto dvoch odlišných bračekov je mimoriadne pútavá, prispieva tomu i drsné, snehom pokryté prostredie, ktoré sa na takéto experimentovanie javí byť ideálnejším než vyprahnuté exteriéry divokého západu. Španielsky produkt celkom výrazne evokuje o štyri roky staršiu taliansku snímku Sergia Corbucciho Il Grande Silenzio, ktorá sa s divákom vo vyobrazení krutosti taktiež nemaznala, no Marchent zachádza omnoho ďalej, aj keď jeho dielo pôsobí menej konzistentne a viacej neohrabane. Výraznejšie mi prekážala nezvládnutá práca zo strihom, film doslova pôsobí akoby z neho bolo niekoľko pikantnejších scén vystrihnutých a zatiaľ čo nedôležité scény majú tendenciu upadať do zdĺhavosti, dramaticky vypäté a násilné sekvencie sa odohrávajú v rýchlom slede niekoľkých krátkych záberov. Negatívom je taktiež prakticky nulový soundtrack, ktorému by prospel dotyk skúsenej ruky majstra Morriconeho (je autorom i skvelej hudby k Il Grande Silenzio). Film však určite nie je nudný, svojou odlišnosťou si žiada permanentný záujem, naviac sugestívnosť a bezvýchodiskovosť prostredia dopomáhajú k citeľnej atmosfére a preto zamrzia spomenuté negatíva, bez ktorých by sa mohlo jednať o skvelú kultovú záležitosť. (13.12.2010)

Stoprocentně destruktivní dílo, nedivím se, že bylo ve Španělsku na indexu. Zajímavé jen z hlediska dějin filmu, kdy se tvůrci od poloviny 60. let uchylují k co nejvíce šokujícím (brutálním, sexuálním, úchyláckým aj.) scénám a Marchent (mimochodem průkopník španělského a vůbec evropského westernu) si již roku 1971 vytvořil takovouto vizitku, která se k němu bude navždy hlásit jako parchant. Jde vlastně o ranou ukázku tzv. exploatačních a gore filmů, s nimiž se v té době - zvláště ve Španělsku a Itálii- začínal protrhávat pytel.... (01.12.2010)