Země nikoho

Natočiť takú vážnu situáciu, v takomto poňatí, to sa musím naozaj pokloniť! Medzinárodný konflikt, ktorý je (bol) tak zložitý ako snáď nijaký iný a doteraz si na ňom mnohí trieskajú hlavy, by si zaslúžil iné, než toto satirické vyjadrenie, ale možno práve to je tým pravým zrkadlom, aké vojny potrebujú. Absurdnosť situácie, ktorá priamo útočí na vojnu samotnú, naberá spád až po strete vojakov v línii nikoho. Tu som sa bál, že to celé zostane len o tom jedinom zákope. Zapojenie Uniforu-u však malo fenomenálny účinok! Na miniaturizovanom priestore lepšie vyjadriť svetovú situáciu v podobnej forme som proste nevidel. Oscar bol teda určite zaslúžený. Aspoň z môjho pohľadu. 95%. (02.12.2007)

Film mi nedal viac než iné s podobnou tématikou. Ale pekne poukazuje, že v podstate sa zabíjali bratia. Hovoria jedným jazykom, majú veľa spoločného a predsa sa nenávidia. A navzájom obviňujú, kto za to môže. Filmu sa celkom dobre podarilo skĺbiť to humorné s tragickým. Vo výsledku si však pamätám z neho maximálne tak jednu scénu. (14.12.2021)

S filmy s protiválečným poselstvím je problém - často upadají do plamenné plakátovosti, případně se ji snaží maskovat za "člověčí" osudy obyčejných lidí. Oslavovaný koprodukční film Bosňana Danise Tanoviće Země nikoho je v tomto ohledu kompromisní. Na jedné straně jsou intence ukázat absurditu (bratrovražedné) války dosti okaté (Bosňan Čiki i Srb Nino mají společnou kamarádku v Banja Luce), na straně druhé jsou vyvažovány černohumorným nádechem a narativní ujasněností a sevřeností. Ve chvíli, kdy ale dojde na jízlivé ukazování prstem na neschopnost přebyrokratizovaných sil UNPROFOR a prvoplánové zesměšňování kariéristických "breaking news" žurnalistů, film ztrácí na intenzitě. Tanovićův film je na jedné straně prvoplánově komický (Babylon jazyků v mezinárodních silách), jindy - a v těch momentech dosahuje vrcholu - jedovatě uštěpačný (rozmluvy mezi muži v zákopu). Pacifistické vyznění už jaksi tradičně oslovuje poroty (Cannes: cena za scénář) i diváky (divácká cena v San Sebastianu, Sao Paulu, Rotterdamu) festivalů - a tak ve stínu myšlenky zůstaly jak některé scenáristické berličky (náhle procitnuvší zraněný Cera "nutný" pro stěžejní zápletku), tak některá klišé (stereotyp akční reportérka versus hloupý peskovaný kameraman). Faktografické poznámky: Frenetickou novinářku ztělesnila předčasně (41 let) zesnulá Katrin Cartlidge, kterou známe například ze špinavě originálního Hotelu Splendide či filmu Z pekla. Zápletku osoby ležící (stojící) na mině použil i íránský film Na břehu, který roku 2004 soutěžil v Karlových Varech. (18.11.2005)

Zhlednutí tohoto filmu jsem velmi dlouho odkládal. Já mám prostě nejradši filmy s nálepkou Made in Hollywood. Ale tento film je vyjímka potrvzující pravidlo, že se mi nemusí líbit jen hollywoodské filmy. Potěšil mně originální scenář prošpikovaný černým humorem, který se mi zamlouval. Výborné dialogy a pro mně tedy největší překvapení byly herecké výkony. Ani jednoho herce jsem nikdy nikde neviděl a musím říct, že hráli skvělé. I přesto, že se mi film celkem líbil musím dát 4*, jelikož po hodině to začlo ztrácet tempo a bylo to toršku nudné. A taky tento film právem dostal Oscara. Nadprůměrný film, jenž mi udělal radost!!! (11.03.2007)

6 / 10 Tanovičov celovečerný debut bol jedným z tých filmov, ktoré sa nielenže dočkali všeobecne kladných reakcií či už od odbornej kritiky alebo širokej verejnosti, no odniesli si aj Oscara, akési symbolické potvrdenie svojej výnimočnosti naprieč národmi a kontinentmi. O to väčšie bolo moje sklamanie, keď som si po jeho dopozeraní len nespokojne odfúkol a pomyslel si: "A čo?" Priznám sa, táto protivojnová satira ma nechala úplne chladného - nerozosmiala ma, neprinútila ma zamyslieť sa, len pomaly preplávala pred mojimi očami a upadla do zabudnutia. (22.11.2005)