Země nikoho

Kdo jiný by mohl atmosféru antimilitaristického vypsat takovýmto neotřelým způsobem?Většinou se tak režiséři snaží jen za pomoci stovek mrtvých, kteří na plátně umírají tak rychle, že je ani nestačíte počítat....Tanovič k tomu přistoupil z jiného úhlu pohledu a snažil se zachytit válku se všemi jejími absurditami. "Jak se cítíš?" "Svěle.Nemůže být líp.Nejdřív na mě stříleli a pak jsem se vzbudil na mině...celý svět se na mě dívá..potřebuju se vysrat a ty mě sereš těma debilníma kecama..." (21.09.2006)

Opravdu dobrý protiválečný film poznám velice snadno podle toho, že na mě fakt zapůsobí. Pokud mě poselství takového snímku pořádně neprofackuje, pak bylo jeho natáčení jen mrháním finančních prostředků. Tvůrci tohoto filmu nemrhali a fackovali. Kolega hodnotitel a komentátor / recenzent esaque mě postupně přivedl k citrusům, ke studni i k této zákopové záležitosti a já bych jen těžko hledal lepší vyobrazení pro nesmyslnost války, než mi předvedli filmaři v těchto třech případech. O tom, že modré blembáky fungují v podstatě jako parta ozbrojených turistů není pochyb, a i když vůbec nepochybuji o tom, že jsou v jejich řadách schopní a rozhodní lidé, masa Vogonů ve vedení je naprosto neguje. Poslední dění na východě mi ostatně jasně ukázalo, že je OSN jen zbytečným molochem bez jakéhokoliv přínosu, v němž agresor pohodlně vetuje vše, co se mu nehodí do krámu. Ale to jsem odbočil. Kdyby se děj neodehrával v exteriéru, dal by se snímek považovat za téměř komorní záležitost, ale příběh byl natolik intenzivní, že u mě s přehledem předčil nejeden takzvaný blockbuster. / "Udělej detail tý miny, až ji budou vyndávat." / Poučení: Jsou situace, z nichž se nedostaneš, i kdyby ses posral. (31.03.2023)

Na jednoduché modelové situaci tří postav dokázal Danis Tanović perfektně vystihnout absurditu války. Navíc přidal i nesmyslné neutrálně-mírové „poslání“ jednotek UNPROFOR a sílu a moc médií v dnešním moderním světě. Ač se jedná o dost závažné téma, téměř celou dobu se to dá sledovat s úsměvem. Vynikající film! (28.10.2005)

Najlepší zahraničný film roku 2002. Dráma s prvkami čierneho humoru rozpráva príbeh srbského a bosnianskeho vojaka, ktorí sa dostali do situácie v ktorej sa snažia aspoň chvíľu jeden druhého nezabiť. Do toho zasiahne dotieravá televízia a UNPROFOR /šmolkovia ako ich volajú/, ktorí vlastne nič zásadné riešiť nemôže. Film je nakoniec plný absurdných i komických situácií, hoci od začiatku cítiť, že to neskončí dobre, pretože nevraživosť je príliš veľká. Vynikajúce dialógy skvelo doplňujú už aj tak celkom dusnú atmosféru. Nezmyselné /ale vtipné/ hádky o tom kto začal vojnu, prečo môžem to a to a ty nie /odpoveď: "Zač što ja mam pušku a ty ne."/ trošku pripomenie dialógy od Leoneho /Dobrý,zlý a škaredý/, debaty o tom, že sa netreba predstavovať /"Keď sa nabudúce stretneme, bude to len cez hľadáčik pušky"/ a kopa ďalších skvelých dialógov a scén s kvalitnými hereckými výkonmi. Niet dôvod prečo by som tomuto filmu nemohol dať s čistým svedomím plný počet. Odporúčam titulky, v originálnom znení tie hlášky vyznejú lepšie. 90%. (09.02.2009)

Zdánlivě malý a nevýznamný film, který však jakoby skrytě disponuje velkou mírou osobitosti jak v námětu, tak jeho zpracování, přirozenosti a skvělých hereckých výkonech mě zcela neznámých tváří. Nejvíce mě zaujali Branko Djuric jako Čiki a také Georges Siatidis coby Marchand alias Charlie Tango. Počáteční sekvence "v mlze" a rozhovory vojáků je výborným a vtipným úvodem k filmu. "Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista řekne, že už nemůže být hůř. A optimista řekne: "Ale může." - "Od tý chvíle, co jsme tady, poslouchám tvý vtipy, ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo zasmál." :) (24.07.2011)