Země nikoho

Příběh dvou vojáků uzavřených v v úzkém pásu země uprostřed frontové linie. Celý film působí, jakoby byl rozdělen do dvou částí. První část je komorním konverzačním dramatem tří mužů uvězněných v zákopu. Jejich hádky o původci konflitku vyznívají spíše směšně a bezvýznamně, protože už vlastně ani nikdo nejspíš neví, proč bojují. Druhá část začíná, když do děje vstoupí jednotky OSN a muži v zákopu se. Zobrazením jejich neochoty pomáhat dostává snímek trochu protizápadní nádech. Novináři, zde vykreslení, působí pouze jako lovci senzací. Jejich honba za příběhem je tak zběsilá, že se neštítí prakticky ničeho, co pak překroutí a použijí, jak se jim to bude hodit nejlépe. Oproti jiným protiválečným filmům zde nejsou zobrazeny hrůzy válečné vřavy a umírající, ale důraz je kladen především na pocit nesmyslnosti a zbytečnosti války plynoucího hlavně ze situací v první části filmu. (22.01.2008)

[6/10] (Casablanca, Counihan Villiers, Eurimages, Fabrica, Fonds Slovène, Man´s, Noé, Maj, Centre du Cinema et de I´Audiovisuel de la Communauté Française de Belgique, Wallons) (Barevný /// Produkce: Marc Baschet, Frédérique Dumas-Zajdela, Cédomir Kolar /// Scénář: Danis Tanović /// Kamera: Walther van den Ende /// Hudba: Danis Tanović /// Oscar: Bosna (nejlepší cizojazyčný film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.01.2008)

Jedinečný tragikomický film o absurditě válečného šílenství. Hádky o to, kdo začal válku, taková rozdílnost v názorech a přeci zjištění, jak jsou si dva nepřátelé blízcí prostřednictvím dívky jménem Sanja, a vzápětí opět nenávist a touha zabíjet jeden druhého. Velmi silný příběh, skvěle zahraný a natočený. Když film skončí, řekl by si divák, jestli se OSN chytí za rypák. Ale kdepak, tahle organizace je plná přeborníků v zasedání a vydávání rezolucí, jak ostatně můžeme vidět již několik let na situaci v Dárfúru...ale to sem moc nepatří. (20.12.2007)

Absurditě bosensko-srbského konfliktu odpovídá i celková nálada tohoto pozoruhodného snímku. Bylo by nemístné vyčítat mu jednoduchý děj a jednotvárné charaktery. Přesně na nich totiž nejlépe vykreslil Danis Tanovič nesmyslnost celé situace. Srbský voják vs. bosenský voják, nerozhodnost jednotek OSN, jenž spíše než nad bděním na udržování míru dohlíží na „udržování války“, investigativní novinářka, touží po reportáží za každou cenu Země nikoho není snímek, který má oslovit formou bombastického válečného opusu či hluboce filozofovat. Pokud vám jenom trochu něco říká „balkánský konflikt“, dokážete pochopit, že válka je vůl a přitom ani nemusíte být zarytým pacifistou. (05.11.2005)

Říkal jsem si, co to musí být za film, který vyfoukl Amélii z Montmartru Oscara. Teď už to vím, a musím říct, že film s tak dobře napsaným příběhem jsem už dlouho neviděl. Brilantní černěhumorný pohled na válečný konflikt v Bosně, na média a trapnou úlohu UNPROFOR v Bosně. Skutečně brilantní zápletka a herecké výkony a klaním se režiséru Tanovičovi za jeho prvotinu. Film jsem viděl na LFŠ a tak doufám, že se dostane i do širší distribuce, aby ho vidělo co nejvíce lidí. (30.07.2002)