Světlo mezi oceány

Sákryš, kam se tento film poděl. Tenhle společný projekt toho nejsympatičtějšího páru v Hollywoodu jsem vyhlížel dlouho a zasáhl mne od samotného začátku. Sice mě více bavila ta první půlka než ta druhá, ale celkově se jedná o dojemný propracovaný příběh, který překvapí absencí červené knihovny a nahlíží na zmíněné dilema z trošku realističtějšího směru, i když taky ne úplně. Nicméně vytříská z člověka emoce a ačkoliv by při jiném obsazení na mě film zřejmě takový dojem nezanechal, jsem za tyhle menší projekty velmi rád...9/10 (06.01.2017)

Kupodivu povedená dramatická žánrovka u níž jsem očekával řadu klišé v jiných filmem viděných. Ovšem dostal jsem citlivý pohled do rodiny válečného veterána Toma, který je postaven před těžké rozhodnutí, které v podstatě rodinu skoro rozbije. Vše přitom přichází s nečekanou intenzitou, rozhodnutí jsou konaná logicky, není zde místo na nějaké cucání z prstu. Všechny postavy jsou trojrozměrné, všem chápání rozumím a byl jsem nešťastný z konání, které se zde stalo. O to větší poklonu tomuto snímku skládám. Všem doporučuji. 80% (15.12.2019)

Nepopiratelně úžasné, bezchybné herecké výkony hlavních představitelů Michaela a Alicie, doplněna vstupy Rachel. To podtrhávám dvakrát ! Pomalé tempo, lehký pel romantiky, která je už malinko přes čáru, obzvlášť v závěru příběhu a mně to vůbec nerušilo, ačkoli jindy bych možná připomínky měla. Věřila jsem slzám Isabel, vyhaslosti v očích Toma, pohlazení po tváři jsem cítila i já na té své. Pohledy do očí, do jejich nitra a svědomí, která tolik bojovala, žel každý jinak. A s Desplatovou hudbou nemohu jinak. Jen ten vítr bych malinko utlumila, přece jen ho bylo až příliš, silný, mohutný, asi jako jejich vzájemná láska. Derek umí a ví jak zapůsobit na naše city. (19.12.2016)

Vůbec jsem nečekala, co si mám pod tímto snímkem představit, popisek byl zvláštní. Celkově zvláštní byl i děj filmu, ale překvapilo mě, jak tam byla psychologicky zpracována otázka viny/neviny. Film byl velmi silný a Michale Fassbender to zahrál skvěle. Alicia Vikander byla taky dobrá, ale místy mi vadila. Doporučuji. (07.01.2018)

Asi hodinku jsem si říkal, že výsledek zaostává za papírovým očekáváním. Nakonec jsem se naštěstí docela zmýlil. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. A jelikož tehdy nechal Ryana Goslinga a Michelle Williams projít bolestivým vztahovým rozkladem, můžeme předvídat, že se tentokrát dočkáme něčeho podobného. Zajímavý rukopis tedy pokračuje, doba se změnila. Po válce není nic jako dřív, takže samota správce majáku bude pro Michaela Fassbendera tou správnou cestou pro vyčištění vzpomínek. Nová příležitost mu přivane i Aliciu Vikander, která má sice půvabnou tvář, ale dítě donosit nedokáže. Pomůže kojenecký pláč vycházející od oceánu. Dá se nicméně očekávat, že to tak snadné nebude, bohužel některým motivacím a volbám hlavních hrdinů jsem příliš nevěřil. A ač Cianfrance mistrně vede každého herce a začíná platit za černého režijního koně, až příliš spoléhá na náhodu. Nejde jenom o obsah člunu, ale i o návštěvu hřbitova, setkání na výročí, „správná“ matka v obchodě. Možná rýpu, ale je to tak. Vnitřní hloubku mu ale upřít nelze. Jeden výhružný pohled Vikander nebo vyhaslost v očích Fassbendera a hned víme. K tomu skrumáž zvuků, emotivní obrazová stránka, zvolená hudba. To je radost. 70% (27.02.2017)