Světlo mezi oceány

Melodrama s psychodramatem s náladou konce světa na mořském pobřeží u opuštěného majáku. Musí se to sledovat jako pohádka bez zapojení rozumu. Občas padají perly jako z červené knihovny - milá se ptá nápadníka: "Jaká jsou vaše přání?" Odpověď "Žít, to mi úplně postačí". Není to oslňující film, ale na velké plátno patří. (04.12.2017)

Na Alici, Rachel a Michaela bych se díval dvě hodiny, i kdyby loupali brambory nebo krájeli mrkev, přesto si myslím, že Světlo mezi oceány mohlo být o půlhodinku kratší a neuškodilo by to ničemu. Ale to je tak asi jediná výtka, kterou k filmu mám. Jako milovník realismu a naturalismu v literatuře jsem měl pocit, jako bych se díval na filmové zpracování některého ze slavných románů 19. století. A co je nejdůležitější - takový film vyžaduje naprosto přesné a nadprůměrné herecké výkony, takže potřebujete dvě oscarové herečky, které mají navíc obličej jako obrázek a zatím neoscarového chameleona, který zvládne širokou škálu emocí a postavy od nejněžnějších klaďasů až po šílené a drsné záporáky. Souhlasím s názorem, že jde o jeden z nejlepších filmů roku a mimořádné herecké výkony všech tří ústředních představitelů jsou pevným a nepostradatelným základem tohoto úspěchu. (25.12.2017)

Nepopiratelně úžasné, bezchybné herecké výkony hlavních představitelů Michaela a Alicie, doplněna vstupy Rachel. To podtrhávám dvakrát ! Pomalé tempo, lehký pel romantiky, která je už malinko přes čáru, obzvlášť v závěru příběhu a mně to vůbec nerušilo, ačkoli jindy bych možná připomínky měla. Věřila jsem slzám Isabel, vyhaslosti v očích Toma, pohlazení po tváři jsem cítila i já na té své. Pohledy do očí, do jejich nitra a svědomí, která tolik bojovala, žel každý jinak. A s Desplatovou hudbou nemohu jinak. Jen ten vítr bych malinko utlumila, přece jen ho bylo až příliš, silný, mohutný, asi jako jejich vzájemná láska. Derek umí a ví jak zapůsobit na naše city. (19.12.2016)

Strážiť maják kdesi na konci sveta je vysnená práca pre nejedného introverta. Nikdy som nechápala, v čom ale spočíva oná "náročnosť" tej práce (okrem neustáleho súboja s vlastnou psyché v snahe nescvoknúť sa). Vo dvojici sa to ale už ťahá lepšie. Technická poznámka spočíva v tom, že každá rozumná žena by po prvom potrate išla v tehotenstve radšej asi na pevninu. To nič nemení na tom, že tento film je zjavenie, aké sa vyskytne len raz za čas. (21.12.2016)

Mám k tomu poněkud ambivalentní vztah. Na jednu stranu je to obdivuhodně pomalu plynoucí, až skutečně máte pocit všech těch uplynulých let (rozhodně to působí mnohem delší než to ve skutečnosti je; ovšem v dobrém slova smyslu), na druhou stranu si to z předlohy bere jen ty stěžejní okamžiky bez omáčky kolem čili to působí jako osnova melodramatických tklivých klišé plných Sofiiných voleb, které být použity v mexické telenovele, tak se jeden umlátí smíchy. O závěru jak z jiného filmu/žánru ani nemluvě. To proč to nakonec funguje tak dobře, je režijní vedení, genius loci bezútěšných lokací (kdo jiný než jejich mistr Arkapaw) a především na tak emocionálně vypjaté melodrama sympaticky utlumené herecké výkony. (26.12.2016)