Cena svobody

Podľa mňa výborná vec. Protiamerické argumenty nie sú na mieste, veď tu ide o ťažký osud vojnou skúšaných Afričanov a ich problém adaptovať sa v pre nich novej civilizácii. Toto sa podarilo zobraziť veľmi dobre. Milá Reese Witherspoon takisto zapadla do deja tak, ako mala. Film nosí v sebe isté posolstvo a divákovi ho odprezentoval v najlepšej forme. (24.06.2015)

Hodně zajímavý snímek, ať už tématem nebo i zpracováním. Na začátku kruté válečné běsnění, potom boj dětí o život v nehostinné pustině, nekonečné čekání na letenku „do ráje“ a nakonec střet dvou zcela odlišných kultur, v mnoha ohledech velmi zábavně pojatý (telefon, led, prošlé jídlo...). Drama umně kombinované s komediálními prvky, konec trochu nereálný a předvídatelný, ale to nic nemění na celkově pozitivním dojmu ze snímku. A nesporné pozitivum je Reese Witherspoon v další „normální“ roli, sice jen "malé", ale snad se konečně blýská na lepší časy... (24.02.2015)

Kýčovitý multikulturní doják s prvky Návštěvníků a Kokosů. Seznamování se s civilizací bylo veselé i hravé a patří asi k tomu nejlepšímu, co může film nabídnout. A na Reese se taky dobře kouká. Co se týče strastiplné cesty několika černoušků k vytouženému uprchlickému táboru, tak ta mě příliš za srdce nechytla a dá se říct, že mě nudila a stejně tak mi neseděla africko-křesťanká moudra či násilně podaný dramatický rádoby konflikt mezi bratry. Ale dívat se na to dá, to zase jo. 60% (12.01.2015)

Bylo by to na román, kdybych měla napsat všechno, co se mi při sledování tohoto filmu honilo hlavou. Takže aspoň velmi stručně: Kýčovité to místy je, to je bez diskuze! Téma k tomu svádí, ba přímo se nabízí. Také ta rozdílnost prostředí Amerika vs. Súdán je trochu přitažená za vlasy, nebudu to rozebírat, mnohé tu už řečeno bylo v jiných komentářích. Jasně že vyměnit Afriku za Spojené státy musí být kulturní šok! Pro jednotlivce i pro Súdán by ovšem bylo mnohem lepší, kdyby se uprchlíci mohli vrátit do své domoviny. Jenže právě Súdán je mimořádně nešťastná země. Ihned od 7. století se tady zdárně uchytil islám, koncem 19. století zde al-Mahdí vytvořil tehdejší islámský stát (viz H. Sienkiewicz v románě Pouští a pralesem), další islámský stát tu vznikl koncem 20. století, svoje působiště tu našel bin Ládin se svou al-Kajdou a jedna občanská válka tu následovala za druhou - první trvající 17 let, druhá dokonce 22 let, jejichž následkem byly miliony mrtvých, miliony uprchlíků, hladomory... A jen tak mimochodem - jižní Súdán, z něhož uprchli naši hrdinové, získal v r. 2011 samostatnost, oddělil se od severu. Ale nic se tím nevyřešilo. Netrvalo ani dva roky a vypukl zde krvavý konflikt mezi kmeny Dinků a Nuerů, který si vyžádal dalších 300 000 obětí. Typický vývoj v jedné africké zemi. Dá se těmto zemím pomoci? Těžko. A už vůbec ne tím, že si je přestěhujeme i s jejich obyčeji, sváry a problémy do Evropy. 741,4 milionů Evropanů nemůže ani při nejlepší vůli zachránit 1,216 miliardy Afričanů. Wir schaffen es? - Nein, wir schaffen es nicht! Je to dnes velmi oblíbené téma, které se Evropanům stále a všude podsouvá: Evropa se na Afričanech provinila, Evropa to Afričanům dluží! Obávám se, že v pozadí tohoto dojemného filmu je nenápadně skryto právě toto poselství. (02.11.2019)

Africká část filmu byla výborná a emočně hodně silná. Americká „jen“ mírně nadprůměrná, lehce úsměvná, smutná a dojemná zároveň. Tak či tak jsem se necítil nějak zvlášť citově vydírán, což mě před projekcí docela strašilo. Vyloženě mi vadila snad jen ta občasná naivita. Celkově dávám slušné 4*. „Bezdůvodně se usmívat, není to neupřímné?“ – „No jo. Je to totální kravina. Ale Američani to mají rádi. A teď tady žijete, takže to musíte udělat taky.“ (01.01.2015)