Šťastni spolu

„Dáme se zase dohromady?“ Nevím, myslím, že jednou to vidět stačilo, několik osamocených momentů bych si však rád zopakoval. Příběh je zvláštní. Po pravdě, ani jsem mu nevěnoval moc pozornosti (tuším, že šlo o komplikovaný vztah dvou hongkongských homosexuálů, dobrovolně uvízlých v Argentině), mnohem intenzivněji jsme vnímal vizuální stránku. Wong Kar-waiova (raději to píšu celé, neboť dost dobře nevím, co je jméno a co příjmení) svébytná režie se vyznačuje hojným využíváním zpomalených záběrů, častým střídáním různých kamerových filtrů a především schopností vytvořit zvláštní atmosféru na hranici snu a reality. Magické, těžko uchopitelné, divácky zdánlivě nepřístupné. Ale pokud dokážete najít ta správná vrátka, svět za nimi vás pohltí. Sám jsem onu bariéru mezi filmem a divákem zdolal až někdy během posledních deseti dvaceti minut, během toho sadisticky dlouhého krouživého (a zpomaleného) záběru okolo jistého argentinského vodopádu. Kontrastem k jeho pomalosti, k téměř nehybnému a přitom neustále dynamickému stavu věci, je o pár minut později úmyslně zrychlená sekvence z Hong Kongu, životem pulzujícího města, z něhož se veškerý život vytratil. Wong Kar-wai ani přesně nevěděl, jak celý příběh pojme do jakého žánru jej bude situovat (viz. dokument Bueno Aires Zero Degree), což nahrává právě neživým věcem okolo hlavních hrdinů. Možná právě o tom, o tom neměnném, co nás obklopuje, měl celý film být. 70% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Vitex, Pštros (21.07.2007)

Neuvěřitelně intimní sonda do jednoho destruktivního vztahu dvou gayů. Fai si uvědomuje realitu kolem sebe, tvrdě pracuje a i když zklamal otce, není to špatný člověk. Jeho slabinou je láska k Po-wingovi. Po-wing je přesný opak Faie. Žije bohémsky, kašle na ostatní a nechá se obskakovat. Jehou výhodou je láska k Faiovi. Může takový vztah fungovat? Přesně to se Wong Kar-wai snaží pomocí netradiční režie a kamery, spousty přepínání barev a filtrů, ukázat, ale zároveň hlavním hrdinům nepřihazuje žádné berličky či pochybné zvraty. Jako nezúčastněný pozorovatel zobrazuje plynutí vztahu, už tak netradičního (na filmový průmysl) v špinavě exotickém Buenos Aires. Hlavní představitelé milostné dvojice, čínské megahvězdy Leslie Cheung a Tony Leung jsou výborní, přirození a hlavně sympatičtí, což napomáhá přesunutí na plátno s hrdiny i přes jejich občas "špinavé" jednání. Stejně skvělý je i začínající Chen Chang v roli Faiova kamaráda Changa. Wongovi se povedlo vytvořit ojedinělý zážitek, pořádně blízko se dostat k divákovi i přes absenci hysterických či okatě umělých podpůrných událostí ve scénáři. Tohle není filmové drama, tohle je život. (04.09.2009)

A jejda, zase se nám jednou Češi podívali na trochu jiný asijský film a nerozdejchali to :-/. Máme tu pár homofobních a jeden rasistický komentář... A teď k samotnému filmu. Viděl jsem to sice už hodně dávno, takže jsem si nechal vysílání v televizi uniknout, když však čtu zdejší komentáře, mám pocit, že jsem viděl asi jiný film, a to film, ve kterém mimo jiné zjistíte, že s chlapy to je stejně těžký jako se ženskými. Filmy WKW se dají jen těžko hodnotit z hlediska příběhového, neboť příběh v nich nehraje stejně jako ve filmech Woodyho Allena velkou roli. Spíše zachycují postavy v jedinečných obdobích jejich života. Proto jsou zdejší komentáře o hereckých výkonech na straně jedné a o nudě na straně druhé sice relativně pravdivé, než jen do té míry, že oni pisatelé nepochopili vůbec nic. 100% Všimněte si, že kosmopolitnější IMDB má o 10 % vyšší aritmetický průměr než CSFD. (10.06.2007)

TV/// Obsazení 3/10 Děj 1/10 Hudba 2/10 Efekty 1/10/// +v samotném závěru hudba, konec filmu mi ještě nikdy neudělal takovou radost -forma vyprávění, styl obrazu, kamera, námět v tomto zpracování, dialogy, původní znění (čeština by byla lepší když mě obraz nedokázal upoutat), tichá místa ve filmu: bez zvuku, bez hudby/// Odpad dám maximálně tak jednou do měsíce, tenhle film si ho však zalouží oprávněně. Ničím mě nezaujal, naprosto mě otrávil. Myslel jsem si že ho ani nedokoukám. Na herce jsem se těšil. Ti však kromě postelové scény a několika hádek nic nepředvedli. To už je lepší ten vtip o buzeranech co se rozcházejí "né můj je ten růžovej stoleček". Tohle je prostě důkaz, že ne každý azijský film je předem dobrý./// Celkem 15%/// (19.06.2008)

Onu první scénu jsem tak trochu prosral, bo jsem si šel zrovna do ledničky pro piváka - ale i tak, myslím, se to dalo vydržet - není moc dlouhá - to už mi přišly odpudivější ty tanečky někde v půlce filmu. No a jinak.. asi jsem divák nenáročný na děj (anebo jsem po Stvořeni pro lásku už věděl, co mám čekat) - přišlo mi to zaplněné tak akorát. Naopak bych ocenil to množství prostoru, které nám tvůrci nechávají pro vlastní rozjímání nad tématy, kterých je zde nečekaně mnoho (i když jen lehce nadhozených). Pokud chcete natočit film o vztahu, neporozumění a žárlivosti, prostě se na tyhle momenty musíte soustředit - a pro mnoho diváků prostě záživné nejsou a nebudou. A pokud se na ústřední dvojici nedívají prostě jako na dva "zamilované", ale jako na "dvě zamilované buzny", nastane při recepci toho snímku jistě jakýsi problém.. Já jsem se sice s žádnou z postav neidentifikoval, ale problém s vnímáním emocí jsem neměl. Jinak co se režie, kamery, hereckých výkonů a hudby týče - paráda. Jak se sám režisér vyjádřil, je ovlivněn Godardem a Caraxem - a u tohoto filmu je to dost znát. (08.06.2007)