MY 2

Homosexuálna časť výborná a dokonca nehorázne sympatická ( = bohovský Nosálek, on akože vážne nie je teplý ?!), všetko ostatné kolíše spracovaním ( nie ideou ) medzi nudným, triviálnym, otravným a násilným... ale v konečnom dôsledku ten film aj tak nedokážem odsúdiť tak, ako som mal väčšinu stopáže v úmysle - ale to opäť jedine a predovšetkým vďaka perfektnému Nosálkovi, ktorý film proste utiahol na vlastnom výkone. (23.11.2014)

Hrůza. Proboha, to je za trest, i když nemáte absolutně žádné očekávání. Utrpení téměř od začátku až do hořkého konce. Řekněme, že námět by nebyl špatný. Řekněme, že při nějaké zvláště podivné konstelaci by se mohlo stát, že zákaznice zavolá uprostřed noci svému kadeřníkovi, on to nejen zvedne, ale ještě jí dovolí, aby u něj přespala. Tato situace by ještě mohlo být reálná, protože zákaznice je velice rozrušená, a po roztržce s manželem i pohmožděná. Mohlo by se i stát, že mezi touto dvojicí vznikne nějaké přátelské pouto. Ale způsob, jakým je to v tomto filmu prezentováno, selhává, protože všechny tyto situace nejsou podány uvěřitelně. Dialogy by ještě nebyly TAK zlé, ale filmu asi chyběl funkční dramaturg, protože když už replika není zcela stupidní, tak ji zabije intonace či celkový přednes. Plodková hrát neumí, ale na její obhajobu, tak de*ilní a blbě napsanou postavu by asi zahrál dobře málokdo (99% jejích počinů je nepochopitelných - nejvíc asi vyčítání kadeřníkovi-kamarádovi, že střídá partnery, na což jí on musí dennodenně připomínat, že je u něj pouze na návštěvě...). Steinmasslová se snaží, ale role stereotypně myslící snobky jí nesedne, takže nic. Sobota trapně přicmrndává svým obvyklým způsobem. Na druhou stranu se oba zúčastnili nejlepší scény z filmu, lépe řečeno jediné vtipné scény - bitky u kadeřníka v obýváku. A dostáváme se k vrcholu - masturbační scéna! Masturbační scéna bohužel není vtipná, jak bych bývala očekávala. Bohužel se divák (já) až stydí (a nejde o masturbaci, ale o tu scénu) a strká hlavu do písku, nebo pod peřinu. Obsahově je film PLNÝ stereotypů, které bych očekávala ve filmu z rozpětí let '86 - '94, a ne o dvacet let později. Jak jsem psala na začátku, a nevím přesně, kolikrát jsem to nahlas zvolala při sledování: za trest! Jako poslední věc zmíním naprosto otřesný hudební doprovod - zas ty sladkobolné ušeptané melodie s bezpohlavními vokály. Hrůza. (09.12.2015)

Tak tohle vážně ne-e :-). 1. Jana Plodková mi tu byla vysoce nesympatická a navíc mi připadala i děsně ošklivá a furt sem musela přemejšlet, jak to sakra tvůrci udělali, že v tomhle filmu vypadá její obličej, jako by byla myš/krysa, když v jinejch filmech, kde hraje, mi to tak nepřijde. 2. V kinech musíme vypínat mobil, abychom nerušili ostatní publikum, ale napadlo tvůrce, že publiku může vadit i neustálý hlasitý vyzvánění ve filmu? Kdyby to tam bylo dvakrát třikrát, ale proč proboha skoro pořád? A proč si nedala mobil na potichu? Přece by bejvaly stačily záběry na vibrující a svítící mobil, ne? Stokrát jsem měla chuť na ní zařvet "tak si ten mobil proboha dej potichu!" Uf. 3. Film má 99 minut a klidně by mohl bejt zkrácenej tak na 80 nebo i míň. 4. Přehrávání některejch herců (zejména Milena Steinmasslová) bylo do očí naprosto bijící a pochopila bych to u člověka, co studuje první rok DAMU a ještě k tomu hraje v divadle, ale ne ve filmu! 5. S tím ovšem souvisí i slabej scénář filmu, resp. konkrétně dialogy. 6. Mám pocit, že jsem se při jedný scéně dokonce i zasmála, ale vzhledem k tomu, že už si ani nevzpomenu při jaký, tak to o něčem vypovídá. 7. Já chápu, že to je inspirovaný pravdou a že to mělo mít hlubší význam. A věřte mi, mně nevadí romantický filmy a dokonce ani ne filosofický debaty, ale rozhovory hlavních postav pro mě žádnou přidanou hodnotu neměly, chápu o co šlo - ale o tom nemusel bejt film, třeba jen část. A z lítosti, že vím, o co tvůrcům šlo a dovedu si představit, jak si mysleli, že to bude působit, dávám 2 hvězdy, jinak bych dala 1. (20.11.2014)

Po první třetině se mi v hlavě začala ozývat tato věta: "Vo co tady sakra de???" Kdo vymyslel tak nepravděpodobnou a navíc strašně nevěrohodnou zápletku? A Jana Plodková je hrozná, příšerná, naprosto strašná! S jejím vlezle ukňouraným moralistickým hlasem a stupidním umučeným rybím výrazem a nic než afektované kecy, kecy, chudáka Tonyho nezbývá, než politovat. V tomto příběhu totiž SPOILER si spokojeně žil ve svém stylo bytě, než se k němu nehorázně vetřela pekelná klientka z kadeřnictví Ema a i po několika poznámkách, že by se už mohla sbalit a vypadnout, to prostě odmítá udělat. Pak zatáhne do jeho bytu svoje mentální rodiče, Steinmasslovou v roli, kde jí budete toužit zabít, a která začne Tonyho urážet, až se poperou (to jsem se fakt smála, týhle scéně, ať už tam byla z jakéhokoliv důvodu), pak si Emin manžel uspořádá v Tonyho bytě demoliční derby, zatímco Ema vytrvale se snaží Tonyho nabalit (???) ač ví, že je gay (??!?!!§§§) a ten se z nějakého nepochopitelného důvodu "jako by" nechává (???), ač dál udržuje sexuální styky se svými homosexuálními kamarády (??) a když Emu vezme do gay baru, tak ta prohlásí, že se k sobě nehodí, protože on je na kluky (???) Načež Tony se za to začne omlouvat, pak se spolu oba vyspí a ráno se shodnou, že to byl nejhorší sex jejich života? A Tony je posléze zdrcen, když mu Ema dá "jako by" kopačky (????), a to asi tak pět minut po tom, co mu skončilo rande s chlapem (???). A jako vysvětlení má Ema to, že, cituji, "jí nikdo neřekl, že se taky dá žít bez manžela, a že jí všichni lhali," to vše pronášeno vysoce napřesdržku afektovaným ukňouraným hlasem. I don't understand! KONEC SPOILERU. Kdyby postava Plodkové nebyla tak hrozná a kdyby byl příběh za a) o něčem trochu jiném, nebo za b) kdyby pochybování o sexuální orientaci bylo podáno prostě a jasně CHYTŘEJI A UVĚŘITELNĚJI mohl to být super film. Všechny tři hvězdy tady putují fenomenálnímu Ondřeji Nosálkovi, který hraje úplně božsky, je sympaťák až za hrob a jen díky němu mě to bavilo až do konce (a obdivovala jsem ho, že Emu dávno nezabil). Dejte mu víc takových rolí! Znovu na tohle ale rozhodně koukat nehodlám. (06.02.2017)

Režisérka Slobodanka Radun mi svým nevšedním celovečerním debutem náramně kápla do noty, přičemž ústřední dvojice v podání Jany Plodkové a Ondřeje Nosálka mi během filmu opravdu přirostla k srdci. A hlavně jsem jim to jejich důvěrné přátelství pozvolna přerůstající v neobvyklý milostný vztah skutečně věřila. Vyléčit bolavou duši je mnohdy těžší než vyhrát boj s rakovinou. Pro tu mou tady byl balzámem nádherně teskný hudební doprovod, o který se postaral Jan P. Muchow. (80%) (29.01.2023)