Bratr

Zítra mi začíná druhý semestr z ruštiny a vypadá to, že jsem si předměty nastavil tak, že se budu velmi soustředit na ruský filmy. Pokud se v této oblasti vyznáte tak mi dáte určitě za pravdu, že Brat je to, co by většina Rusů označila jako kultovka. Na film jsem se hodně těšil, u nás na fakultě je vcelku vyzdvihován a musím říct, že má vysoká očekávání splnil. Postavy zde jsou pohotové a nepředvídatelné, všechno je v akci, je to drsné podloubí ruského undergroundu, které nám doprovází nespoutaná hudba. Jestli mám někomu doporučit typický ruský film, kde by se mohl prokázat nějaký východní rukopis asi bych tasil tento. Vůbec jsem to neměl v plánu, ale pokud je dvojka alespoň trochu únosná jdu do ní. Petrohrad a místa filmování pohladí po duši. прекрасный жесткый фильм Spokojent ... (04.03.2021)

Na doporučení svého dobrého známého jsem si sehnal oba díly Balabanova Братa, no a určitě toho nelituji. Tedy zatím alespoň první díl se mi docela líbil. Není to sice nic, co bych musel vychvalovat do nebes, ale určitě to stojí za pozornost. Obyčejní Rusové to měli a mají ve své vlasti opravdu těžké, to znám z vlastní zkušenosti a každopádně jim není co závidět. Toto špinavé krimi/drama nás zavede právě mezi lůzu, chudinu, dealery, vyděrače a zabijáky – no a uprostřed toho dění se zjeví mladičký Danila – trošku naivní leč i dobrosrdečný chlapík, který má sice srdce na pravém místě, ale nebojí se použít své pěsti, nebo i zabít. Atmosféra měla ledasco do sebe, stejně tak i samotné prostředí. Jsem rád, že režisér zbytečně svůj film nezaplavil přemrštěnou akcí a speciálními efekty (po vzoru amerických kolegů) a zůstal nohama na zemi. Já se bavil, mrtvých je tu taky dost, nechybí emoce, vůně střelného prachu a hlavně Sergey Bodrov podal opravdu slušný výkon. Je velká škoda, že tento nadějný herec zemřel tak brzo…70% (09.10.2018)

Ak porovnám pokračovanie a tento prvý diel, zaujímavejší bol pre mňa druhý. Tento z dielne malých mafiánskych rýb Ruska druhej polovice 90. rokov 20. storočia zaujme skôr pestrosťou udalostí, než ich dôveryhodnosťou. Vo filme sú poznať znaky života v tej dobe, života mladých ľudí. Pre mňa bolo zaujímavé pripomenúť si disko tej doby. Napriek pestrosti je to nepresvedčivé, chápem že v tej dobe, keď bola v Rusku priam anarchia sú jednotlivé body uveriteľné, ale spôsob ich sfilmovania, styčné body, ktoré by spájali a zároveň nejaké veci, ktoré by vysvetľovali niektoré veci, mi tu chýbali. Napríklad ako zistila hlavná osoba, že jeho brat je zajatý. Hudba bola fajn, ale režisérske umenie nebolo ono, najmä pri tých stmavnutiach obrazu. Chladnokrvný film s nádejou filmu Sergejom Bodrovom mladším, o ktorý svet o pár rokov prišiel. Čakal som viac, ale strach a nevedomosť o vtedajších pomeroch v mafii asi spôsobili, že prišlo len k takémuto podivne štýlovému filmu. (10.01.2013)

Nečakajte žiadny nablýskaný film v štýle G. Richieho. Toto je ruská drsná škola s výborným a pohodovým Sergeiom Bodrovom v hlavnej úlohe, ktorý všetko rieši s chladnou hlavou a ...brokovnicou, samozrejme. Veľká škoda, že už nie je medzi nami, to čo sa stalo celému štábu v Kavkazkých horách je neuveriteľná tragédia. 80%. (10.07.2011)

Lidi, kteří požadují po filmu "příběh", nebo kteří mají averzi ke všemu ruskému, tento film skoro jistě spolehlivě odradí. Mně osobně se ale líbil - a to nejenom pro moji afinitu k ruské kinematografii obecně, ale i pro rok vzniku filmu, který z něj už dělá správné devadesátkové retro, které bych se třeba nebál přirovnat k mému oblíbenému Leonovi. Pro mě osobně není bez zajímavosti, jak nehostinně zde Petrohrad vypadá - žádné "Benátky severu", ale pošmourné a nevlídné město, ne nepodobné komunistickému Minsku z mého oblíbeného filmu Milenec. Osobně Bratra řadím k tomu druhu filmů, kde je děj upozaděn a prim hrají postavy - ty jsou zde mimořádně podařené, a když má člověk na takový film náladu, může to skýtat výborný divácký zážitek. Hlavní postava - ve skvělém hereckém ztvárnění Sergeje Bodrova - je neuvěřitelný sympaťák, a celý film jsem mu držel palce, aby z toho vyvázl se zdravou kůží. Samotný závěr mě potom neobyčejně potěšil - tenhle film mi vyloženě sednul (mj. i díky nečekaně skvělému soundtracku; co mi naopak trochu vadilo, byla kamera, s těmi jejími věčnými otravnými stmívačkami). Když jsem se po zhlédnutí filmu dočetl, že ten charismatický chlapík Sergej Bodrov tragicky zemřel 5 let po vzniku tohoto filmu, v mé duši se rozlil smutek - škoda ho, byl to skvělý herec. Bratr po něm zůstal jako pozoruhodný doklad vzmachu ruského filmu na konci 90. let. (26.04.2016)