Bratr 2

Jarda Jágr, toho času kapitán hokejového Pittsburghu, je největší hvězdou téhle prapodivné báchorky, kterak ruský hrdina z jedničky odjíždí za oceán, aby pomstil přítele. A divákovi sprostě sebral dvě hodiny života. Scénáristicky je to děravé hadr, nějaká linie naskočí, ale nikam nesměřuje, tempo je hodně kolísavé, herci mizerní. Příběhů o pomstě v rámci mafie viděl každý přehršel, tenhle ruský model ale nenabízí prakticky nic, na co bych si chtěl několik desítek minut po projekci vzpomenout. (24.07.2014)

Hrají:...Jaromír Jágr (neviem či viac ako sekundu, maximálne dve), Irina Saltyková - speváčka ruských popových výgrckov hrá samu seba, a zároveň frajerku Danila (hlavného hrdinu). Ten, podobne ako v jedničke počúva strednoprúdový ruský rock (Nautiliu Pompilius, DDT) a snaží sa dosiahnuť spravodlivosť. V Rusku aj v Amerike. Konfrontácia prístupov západu a východu, nadľahčený scenár, nerobiaci si starosti s uveriteľnosťou či logikou. Odlišnosti vnímania života v ruskom a americkom prostredí i rôzne prístupy k životu od Rusov samotných. Nereálnosťou zápletky sa Brat 2 veľmi nepohol od jedničky. Ale o reálnosť nešlo ani tam ani tu. Skôr o zachytenie životného pocitu, atmosféry doby 90. rokov. Správanie sa vtedajšieho podsvetia a konfrontácia životných prístupov medzi súrodencami, krajanmi - Rusmi a Američanmi. Skvelá práca lemovaná celou škálou dobovej ruskej populárnej hudby - od strednoprúdového roku po popové otrasnosti - viacmenej s vynechaním alternatívy - snáď okrem názvu kapely Zmyslové halucinácie (Смысловые Галлюцинации). Oproti jednotke prepracovanejšie, zábavnejšie a viac vrstevnatejšie. Ak som Brata jedničku označil ako Ruský štandard, tak dvojka je Ruský štandard gold. (26.08.2020)

Slabší "bratr" Brata (rozuměj prvního dílu), ale udržel atmosféru, na které to stojí a padá. Děj pokulhává. Import Ruského tovaru do kapitalistického USA. Nápadité potkání drsné ruské školy s drsnou americkou ulicí. Krutý svět, kde je místo pro vysvobození a lásku. Do toho ještě skvělá ruská disko hudba. Kdo by zůstal nelapen? (05.09.2016)

Původní film byla pořádně syrová reflexe jelcinovského Ruska. Jakmile ovšem Danila zametl s několika provinčními mafiány v Petrohradu, přestěhoval se do Moskvy (a Balabanov začal pošilhávat po mezinárodním komerčním úspěchu), máme tu scenáristickou slátaninu, která se místy dokonce dost vleče (posléze začne být divákovi lhostejné, proč se vlastně Danila vydal do Států). Nad vodou to drží Bodrovovo charisma (ten hlas!) a pár momentů, jako třeba ten, kdy si před přestřelkou začne recitovat básničku zaslechnutou na školní besídce. (24.08.2014)

Tak je sice pravda, že dvojka je slabší než jednička (o tom žádná), ale i tak jde o docela slušnou podívanou. Danila Bagrov si jen tentokrát pořádně zařádí v USA a jak už je u něj zvykem, bez pořádných průserů a několika mrtvol se to prostě neobejde. Opět nasadí sluchátka, pomiluje pár žen, vystřílí kupu nábojů a obětuje i trochu vlastní krve. Jen na to tentokrát nebude úplně sám. Jeho Брат Viktor se konečně vzpamatoval (no jestli se to tak dá říct) a přiloží ruky k dílu (i když v jeho případě spíš bude žehlit průsery, do kterých se sám dostal). Proti nim budou stát nejen Afroameričané, ale i Ukrajinci – takže o akci bylo postaráno…Zaujalo i zpestření z hokejového tréninku, kde se objeví na chvíli i Jarda Jágr. Jen už mi to prostě nepřišlo tak špinavé a drsné, jako tomu bylo mezi ruskou spodinou a navíc se tu objevilo i několik nelogických kiksů. I tak je to ale pořád průměr… (09.10.2018)