Angelika a sultán

Filmy o Angelice jsou velice pěkně zpracované a mají krásný příběh. Dopadne to dobře a přitom to během těch pěti dílů to tak vůbec nevypadlo. Nemyslím si, jak často lidé píší, že je to přeslazené - s Peyracem se viděla na začátku, uprostřed a na konci. Ale zaráží mě, že se o ní někteří zmiňují jako o té co "dá každému". Během těch asi 10ti let, které filmy prezentují, měla manžela, a po jeho smrti měla asi pět chlapů (Nikolas, básník, Filip, princ a velitel té lodi d'Escrainville - pokud si dobře vzpomínám), z nichž s jednoho nedobrovolně. Když se podíváte na dnešní 15-20ti leté holky, některé jich snad už za život měly víc. Tím spíš že jejího muže upálili, tak šla s druhým, toho též zabili, tak nechtěla být sama, začala si s dalším.. a tak to šlo dál a dál. Vůbec mi nepřijde že by byla nějaká nymfomanka či co to všichni popisují. Je to hezký příběh, který potěší snad každou dívku (i když si to nechtějí přiznat - znám takové). A těm kterým vadí... těm jen vadí, že se ve filmu mají dobře a oni sami si to tak zařídit neumějí. (07.06.2011)

Exotické prostředí kam nás příběh zával trošku zachraňovalo napětí, které, jak by řekli politici, zde bylo minimalistické. Žofré se chudák musí mlátit s kdejakým ksindlem na moři i na souši, zatímco Angelika se oddává SM hrátkám a nechává se bičovat na dvoře u samotného sultána. Jenže se to celý zvrhne, když se opět najde nějakej mužskej ocas s chorobnou potřebou Angelice zachránit život a tak se utíká a utíká, za dalšího vynikajícho hudebního motivu Mišelíčka Magneho. No a my pomalu vytahujeme kapesník a chystáme se na strhující závěrečnou romantickou smršť. Nemůžu si pomoci, ale celou sobotu, kterou jsem trávil ve společnosti pětidílné Angeliky jsem měl pocit, jako kdyby láska byla hnací motor veškeré lidské činnosti a to v době, kdy se na sebe na chodníku ani neusmějem, není zase až tak špatný pocit. Takže merci et au revoir, Angeliko :) (21.10.2007)

No, co si budeme povidat, Angeliky už bylo nějak moc. Ty předchozí díly jsem na rozdíl od většiny čsfd komentátorů docela snesl, ale tady už mě to nějak nebralo. Michèle Mercier v arabskejch hadrech teda nebyl moc dobrej nápad, navíc toho moc neodhalila a ty oční stíny, to bylo skoro jak po zápase v boxu. Ale co bylo uplně tupy jakože nudny, nesmyslny a drásající mozek, byl ten stupidní děj, během kteryho sem musel furt kroutit hlavou a očima. A pak najednou Žofré aka Reskátor, záchrana, cucačka, konec. Hm, fajn, ale bylo to nějaky odflákly. (05.03.2017)

Angelikovská série byla prototypem monotónních amerických romantických projímavých blábolů z 80. až 90. let, od nichž se lišila snad jen zasazením děje do "historických" událostí francouzských dějin a hlavní postavou, která jakoby četla před natočením scénář filmu "Holky to chtěj taky". Každopádně je tohle taková limonáda, že i kolalokový Joe by blednul závistí a dívat se na ty filmy podruhé, asi bych na WC kadil kostky cukru (ráčej vodpustiti tydle hanebný výrazy). (11.01.2015)

Tak a dobrodružství je za námi a dá se říci, že na svojí dobu jde o celkem pěnou podívanou, která sice místy kolísá, ale dá se na to skutečně koukat. Poslední díl má velice pěkný začátek kdy hlavní roli nezastává už trochu protivná a Angelika ale její vyvolený Rescator. Škoda, že to tak nevydrželo celý film, protože to bylo celkem napínavé a celkem v této sáze neokoukané. Bohužel zase skočíme k samotné Angelice a napětí zmizí a čeká nás tu prakticky zase to samé, co už jsme viděli. Ve finále člověk pak vlastně zjistí, že konec přišel tak nějak docela nečekaně a byl dost odfláknutý… (10.01.2014)