Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter

Pokračování jedné z nejlepších filmových verzí dobrodružství tří mušketýrů, které střežili své tajemství, takže vlastně neznáme jejich skutečná jména, ale jejich kricí přezdívky. No, neznáme, z knih se dozvíme jejich třinácté komnaty a skutečná jména. Jak jsem již řekl, je to jedno z nejlepších zpracování - francouzské prostředí, kostýmy, francouzský humor, romantika.... Dokonce tu máme i všechny čtyři sluhy čtyř mušketýrů. Jedné věci je mi však líto. Tento druhý díl se odklonil od knižní předlohy, co se týče osudů hlavních postav. Constance měla být otrávena a byla bodnuta. Myilady měla být popravena a DArtagnan chtěl zakročit. Jenže Mylady byla propíchnuta Athosem. Athos pro mě zůstane Oliver Reed ve verzi s Michaelem Yorkem. Tam jsem jasně chápal jeho chování. Taky lord Backingham dostal velice malou epizodní úlohu. Chybí mi tam taky bitva u La Rochele. Tím vlastně končí tento film. Nicméně film je tím pravým romantickodobrodružným snímkem šedesátých let. (09.01.2016)

Druhý díl Tří mušketýrů uváděla Čt 2 s tím, že se jedná o nejslavnější verzi. Podle mě je slavnější kapánek víc ta z roku sedmdesát tři. Nicméně musím říct, že se mi i tato verze zobrazení nejslavnějších francouzských hrdinů líbí. Pět hvězd, ale nedám, protože na můj vkus přeci jen Gérard Barray až moc vypadal, jako by jel na marihuaně, mušketýři zase až příliš často vysedávali v hospodě a jeden z nich byl mírně řečeno při těle. Milady de Winter ovšem byla krásná a kardinál Richelieu charismatický záporák. Přeci jen mám ale pocit, že se filmaři snažili o co největší zkrácení a urychlení příběhu. (12.07.2021)

"Ženy unášejí muže ze stejných důvodů, jako muži unášejí ženy." To mohu potvrdit, ale většina těch, které mne unesly, vypadala spíš jako zmačkaný Planchet než svůdná Mylady. D'Artagnan si však na svůj únos rozhodně nemohl stěžovat a mě při něm pobavil hladový Porthos, legendární skok do sena a samozřejmě věšení mnichů na zvony. To by mě asi bavilo.. (15.04.2018)

Maličko nostalgické, dětinské, pokorné i fanfarónské pokračování příběhu ze sladké Francie, kde mocní s hlavou plnou velkých plánů v tajnosti spřádají intriky a osnují své pomsty ... a horkokrevní chrabří muži, zrození pro dobrodružství, se při každé příležitosti bijí jako lvi - za svou čest, za královnu ... a pro lásku. A heslo "Jeden za všechny, všichni za jednoho !“ nejsou jen prázdná slova. (18.02.2011)

Ze souboje s Lesterovou verzí vychází jako plichta. Každá má něco do sebe. Tahle má úžasnou atmosféru staré Francie, vonící po víně, kyselých hroznech a bujných dekoltech krásných dam. Gérard Barray je nejlepší D'Artagnan všech dob a na démonického Guye Delorma, coby Rocheforta, rovněž nikdo nemá. Jenom mi není jasné, proč jsou zde uváděny oba díly zvlášť, když jde o jeden film. (19.07.2009)