Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Má to takové staromilské kouzlo, ale když si vedle sebe postavím tuto verzi a slavnější verzi Richarda Lestera, druhá vítězí. Možná trochu ztrácí ve věrohodnosti některých soubojů, které jsou v této verzi na svou dobu až překvapivě věrné a dynamické (krom zrychlovaček během pěstních půtek), ale zase to vše nahradí výtečnou choreografií, komediálními prvky a zejména lepší gradací příběhu. Borderierův snímek je rozhodně příjemným reprezentantem dnes už klasické dobrodružné školy made in France. Typický svou panákovitostí, výpravností a šaramantním kouzlem všech hlavních hrdinů, kterým se prostě nemůže nic stát. Nechybí ani decentní humor, ale je přesně tak decentní, aby neshodila gloriolu hlavních postav. A tak před sebejistým seladonkem Barrayem dávám přednost neodolatelnému mlíčňákovi Michaelu Yorkovi, jehož ztvárnění D´Artagnana má podle mne větší kouzlo. (26.03.2004)

Do současné doby zřejmě nejlepší filmová adaptace klasického románu A. Dumase. I když režisérovi lze také vytknout, že se vždy nedržel předlohy, tak jako většina jeho následovníků, ale tento snímek se románové předloze blíží asi nejvíc. Nikdy však nepochopím režiséra, který v závěru nechá Constance propíchnout dýkou, když v románu byla otrávená. Proč? Co tím autor sledoval. Nechápu. Navíc scéna s otravou mohla být daleko zajímavější. Zejména věta, kterou v románu pronese Athos, když se d'Artagnan snaží přivolat doktora, aby pomohl Constance ...darmo, proti jedům které míchá ona (myslí tím Milady) nejsou protijedy... nemá chybu. Tato scéna mohla být svým způsobem vrcholem, místo přiblblého propíchnutí dýkou. Nicméně i přes tuto skvrnku dávám 5*. (19.07.2012)

V malém venkovském kině, kde jsem coby školačka seděla a s otevřenýma očima dokořán zírala na tu středověkou Francii, kde bych klidně chtěla být královnou a za mně se čtyři mušketýři statečně a svorně šli bít, s úsměvem na rtu... Nebo ne královnou? Constance ? Každopádně film okořeněný i špetkou humoru a D'Artagnan nevypadal jako pozdější velmi ošklivý blonďák, nýbrž jako pravý Gaskoněc. Nostalgie za čtyři hvězdy :-) (30.08.2014)

"Bude mi ctí Vás zapíchnout." Věčně spěchající, vyřehtaný a nadržený gaskoněc d'Artagnan mě hodně bavil, i když jeho radosti z každého rozkrájeného gardisty až tak úplně nerozumím. Ovšem pobavil mě i jeho nemravný meč, který se rád ukazoval nahý, mušketýři se skvěle uráželi a rozhodně mě pobavila paní Bonacieuxová, kterak oslovovala svého muže "pane manželi". Asi na tom taky budu taky trvat. (15.04.2018)

No ackoliv se skutecne jedna asi o jednu z nejlepsich adaptaci Tri musketyru, zas takova pecka to neni. Pribeh je totiz celej dost utahanej, je tu malo souboju a hlavne se keca. Navic ta hlavni dejova linie se zacne odehravat az nekdy po pulce filmu. Nicmene tech par souboju je prekvapive sviznejch a s povedenou choreografii. Coz se neda uz rict o pestnich soubojich, ktery jsou nejak podivne zrychlovany. Taky mi vadilo, ze film obcas pusobi skoro jak nejaka komedie. Co se tyce hercu, tohle vlastne stoji jen na Barrayovi, protoze ostatni musketyri nemaj skoro zadnej prostor. Nicmene Barray, ackoliv by se nemusel furt priteplale usmivat, tak je to docela sympatak a divim se, ze nema na konte vic filmu. Z ostatnich uz stoji za zminku snad jen Daniel Sorano jako Richelieu, kterej se furt snazi tvarit desne intrikansky, ale ve vysledku to vypada, ze jen blbe cumi a navic vypada jak nejaka fretka. Takze celkove sice fajn historickej dobrodruznej film, ale zbytecne ukecanej, za slabsi 4*. (24.03.2009)