Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (128)

higuain 

všechny recenze uživatele

Žádná adaptace Tří mušketýrů nedokázala lépe vystihnout atmosféru Dumasovy předlohy a zřejmě se to už ani žádné nepovede. Je z toho cítit tolik zdravého filmařského nadšení a lásky ke klasice, že je to v kombinaci se skvěle vybranými herci dokonale podmanivé. Mylene Demongeot je v roli zákeřné intrikářky de Winter bezkonkurenční, lepší femme fatale sedmnáctého století by se hledala stěží. ()

McMastamind odpad!

všechny recenze uživatele

A co se vám na tom jako líbí? Ani s přihlédnutím k době natočení to prostě nejde, upřímně jsem větší sračku snad v životě neviděl. Neuvěřitelná nuda, nechutné vtipálkovství, která se jako smrad line celým filmem, Herci se chovají, jako kdyby měli v análu venušiny kuličky... Už v té době naprosto okoukané téma natočeně naprosto okoukaným způsobem. Nevidím na tom nic dobrého. 0% ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Již Dumas věděl, že ze všeho nejhorší nejsou trpaslíci, alébrž kardinálové. Tohle filmové zpracování mušketýrů je velmi sympatické, z bojových scén zřejmě vycházel Spencer s Hilem, neboť se také jedná spíše o parodii. Ale ten lehký tón romantice vyloženě svědčí. Co filmu nesvědčí je permanentní erekce sanic d'Artagnana, nevím, zda to má být předzvěst reklamy na bělící zubní pastu, nebo byl trvale pod vlivem psychotropních látek, ale v každém případě je jeho přiblblý úsměv po dvaceti minutách sledování k nesnesení. ()

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Když si představím, že cca moje babička byla v době uvedení filmu do českých kin cílovou skupinou je mi jí líto. Nevím jestli bylo horší trpět 40. let komunismu, nebo chodit do kina na tyhle sračky. Přeafektovaná sračka s naprosto děsným d'Artagnanem, kterého bych před gilotinou ještě vypenetroval kordem. Ještě že já byl v kině na mušketýrech s Charlie Sheenem, to byla aspoň sranda. 40%. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Poměrně kvalitní přepis slavného díla, kde nechybí láska, souboje, intriky a politikaření. Navíc má to humorný nadhled, což jen přispívá k tomu, že to rychle ubíhá. Horkokrevný chudý gaskoňský šlechtic D'Artagnan (Gérard Barray) jde do všeho bez rozmyslu ve jménu královské spravedlonosti. Má svou touhu, ale zároveň je jakýmsi spravedlivým, který chrání slabé a ty, kterým je oddán. S velkým nadšením a sebeobětováním plní těžký úkol při zpěrném získání přívěšků královny. A s očekávanou odměnou v podobě sličné Constance Bonacieux (Perrette Pradier), která neváhá vydat D'Artagnana vstříc nebezpečí. Humor přináší především D'Artagnanův sluha Planchet (zábavný Jean Carmet), který často musí improvizovat. Výrazná je padoušská trojice milady de Winter (půvabná Myléne Demongeot), úlisný a ambiciózní přisluhovač Rochefort (dobrý Guy Delorme) a kardinál Richelieu (Daniel Sorano). Další postavy: tři mušketýři Athos (Georges Descriéres), Porthos (Bernard Woringer) a Aramis (Jacques Toja), které si D'Artagnan získal svou neutuchající energií, král Ludvík XIII. (Guy Tréjan) s královnou Annou (Francoise Christophe), která má platonický vztah s anglickým vévodou Buckinghamem (Jacques Betrhier), a hostinský Bonacieux (Robert Berri), jehož na stranu kardinála přivedla nevěra jeho ženy. A tak dobrodružství milostná jsou provázena s dobrodružsrvím, kdy se bijí za jejich spravedlnost. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo například v proslulém pařížském parku Buloňský lesík, na zámku Guermantes nedaleko Paříže a také ve starobylém městě Semur-en-Auxois v Burgundsku. (argenson)
  • Producentem byl režisérův otec Raymond Borderie, na vzniku filmu se celkově podílely čtyři společnosti z Francie a Itálie. (argenson)

Reklama

Reklama