Rogue One: Star Wars Story

"Na obzoru je problém. Obzor zmizel." Mám rád původní trilogii Hvězdných válek a ten zbytek mi vesměs nevadí, ale celou ságu si po večerech rozhodně nepřežvýkávám. A rozhodně nepotřebuju, aby mi někdo doplňoval skládající dílky mozaiky, když se celek tak trošku porouchal při přebudování Epizody III na Epizodu VI. Nicméně jsem tvor zvědavý a tak jsem na Rogue One mrknul nejprve jedním a potom i druhým okem a musím uznat, že vizuálně se mi to docela dost líbilo. Taky mě zaujaly štěky legendárních postav a tím pochvala končí. Jestliže mě totiž ze všech nových figur nejvíce zaujal suše hláškující robot K-2SO, tak patrně došlo k chybě v lidském faktoru. Je třeba ji rozsekat světelným mečem a odeslat do hyperprostoru, aby to mělo styl. (26.04.2017)

Řeči o špinavé válečné akci jsou jenom zkazky, nebo nenaplněné zbožné přání, kde dobré charaktery absentují, či rovnou nesnesitelně prudí a dávají tušit, že ať už za to můžou přetáčky, nebo to takhle blbě bylo postavené od začátku, dost těžko udržíte na tak vratkých nohách film, u kterého víte, jak dopadne, tudíž jakékoliv osvěžení uvítáte, namísto toho, abyste sledovali generický blockbuster, jakých máte do roka desítku, přičemž by bohatě stačilo vyhodit 120 minut a těch posledních patnáct přilepit jako prolog k Epizodě IV, protože málokterý letošní film měl tak silný highlight jako ten, když se ve stínu rozsvítí červený světelný meč. (16.12.2016)

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)

Ona to není bezpečná recyklace viděného, k prasknutí nacpaná líbivoučkými vykalkulovanými tipy na reklamní předměty ukuchtěnými bandou duševně mrtvých kravaťáků v konferenční místnosti Disneyho? Mmt, ono to má dokonce i původní příběh zaměřený na oběti válce, a ani světelným mečem tam nikdo furt nemává? Kacířství a nejhorší Kosmické války ze všech! Na tyhle půjdu už jen třikrát. Dneska. (18.12.2016)

Mickey Mouse strikes back. První dvě třetiny filmu by de facto mohl natočit kdokoliv a stále by to vypadlo stejně genericky. Ve finální půlhodině se sice emoce ždímou na maximum, ale už je zkrátka pozdě – vlak jménem „Nejlepší Hvězdné války od Epizody V“ je nenávratně pryč. Místo něj dorazili Avengers předaleké galaxie. Proč riskovat jako kdysi Lucas, který se při druhé návštěvě svého světa tak žalostně spálil? Proč riskovat, když recept na uspokojivou týmovku máme už jednou napsaný? Protože občas je třeba udělat i krok vzad, abyste se mohli posunout dopředu. Nejhorší je stát na místě, opakovat to samé znovu a znovu, doufajíc, že to bude stačit. Osudovost okamžiků, mrazení v zátylku a pamětihodnost napříč generacemi – ať už v dobrém či zlém – zaniká pod koly Disneyho továrny. O to víc mě děsí, že to muselo odnést zrovna Star Wars. (14.12.2016)