Rogue One: Star Wars Story

Ze začátku uvádím že jsem spíše odpůrce než fanouškem StarWars. 7 díl jsem v kině protrpěl a Rogue One jsem dal šanci především kvůli novému cástingu a Donnie Yenovi, který až na dva malé akční zářezy moc toho nepředvedl. Naštěstí nové Star Wars není až tak infantilní, triviální a omšelé jako předchozí Star Wars. Podivných kreatur je zde minimum, z herců mě nikdo nesral a na akci se dalo koukat bez přetáčení očí, přesto se nejedná o nic vzrušivého či nápaditého, z čeho bych si sedl na zadek. Palec nahoru za parádní výkon Foresta Whitakera a za dvouminutové sólo Lorda Vadera, které mělo šmrnc,ale jednou stačilo. 65% (15.12.2016)

Univerzum Star Wars ještě nikdy nepůsobilo tak prázdně, dvojrozměrně a zbytečně. Film, který vyplňuje dvě věty z epilogu Nové naděje a svou roli plní mechanicky, bez nadšení, bez vzrušujících postav, zato se spoustou prkenných vět a zkratek. Obsahuje hrdiny na jedno použití, hrdiny bez minulosti a budoucnosti. A pokud to na papíře zní jako dobré východisko pro válečný biják, na plátně z toho vzniká nesoudržný hermafrodit, jehož sledování mi přináší skoro až fyzické pocity nepohodlí. Podobně jako na rok 2016 neuvěřitelně odporné a nevěrohodné digitální vzkříšení dvou postav původní trilogie. Epizoda VII ukázala, že stará klišé můžou mít nový život. Rogue One je mrtvola, která obsahuje nejlepší a nejmrazivější scénu až v posledních pěti minutách. Do té doby sledujete srážky mátožných a chabě prokreslených postav ve vesmíru, který navzdory skokům z místa na místo připomíná něčí stísněný obývák. Zklamání galaktických rozměrů, o tom není pochyb. P. S. Plusové body za oživení Foresta Whitakera z Bojiště: Země. To je fakt počin pro milovníky recese. Edit: vzhledem k letošní vánoční konkurenci mi nezbývá než přidat třetí hvězdu. Stejný kartáč jako Assassin's Creed a Pasažéři si to jednoduše nezaslouží. (14.12.2016)

"Na obzoru je problém. Obzor zmizel." Mám rád původní trilogii Hvězdných válek a ten zbytek mi vesměs nevadí, ale celou ságu si po večerech rozhodně nepřežvýkávám. A rozhodně nepotřebuju, aby mi někdo doplňoval skládající dílky mozaiky, když se celek tak trošku porouchal při přebudování Epizody III na Epizodu VI. Nicméně jsem tvor zvědavý a tak jsem na Rogue One mrknul nejprve jedním a potom i druhým okem a musím uznat, že vizuálně se mi to docela dost líbilo. Taky mě zaujaly štěky legendárních postav a tím pochvala končí. Jestliže mě totiž ze všech nových figur nejvíce zaujal suše hláškující robot K-2SO, tak patrně došlo k chybě v lidském faktoru. Je třeba ji rozsekat světelným mečem a odeslat do hyperprostoru, aby to mělo styl. (26.04.2017)

Trvalo to dlouhých 33 let, ale dočkali jsme se. Po Episodě 6 nejlepší filmový zářez do Star Wars univerza. Nepůsobí vyumělkovaně, nevypráví skrze dějové oslí můstky pro blbečky a s hlavními i epizodními postavami zachází neurvale a bezútěšně, tedy jako ve skutečné válce. Její rozjezd je možná příliš pozvolný (má jediná výtka), jinak je to čirá fanouškovská radost. S Garethem Edwardsem bych zašel rád na pivo, nejenže ve svém předchozím filmu jako jeden z mála pochopil poetiku původních japonských Godzill, ale ani Star Wars v jeho podání nevypadají jako kýčovitá omalovánka. Dejte mu další Star Trek! :o) (21.12.2016)

Dospělejší? Nenechte se vysmát, pouze o poznání špinavější a infantilností prosté. Je pravda, že první hodina je do značné míry nadbytečná a film by se bez ní snad i obešel. Nedá se rovněž popřít, že popsat postavy jako jednorozměrné znamená jim jeden rozměr přidat. Na druhou stranu zrovna tohle o Star Wars platilo tak nějak vždy. Přetáčky místy rozpoznáte a to není dobře. A to co provedli chudákovi Cushingovi je na obracení se v hrobu po nejednu desetiletku. Zároveň však platí, že závěrečná půl hodina má na tuto sérii nebývalé grády, že si to jde svou vlastní cestou a že Edwards působivě pracuje s prostorem i měřítkem (minimálně tedy v Imaxu to v tomto ohledu funguje výtečně). Ano, není to nic více než blockbusterová vypalovačka na jedno použití. Ovšem je to zdařilá vypalovačka na jedno použití, která se sympaticky nesnaží být ničím jiným; nikoli událostí a už vůbec ne popkulturní modlou jako jiné do sebe zahleděné příspěvky do tohoto univerza. PS: Giacchinův doprovod sice není tak kvalitní a ani vděčný/vhodný na samostatný poslech jako Williamsův, ale i přesto je paradoxně lepší, jelikož oproti němu na sebe nestrhává pozornost a plně slouží jen a pouze filmu. (15.12.2016)