Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (194)

spacylemon 

všechny recenze uživatele

...po-po-po-podivné po-po-po-potvůrky, harpyje a šedí skřítkové, kteří vám vysajou krev, když se bojíte... no co si budem nalhávat severské pohádky mají úplně jinou poetiku než ty naše středoevropské a taková změna není nikdy na škodu... mimochodem jako malý jsem to viděl několikrát, ale pamatuju si z toho jenom matně Ronju s nohou ve sněhu a útočící harpyje - to jsem se tehdy fakt bál (šedí skřítkové by si na mě smlsli); ale jinak mi z toho v hlavě nezůstalo vůbec nic, takže jsem teď k tomuhle filmu přistupoval s čistým štítem, ale i tak a po těch letech je to rozhodně koukatelná a hoooodně sympatická pohádka... (zaslouženě mezi 10 nejlíp hodnocenými pohádkami tady) ()

Via 

všechny recenze uživatele

Hezká starší dětská (ale nejen to) pohádka, která ale na dobu, kdy byla natáčená, je krásná - ta příroda (trošku mi připomněla vysočinské lesy, vodní nádrž Seč), loupežníci, zpěvy, dialogy mezi Ronjou a Mattisem... lestní skřítkové a jejich otázky ("Pro-pro-pro-čpak to-to dě-dě-láš, ty po-po-po-po-tvůrko malá?..." ;) )... Na konci jsem si od začátku myslela, že se hrad zase spojí, ale to možná až za pár let... ale most má také své kouzlo... Léto v mědvědí jeskyni Ronji a Birka bych osobně též chtěla zažít... ()

Reklama

quokam 

všechny recenze uživatele

Tento film nelze hodnotit jinak nez maximalnim poctem hvezdicek a bodu. Detstvi a detske lasky, romantika, priroda, nadherne scenerie, pribeh, herecka v titulni roli, herci ve vedlejsich rolich, potvurky podivne, strasidelne harpyje, zahrivani starika, sebeobetovani za kamarada, sila soudruznosti a jednoty, dabing. Naprosto kouzelny uzasny film, klasika vsech klasik. Sto pro. ()

BuryGol 

všechny recenze uživatele

To byla táááááák hezká pohádka. Žádný vraždy, žádnej mainstream, žádný efekty ani Amerika. Hezkej příběh, švédský loupežníci, dvě děcka, příroda a tak vůbec. Jako dítě jsem to nikdy neviděl, asi jsem špatnej ročník. Akorát se divim, že tam seveřeni nechali tolik nahoty. Holt jinej kraj, jinej mrav. Aspoň jsem to zkouk v originále a ta švédština je zajímavej jazyk. Já chci bejt taky loupežník a žít si po svym! Skaal! ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Jsem zase tvoje? Doopravdy tvoje?“ Cestu k hlavní hrdince jsem si bez problémů našel okamžitě, dobrodružství kouzelné Ronji s mladým Birkem protkané láskou i ctí se mi sledovalo vskutku hezky a dokázalo na mě patřičně zapůsobit. Ale doopravdy „mojí“ pohádkou minimálně zatím Ronja, dceři loupežníka nebude. Ačkoliv se chvílemi zdálo, že Tage Danielsson natočil svůj první a zároveň poslední „normální“ film, platí to ve výsledku jen částečně. I přesto, že jde o adaptaci proslavené knižní pohádky, tu svéráznou Danielssonovu poetiku typickou pro jeho absurdní crazy komedie lze nejednou silně cítit i tady (a to nejen během scény s naháčemi otužujícími se ve sněhu) a osobně mi právě ne vždy sedla. Užvanění a pažraví loupežníci mě velmi brzy spíše otravovat a nejvíc mi lezli na nervy ti infantilní koktající skřítkové... možná je to tím, že jsem tuto pohádku neměl možnost vidět už jako dítě, nedokázala na mě při ní působit žádná nostalgie a také tím, že tyto moderní fantasy pohádky plné různých tvorů a potvorek prostě nepatří mezi moje oblíbené žánry. Přes pozitivní pocity z ústředního příběhu zatím můj celkový dojem z filmu na víc, než lepší 3 hvězdičky, nevystačil. Snad příště. [65%] ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Související novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)

Reklama

Reklama