Zátopek

Emil Zátopek si zasloužil přesně takový dobový film. Krásně odvyprávěno, i když tu retrospektivu ve filmech úplně nemusím. Ze začátku jsem v ději chvíli plaval, ale postupem času jsem se do něj dokázal dostat a tudíž si ho mohl i krásně užít. Navíc ta linka z "přítomnosti" s Ronem Clarkem je fantastická. Tam to jde až za hranice samotného sportovního příběhu a dostává se to do příběhu o jednom velkém přátelství. Co tu ale zaslouží absolutní obdiv, tak to je výkon Václava Neužila. Tam teda uctivá poklona. On nejen, že jako Emil Zátopek vypadá, on jím vysloveně je. To je prostě fantazie a jsem rád, že podobné filmy s osudovými postavami naší historie vznikají. (07.01.2023)

Plešoun Ťopek si vyběhal pět olympijských medailí a Neužil si jistě doběhne pro několik filmových cen, poněvadž Zátopkovu mluvu, dikci i křečí modelované grimasy předvádí až podezřele autenticky. Stejně jako jeho bujarou, přesto poněkud podivínskou povahu. Film možná paradoxně víc osloví zahraničního diváka - našince můžou trochu otravovat doslovné scény na téma "socialismus versus úspěšný člověk". Přeci jen už jsme to viděli a četli (a starší z nás zažili) mockrát. Masivní výprava a soundtrack jsou další dvě věci, mající mezinárodní parametry. Retrospektivní forma vyprávění hezky vrství zásadní momentky Zátopkova života, v nichž se střídá běžecký fanatismus, souboj s totalitním aparátem a věčná bitva na poli manželství. Až je možná škoda, že se víc nepřitlačilo na pilu. Každá scéna má totiž náboj, technickou kvalitu i herecké zastoupení, scénář zase skvělou strukturu i volbu situací, v zátylku neustále cítíte potenciál i hrozby na všech frontách... ale TO tnutí do nervových zakončení, TEN pravý FEEL přijde jen málokdy. Klouže se spíše po povrchu, jak se říká. Jako filmu tak Zátopkovi zlatou medaili sice nedám, ale jsem rád, že ho máme. Je suverénní a kouká se na něj moc dobře. (27.08.2021)

Trochu zklamání, nadšené recenze nejmenovaných kritiček jsou přehnané. Film má skvělou výpravu. Ale celá zápletka ze současnosti (1968), kdy Zápotka navštíví australský běžec a která je v angličtině, zabírá zbytečně velký prostor (asi třetinu filmu). Zápotek se dále ve filmu často chová jako úplný trotl (možná takový fakt byl, nevím). A pak mám trochu problém s Neužilem. Zahrál to bezvadně, všechna čest, ale je už prostě starý. Když 40letý Neužil hraje 20letého Zápotka, vypadá to úchylně. A ve scénách ze "současnosti" je zase neuvěřitelně špatně namaskovaný a vypadá, jako by měl koupací čepici. (21.08.2021)

Stačí znát definici psychopata. Nebo nějakého osobně. Splňoval snad všechny body. Motivace běhu? Podíval se, kdo je favoritem a musel ho předběhnout. Za každou cenu. Žena? Bylo mu s ní fajn, chtěl ji, měl ji, ale její výsledky, sny, touhy? Natož děti? Nedejbože nechat se zastínit na minutu na tiskovce její zlatou medailí. Pak si raději budeme hrát na usměvavého debila. Proč nejdou jeho činy pochopit? No protože to tak u těchto mužů bývá. Tak strašně se chtějí líbit, tak moc chtějí, aby je měl každý rád... Přes palubu hodí kohokoli, okolí jde mimo nich, nulová empatie, jen já a třeba i na besedách, ale hlavně že mě poslouchají, milují, tleskají, ale někdy nepochopitelně pomůžou, potěší, pokud se to týká jich samotných, i se zastanou. V tom není třeba hledat logiku. Zátopek běhal v politicky šílené době, byl logicky terčem manipulace komančských pohlavárů, toto bylo náročné pro každého, ale u něho konkrétně je zřejmé, že na politiku bodal jako na vše ostatní, jel si jen a zásadně na svoje běhání. 40x 400m za dopoledne na tréninku? Žádný trenér? Já sám, já sám? Ok. A vyhrál. Byl to namakanec. Bez debaty. Že vystoupil z letadla? V tom by hledal politické gesto jen naivní snílek. Psychopati mívají kvanta svých důvodů, v těch se vyznají jen oni. Ale kritizovat národní poklad není snadné, no dvě strany mince, jsou stále dvě a to se tvůrcům podařilo nastínit trefně. Martha byla naprosto úžasná, vztahové turbulence Zátopkových fungovaly na plátně skvěle, závody natočeny, že máš chuť vyskočit ze sedadla a tleskat, každá scéna propracovaná, jako je v našich filmech vidět málokdy. Kamera, scénář, retro výprava, kostýmy a nádherná hudba Beaty Hlavenkové. David Ondříček natočil parádní biják, kterého si vážím a přeji mu mnoho úspěchů i na poli zahraničním. Velká paráda! Kdo Zátopka zažil osobně, nebo dokonce znal, ví svoje. Paní Dana byla úžasná dáma s výjimečným srdcem, patřím k těm, kdo nechápal spíše ji. A Vašek Neužil? Toho já neviděla, já viděla Zátopka. Gratuluji, tohle by, za jiných časů, byl plešoun na plešouna. Klobouk dolů, pecka nevídaná! Mistrovské! (10.09.2021)

Film ZÁTOPEK má jistě svá úskalí, ale přesto mi jako umělecké dílo připadá neobyčejný a pozoruhodný. Zatímco totiž konvenční přístup k životopisnému filmu velí historickou postavu psychologizovat a sledovat v jejích vnitřních či proklamovaných dilematech, ZÁTOPEK načrtává napak současně komplexní i výpustkovitý obraz člověka, který je na jedné straně viděn, na druhé straně interpretován a na třetí straně využíván - a jeho příběh je vyprávěn v příbězích jiných postav. Více na Poznámkách. (20.09.2022)