Kam se poděla sedmá rota?

2. Světová válka a komedie má rozhodně něco do sebe. Většinou se totiž filmy s touto tématikou stanou hodně slavné a neméně úspěšné. Ať už je to Sedmá rota, Stepující stonožka nebo nejúspěšnější francouzská komedie vůbec Velký flám. Každá komedie má něco do sebe a obzvlášť Sedmá rota nádherně zobrazuje charakteristiku francouzského národa v podání tří naprosto úžasných a sympatických herců v pro mě v čele s Jeanem Lefebvre, protože to byl právě on, kvůli kterému jsem jako malý prvně viděl Návrat sedmé roty a i dnes se rád podívám a vrátím do tehdejší doby chaoticky rozpoložené francouzské země, ve které by se právě tito tři těžko ztratili. --- To je Pitivier. Sedí na starostovi – Cože? – Jsou na hřbitově. (16.03.2007)

Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Typická francouzská válečná komedie. Situačního humoru zde moc nenajdete, jakoby režisér chtěl více skloubit komiku s realitou války. Přesto se tu nějaké gagy najdou a nejsou špatné. V paměti mi utkvěla pasáž, kdy hrdinové prosí ve vesnici (kolaborujícího) živnostníka o jídlo ze svého krámu. Také bych rád upozornil na Aldo Maccioneho, známého z komedie "Zvíře" představujícího tam šviháckého režiséra. (02.10.2004)

Sedmá rota je nejspíše jedna z nejlepších komedií z období druhé světové války. Naprosto fantastické obsazení herců, kteří už v těch uniformách vypadají komicky. Charaktery jednotlivých postav jsou geniální. Ve filmu snad není jediná nudná pasáž a film proto probíhá plynule a nenudíte se u něj. U spousty scén dostane bránice pořádně zabrat. Film sice není dokonalý, dělá si srandu z hlouposti Němců, ze zbabělosti Francouzů za 2. světové války, ale jako film na dokonalé odreagování rozhodně poslouží. Moje hodnocení 80% (19.04.2011)

Je dobře, že se lidé dokáží dívat na vlastní historii s vtipnou sebeironií, nepotřebují dělat hrdiny a na národní porážku jsou ochotni nahlížet s humorným nadhledem. Oč je často taková válečná komedie příjemnější zábavou, než patetická dramata, která se snaží zdůraznit národní hrdost a hrdinství? Jsou tři. Seržant Chaudard (dobrý Pierre Mondy) a vojíni Pitivier (Jean Lefebvre) a Tassin (dobrý Aldo Maccione). Nechtějí být hrdiny, chtějí se především dostat ze zapeklité situace a utéci někam daleko do bezpečí. Jejich pouť je především hledáním jídla, schováváním se ve křoví, sušením mokrého prádla a ježděním obsazeným německým vozidlem. Více než hrdinství je zajímá plný žaludek, více než odplata je zajímají pevné boty. Z dalších rolí: sestřelený pilot a poručík Duvauchel (Erik Colin), který se přidává k trojici, plukovník Blanchet (sám pan režisér Robert Lamoureux), kterému všichni ujíždí, kapitán a velitel sedmé roty Dumont (Pierre Tornade), překvapený postupem trojice, nebo žhavá Germaine (Corinne Lahaye), okouzlená poručíkovým šarmem. A tak trojice s vypětím všech svých omezených sil, štěstím a hravým humorem překonává všechny překážky při cestě za svým vytouženým cílem: útěkem z obklíčení. Je to svižné a příjemně zábavné. (24.12.2015)

Asi najreprezentatívnejší z týchto troch francúzskych komédií z čias 2 svetovej. Ktovie, či by si tvorcovia mohli rovnako dovoliť takto poľahčiť a zvoľniť, ak by ako národ ostali v tomto hrôzostrašnom konflikte na strane porazených. Každopádne je film sám o sebe nesmierne vynaliezavý, nápaditý a vypointovaný v jednotlivých mizanscénach, schádza mu možno tak väčšia vyváženosť a odvážnejší revizionizmus. A pre niektorých ťažko skúšaných pamätníkov mohol v dobe vzniku vzbudzovať relevantné odpudenie. (15.01.2017)