Kam se poděla sedmá rota?

„Tady Mirabelka. Hyacint? Rozkaz měním. Ustupte směrem k Sarville, Němci už pronikli téměř k vám. Uvízli byste tam do konce války. A držte se co možná nejdéle podél Macechoulského lesa, je pěkně hustý. Jasné?“ -- „Jásne. Táme si na cestu konak... A dem.“ -- „Že koňak? S kým to tam mluvím? Je to Hyacint?“ -- „Nein, nemáte žádny chyacint. Tady je major nemecké pechoty Von Kurtel. Ale to nefadý, zůstante na míste, chned tam jsme, hehehehehe.“ Zkrátka a dobře až mě jednou nebude bavit Sedmá rota, zavolejte mi lékaře. Nebo raději rovnou koronera. (23.08.2014)

Svého času jsem pracoval v jednom knihkupectví, kam zákazníci moc nechodili, protože jeho výstřední vedoucí zaplnil půl kšeftu knihami o druhé světové válce. Dobře věděl, že se to neprodá, ale stejně kupoval další a další, protože to zkrátka bylo jeho téma a koníček a těšilo ho, že to tam má. Většinu pracovní doby jsme proklábosili o filmech, měli jsme dost shodný vkus, ale běda když došlo na francouzské válečné komedie! Já je mám rád, ale tento pán je nesnášel, tvrdil, že překrucují historii, že Francouzi byli největší kolaboranti a že o takových věcech se nežertuje. Marně jsem ho přesvědčoval, že komika většiny těchto filmů vyplývá právě z paradoxu, že obyčejný zbabělec jako je většina z nás, se k činnosti v odboji dostává náhodou (Sedmá rota) nebo dokonce proti své vůli (Louis DeFunés ve Velkém flámu atd.). Protože přesně tak to je a je to jeden z hlavních důvodů, proč mám ten film rád. Taky je mi protivná glorifikace postav podle poučky "po bitvě je každý generálem" a líbí se mi, že Sedmá rota právě tohle zesměšňuje. 80% (01.02.2006)

,,Až pojedete z kopce, tak se modlete - to kolo nemá brzdy." Úsměvný příběh z druhé světové války postavený na konfliktu Francouzi x Němci. Kdysi mě tahle komedie hodně pobavila, dnes už ji tak třeskutě vtipnou neshledávám. Frantíci střídavě vyhrávají a prohrávají nad Skopčáky, vyřizují si úsměvně účty s kolaboranty, kolísají ( někteří) mezi snahou nasolit nepříteli zadek a nebo se někde zašít a počkat, až se vše přežene. Bavila mě hudba ( H.Bourtayre) i tupost Němců ( vzít jim zajatce nebo rozstřílet tank nebylo nakonec až tak těžké). Vynikající dabing pozvedá film výše, ale z dřívějších 4* u mě padá na stále krásné 3*. ,,Uklouzl jsem, vážně jsem uklouzl!" (19.08.2011)

Satirická vojnová komédia zobrazuje absolútnu dezorganizáciu a nepripravenosť francúzskej armády, ktorá sa v osudnom roku 1940 nedokázala ubrániť armádam Wehrmachtu. Traja vojaci zo spojarskej roty sa oddelia od svojej skupiny a podarí sa im úspešne napádať nemecké konvoje i zachraňovať civilné obyvateľstvo. Stará dobrá francúzska filmová klasika. „My za nic nemůžeme, podělalo se to nahoře. – No občas se to někdy podělává taky dole.“ (10.09.2014)

Je dobře, že se lidé dokáží dívat na vlastní historii s vtipnou sebeironií, nepotřebují dělat hrdiny a na národní porážku jsou ochotni nahlížet s humorným nadhledem. Oč je často taková válečná komedie příjemnější zábavou, než patetická dramata, která se snaží zdůraznit národní hrdost a hrdinství? Jsou tři. Seržant Chaudard (dobrý Pierre Mondy) a vojíni Pitivier (Jean Lefebvre) a Tassin (dobrý Aldo Maccione). Nechtějí být hrdiny, chtějí se především dostat ze zapeklité situace a utéci někam daleko do bezpečí. Jejich pouť je především hledáním jídla, schováváním se ve křoví, sušením mokrého prádla a ježděním obsazeným německým vozidlem. Více než hrdinství je zajímá plný žaludek, více než odplata je zajímají pevné boty. Z dalších rolí: sestřelený pilot a poručík Duvauchel (Erik Colin), který se přidává k trojici, plukovník Blanchet (sám pan režisér Robert Lamoureux), kterému všichni ujíždí, kapitán a velitel sedmé roty Dumont (Pierre Tornade), překvapený postupem trojice, nebo žhavá Germaine (Corinne Lahaye), okouzlená poručíkovým šarmem. A tak trojice s vypětím všech svých omezených sil, štěstím a hravým humorem překonává všechny překážky při cestě za svým vytouženým cílem: útěkem z obklíčení. Je to svižné a příjemně zábavné. (24.12.2015)