Návrat sedmé roty

Sú filmy neobmedzene pozerateľné (nadčasové) a filmy pozerateľné iba v krátkom časovom úseku histórie i veku diváka. Návrat patrí do druhej skupiny. To, že som si ho pozrel neznamená môj návrat k starým priemerným filmom, iba rezignáciu na to, že v tomto teple sa nič zmysluplné nedá pozerať. Aj keď je to označené ako komédia, pousmiatie bolo maximom, čo ma počas sledovania postihlo. Intelektuálne náročná úloha aký drôt na aký gombík mi pripomenula podobnú scénu Riggsa a Murtougha v Smrtonosnej zbrani. Pretože som film pozeral na pol oka a počúval na pol ucha, dalo sa to vydržať. (15.06.2019)

Klasická príjemná francúzska komédia s partiou smoliarskych vojakov, ktorí sú v jednom kuse na úteku. Problém je, ako sami konštatujú, že každý útek trvá maximálne 5 minút. Štandardne dobrá dobová produkcia a dobrí herci majú našliapnuté k celkom dobrej zábave. Gagov stále nie je nejako príliš veľa, ale stále sa niečo deje aj keď dnes to až také smiešne nie je. Legendárna je však scéna s matracmi, únos vlaku a týpek čo počas celého filmu vyhadzuje mosty do vzduchu. (02.01.2024)

„Červený drát na bílý knoflík, zelený drát na modrý knoflík“. Hrdinové z nejmenších se po dvou letech vrací přesně na to místo, kde jsme je a zbytek sedmé roty opustili v roce 73. Za mne možná nejlepší film z celé trilogie….“matracová scéna“ se mi vryla do paměti již z dob, kdy jsem byl školou povinný. Tohle je zlatý fond a to nejenom francouzské kinematografie. (20.12.2021)

Volné pokračování jedné z nejlepších francouzských komedií není kvalitou vůbec vedle a svému předchůdci se vyrovná a co se týče vtipů a hlášek, možná ho ještě předčí. Herecké obsazení opět nezklamalo, a ačkoliv mě zpočátku vadilo přeobsazení Tassina, poté jsem si uvědomil, že Henri Guybet ho možná hraje i lépe. Návat sedmé roty nám nabídne několik nezapomenutelných scén a hlášek - ať už jde o dráty, scény s matracemi na zámku nebo v nemocnici. Opět jsem se smrtelně bavil od začátku do konce, Sedmá rota je věčná. Jasných 100%. (01.04.2012)

Je jasné, že muselo vzniknout pokračování sedmé roty. A je to stále příjemná zábava, která si svou hravostí rozhodně nedělá ostudu a drží se nastavené úrovně svého předchůdce. A tak seržant Chaudard (zábavný Pierre Mondy) a vojíni Pitivier (Jean Lefebvre) a Tassin (Henri Guybet) pokračují ve svém útěku. Jejich pouť je především plná převlékání a využívání nejrůznějších dopravních prostředků. Provází je šťastné náhody, ale i nehody, pomocné ruce, příležitosti, záchvěvy odhodlání i snaha o záchranu životů. Vše s příjemně hravým nadhledem a jemným humorem, který z jejich cesty činí krásnou zábavu. Z dalších rolí: kapitán a stále překvapovaný velitel sedmé roty Dumont (Pierre Tornade), slabozraký a dobře naladěný zajatý generál (Robert Dalban), poručík Duvauchel (Erik Colin), který je od trojice záhy odstraněn, neúnavný plukovník Blanchet (režisér Robert Lamoureux) se svým vyhazovacím posláním, německý důstojník vyrušovaný při královské hře šachy (Jean Rougerie), či německý voják (Michel Modo), snažící se udržet zrekvírované stádo i s honci pohromadě. Staré francouzské zámky mohou skrývat tajemství. Důstojníci rádi využívají svá privilegia. Za kolaboraci může být později označována i neukojená žena při nenaplněném apetitu. Jaká romantika se mohla skrývat při cestě parním vlakem! Zábava, plná útěků a převleků, je stále příjemná svou lehkostí a hravostí. (24.12.2015)