Druhá šance

To si dám zas na dlouhou dobu od dramat pokoj. Né vážně. Na Druhou šanci jsem se těšil a čekal jsem skvělý drama thriller. Navíc jsem zjistil, že tyhle severské filmy jsou skutečně dobré. Každopádně musím říct, že v rámci dramat, v rámci depresivních dramat, byste se letos nedočkali lepšího snímku. Na tomhle snímku je vidět, jak je tenká linie mezi dobrem a zlem. Detektiv Andreas (Nikolaj Coster-Waldau) je možná hodný člověk a dobrý policista, ale když se mu ze dne na den zhroutí svět, tak nezbývá než dělat rozhodnutí za rámec morálních hodnot. Film má tísnivou atmosféru od začátku do konce a přichází zvraty, které jsou skutečně nečekané. Nikolaj po vzoru Lovců hlav (2011) hraje opět parádně. Deprimovaného a zničeného člověka mu v určitých scénách věříte stoprocentně. Především ty, co se odehrávají v autě. Skvělý dramatický výkon. Začínám mít tohodle dána hodně rád. Film je jako drama tak silné, že stačí vidět pouze jednou. Ne proto, že by bylo špatné, ale protože je skutečně silné. [Viděno v originálním znění] (79 %) (19.03.2016)

Aneb když se člověku během pár dní zhroutí celý svět a nastalá zoufalá situace si žádá čin stejného ražení… Susanne Bier se s tím jednoduše neštve. Druhá šance je silně emocionální dílo, které jde místy na dřeň a rozhodně se nebojí přitlačit na pilu. Díky tomu střídá jedna extrémnější situace druhou a ne úplně každému to asi sedne. Já s tím větší problém neměl. Samozřejmě je to o tom začít fandit hlavnímu hrdinovi a snažit se ho pochopit (u mě splněno obojí). Jeho rozhodnutí je totiž zoufalé a absurdní…ovšem na druhou stranu ani zdaleka ne nepochopitelné, ba naopak. Navíc je film celkově výborně herecky zvládnutý, takže některé činy postav člověk snadněji přijme. V podstatě jediné, co mi na filmu vadilo, bylo Simonovo „procitnutí“, které mi příliš věrohodné nepřišlo a od tohoto momentu to už nebylo ono. Každopádně mi, po Oscarem oceněném Lepším světě, jenž mě k mému nemilému překvapení zklamal, Susanne Bier dokázala, že má i nadále smysl zajímat se o její nové filmy. Druhé šanci přiklepávám solidní 4*. (03.02.2018)

Rukopis Jensena je jasně vidět. Chladné psychologické drama, které má koule. Dánská herecká elita v plném nasazení. U tohoto snímku jsem si říkala, je to v hajzlu, ale pořád může být hůř a ono vzápětí hůř je, až se to celé hroutí, jako domek z karet. Navíc se to může stát komukoliv, takže ne nereálná záležitost, ale krutě reálná realita. Navíc ožehavé téma dětí v nesprávných rukou. Asociální feťáckej parchant Tristan mi rval nervy z těla. A pro Andrease jsem ronila slzičky. Druhá šance? Toť otázka, jak s ní naložit !!!!! (06.06.2016)

Je veľmi tenká hranica medzi dobrou a "dobrou" matkou. Susanne ma svojim filmom tentokrát dostala, aj keď do tých 102 minút umiestnila toho strašne veľa a všetko sa to dialo príliš rýchlo, a možno aj preto upustím od plného počtu hviezd. Herci (obzvlášť Nikolajovia) hrali ale úplne skvelo. Mne ako matke bolo miestami veľmi, veľmi ťažko. (25.07.2015)

Pri takomto nápade sa scenár snáď píše aj sám a režírovať sa to musí tiež veľmi od ruky. Ešte keď máte k dispozícii Costera-Waldaua a Lie Kaasa, ale aj obe ženské predstaviteľky. Možno by sa dala zápletke vyčítať určitá nepravdepodobnosť počiatočnej náhody, avšak pokiaľ na nej stojí celý konflikt a ten po celý čas perfektne funguje, prečo nie. Takže nakoniec jediná výčitka smeruje k tomu, že pri toľkých emóciách, zvratoch a hutnom deji by mohol mať film pokojne o dvadsať minút viac. Žiaden priestor napríklad nedostali Andreasovi rodičia. (01.04.2024)