Druhá šance

Gone Baby Gone v komornějším a syrovějším podání. Dánové trošku překračují čáru a ukazují něco, co je pro normálního rodiče neakceptovatelné, ale na druhou stranu to jen dotváří obraz autenticity a nutí to diváka hlavnímu hrdinovi fandit, byť je jasné, že se nechová košér. Od Nikolaje Coster-Waldau zahrané skvěle a dá se říct, že je to jeho one man show, ačkoliv i ve vedlejších rolích jsou osvědčená jména dánské herecké školy v čele s Ulrichem Thomsenem. Seveřané mě zase dostali a i přes nekonfliktní konec mi v závěru nebylo dobře na těle, ani na duši. 90% (30.06.2015)

Strhujúca manželská dráma, ktorá sa neskôr pretavuje do thrilleru. Brilantné herecké výkony a neuveriteľná zápletka, dvakrát nepoviem, že to bolo voľne inšpirované reálnym príbehom. Hanba, že takéto snímky častokrát nedávajú televízie (aspoň u nás) a bývajú prehliadané. Režisérka Susanne Bier a talentovaný Anders Thomas Jensen zase a opäť potvrdili svoju vysokú úroveň (keby sa už z nich pravdepodobne stal určitý kult, veľmi by som sa nečudoval). Škandinávska tvorba je nám akosi kvalitatívne vzdialená a je značný kus vpred, no, máme sa čo učiť. (Štyri veľmi silné hviezdy.) (05.07.2022)

Aneb když se člověku během pár dní zhroutí celý svět a nastalá zoufalá situace si žádá čin stejného ražení… Susanne Bier se s tím jednoduše neštve. Druhá šance je silně emocionální dílo, které jde místy na dřeň a rozhodně se nebojí přitlačit na pilu. Díky tomu střídá jedna extrémnější situace druhou a ne úplně každému to asi sedne. Já s tím větší problém neměl. Samozřejmě je to o tom začít fandit hlavnímu hrdinovi a snažit se ho pochopit (u mě splněno obojí). Jeho rozhodnutí je totiž zoufalé a absurdní…ovšem na druhou stranu ani zdaleka ne nepochopitelné, ba naopak. Navíc je film celkově výborně herecky zvládnutý, takže některé činy postav člověk snadněji přijme. V podstatě jediné, co mi na filmu vadilo, bylo Simonovo „procitnutí“, které mi příliš věrohodné nepřišlo a od tohoto momentu to už nebylo ono. Každopádně mi, po Oscarem oceněném Lepším světě, jenž mě k mému nemilému překvapení zklamal, Susanne Bier dokázala, že má i nadále smysl zajímat se o její nové filmy. Druhé šanci přiklepávám solidní 4*. (03.02.2018)

Psychologické drama s několika zásadními zvraty v ději. Mladý policista se doma těší z krásné ženy a čerstvě narozeného syna. Jeho starší kolega nic z toho nemá, zbyl mu jen alkohol. Pak je zde ještě odporný párek narkomanů, kterým se, shodou okolností, taky nedávno narodil syn. Ti první, šťasnější, však o syna přijdou. A drama je na světě. Film stojí za to vidět, ovšem není vhodný pro slabší povahy nebo pro rodiče kojenců a batolat. (15.03.2020)

Pri takomto nápade sa scenár snáď píše aj sám a režírovať sa to musí tiež veľmi od ruky. Ešte keď máte k dispozícii Costera-Waldaua a Lie Kaasa, ale aj obe ženské predstaviteľky. Možno by sa dala zápletke vyčítať určitá nepravdepodobnosť počiatočnej náhody, avšak pokiaľ na nej stojí celý konflikt a ten po celý čas perfektne funguje, prečo nie. Takže nakoniec jediná výčitka smeruje k tomu, že pri toľkých emóciách, zvratoch a hutnom deji by mohol mať film pokojne o dvadsať minút viac. Žiaden priestor napríklad nedostali Andreasovi rodičia. (01.04.2024)