Boj

Poctivé skandinávské drama, které se tváří, jako válečný film, ale ve skutečnosti je to vzorový příklad kvalitní skandinávské depky situované do života běžných lidí. Plný počet nedávám jenom proto, že mi celý ten případ přišel naprosto absurdní. Té, co obhajovala stát, bych nafackoval a poslal bych ji na pár týdnů k Talibanu, aby věděla, co vlastně obhajovala. Celý ten film mi byla tak strašně protivná, že jsem doufal v Clausovu nevinu. A když neuznáváte původní myšlenku filmu, těžce se pak filmu dává pět hvězd. (22.12.2016)

Tobias Lindholm pečlivě vybrousil další psychologické drama, které pokládá aktuální otázky ohledně práva, morálky a podobných v dnešním světě čím dál nejasnějších pojmů. Film, ve kterém není jediná nadbytečná ani chybějící scéna, a přitom nepůsobí vykonstruovaně. Film, který je podle mého přesvědčení lepší i důležitější než oscarový favorit Saulův syn. A herci v hlavních rolích jsou opět výborní (90%). (20.06.2016)

Dobře natočený příběh o tom, jaká je vlastně odpovědnost vojáků a jaké je jejich rozhodování, respektive, jaké jsou následky jejich rozhodování. Film se docela dobře zaměřuje na to, jak je možné propojit klasický život s tím vojenským, že i ti, co jsou vojáky, jsou ve skutečnosti jen lidé. Je to trochu jiný pohled, niternější. (27.04.2017)

„MÁ Z VÁS NĚKDO NĚJAKÉ POCHYBNOSTI O TOM PROČ JE TADY?“ /// Tak prej kurva není jen válka, ale taky lidi. Na tom něco je! Dokumentární kamera ukazuje rodinu, která má tátu támhle v prdelákově (Afghánistán) a který moc chybí (hlavně parchanti by potřebovali pevnou ruku, no a žena…co vám budu vyprávět). Taky samozřejmě ukazuje tátu, kterýmu zase chybí rodina (a manželka, páč i když lepší nežli dívčí zrada je teplá prdel kamaráda, tak tady se maj lidi rádi normálně, čili žádný prasárny nečekejte). Táta vobčas myslí na ty „tam doma“ a navíc má zodpovědnost za „ty tady“. Vojáky, bránící světovej mír (nebo jak se tomu říká). Ale zpátky k tý kameře – je bezprostřední a umístí vás do děje. Nejen v Dánsku, ale hlavně v zápase s nerovným protivníkem. Bez pompézních efektů si brzy jednotku v čele s velícím oblíbíte a budete ji držet pěstičky, když se dostane do úzkých. A to vona se dostane, páč vo tom to je. Claus je hlavně člověk. Nedělá machra a snaží se šéfovat psychologicky, tak aby se kluci, kterým sotva zaschlo mlíko na bradě, vrátili v pořádku domů. To všechno jsou ovšem věci známý a tak nějak vojensky – filmově profláklý. Rejža a scénárista v jednom si místo vzdávání holdu vojákům bojujícím v (zdánlivě) nesmyslný válce, nechal jako hlavní téma dilema, kdy a jestli vůbec někdy stojí 11 mrtvejch Afghánců za jednoho Dána. A protože si v nich (dilematech) libuje, začne ho větvit a předvádí dobrý drama, který zanechá dost prostoru pro vaši úvahu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju vysvětlit rodině, proč jsem tam „venku“ ty kluky nechal umřít. 2.) Páč válka pro mě není dilema. 3.) Thx za titule „Mia.w“ a „jives“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (07.04.2016)

Rezolutní severská reakce na geniální seriál HBO Generation Kill, pochopitelně s důrazem spíše na mrazivé drama. Film plný nepříjemných otázek a odpovědí, skrze něž si scénář mazaně pohrává s individuálním diváckým přístupem k morální zodpovědnosti a jeho úctou k pochybné objektivní spravedlnosti. Dilematický boj plný palčivých životních rozhodnutí, plodících démonické výčitky svědomí. Psychika je svině. (08.05.2016)