Boj

Tobias Lindholm je nielen fantastický režisér, ale aj perfektný scenárista. Veď snímky ako Submarino, R alebo Hon hovoria sami za seba. Vždy ide o príbeh, kde nie je potreba veľa slov alebo akcie, emócie plynú k divákovi priamo z konkrétnej ťaživej situácie (v tomto prípade zmes výčitiek a obáv o rodinu) a cez jednotlivé postavy. Takto si predstavujem zvládnutú psychológiu vojnovej drámy. Až po súd s hlavným hrdinom to bolo geniálne, samotné dokazovanie viny a neviny ma až tak nebavilo, v tomto smere sa už snímok priblížil klasickej schéme, ktorú poznáme veľmi dobre aj napr. z americkej produkcie. To predtým však bolo pravé severské a presne podľa môjho gusta. 85/100 (22.02.2016)

Co si jedinec může počít ve světě, kde se kategorie morálky rozplývá do zcela neprůhledné pavučiny emocí, moci a subordinace... Lindholm once again zachycuje ambivalenci současného světa ve vší nahotě a s naprostým tvůrčím chladem jedince, který důsledně kontroluje, přitom mu neunikají ty nejjemnější nuance. Ve chvíli, kdy po neuvěřitelné tenzi první poloviny, která je rozdělená mezi frontu a zázemí, přijde klíčový dialog hlavních hrdinů, který nechá režisér v tichu za sklem, jsem neměl pochyby, že sleduju Lindholmův nejlepší film. Neuvěřitelně komplexní, pokorné a v nejlepším slova smyslu angažující. Mimo dobro a zlo, mimo špatné a správné... žijeme ve světě, kde největší boj může probíhat v tichu zahrady rodinného domu. Nenápadný, o to zásadnější masterpiece. (27.04.2016)

Dánskou kinematografii moc nesleduji, ale Lindholma mám v hledáčku hlavně díky výbornému Honu a zajímavému pojetí problematiky Somálských pirátů. Tentokrát se vydal do Afghánistánu a my v první polovině sledujeme život v jednotce, kdy náš hlavní hrdina má zároveň doma manželku s dětmi. V druhé polovině už film pouze odpovídá na otázku, zda-li bude náš hlavní hrdina odsouzen za své válečné rozhodnutí. Podobné problematiky se dotýkal už snímek Krvavá volba. Hon i Únos se mě ale přecejen líbily více. 60% (04.05.2018)

Hodně napínavý morální dilema a soudní drama. Nebudu rozebírat to či ono a hrát si na chytrýho aneb po bitvě je každej generál viz. ta píča z obžaloby (je to její práce chápu..). Budu se soustředit jen na filmařskou stránku a ta je za mě průměr. Začátek je dost zdlouhavej a i když je konec napínavější, tak stejně víte sví.... (28.06.2017)

Typické Lindholmovo drama, které se zabývá těžkým morálním dilematem a složitostí současného světa. Lindholm scenárista zaujme skvěle vystavěným příběhem, kdy se dvě linie dělící od sebe několik tisíc kilometrů protnou v hluboce lidském soudním dramatu, v němž neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zda se odehrál válečný zločin. Ono morální dilema je hluboké a v Lindholmově podání chápeme obě strany, ačkoli sám autor lehce naznačuje, že některé věci nemůže člověk, který jim nebyl přítomen, nijak hodnotit a u válečných akcí a potenciálních zločinů to platí zvlášť. Práce s postavami je fantastická a na hlavním hrdinovi je výtečně ukázáno, že i když se snaží žít dle pravidel, dostal se do situace, kdy některá bude muset porušit. Trochu vyčítat bychom mohli snad jen nedořešenou a trochu zbytečnou podzápletku se zlobivým synkem, která vyšumí. Lindholm režisér pak trošku zklame až příliš rozvleklým tempem a dlouhou expozicí, kdy opravdu trvá dost dlouho, než se dostane ke klíčové situaci, od níž se pak vše odvíjí. I proto je zpočátku filmu dost utahaný a nic moc se v něm neděje. Obsazení se ale povedlo na výbornou a Pilou Asbæk je naprosto výtečný, přitom minimalistický, stejně tak Tuva Novotny, i ostatní jsou naprosto perfektní. Krigen je hodně podařený film, který znovu donutí k zamyšlení nad dnešní dobou i životem jednotlivců, takový dopad jako předchozí Lindholmův režijní počin Únos ale IMHO nemá, proto hodnotím 70 %. (28.12.2017)