Příchozí

Malá dcerka je skutečným pokladem svých rodičů. Je tím nejlepším, co mohou světu dát. Jsou šťastni, že dcerka roste jako z vody, má plno energie, je mladá, zdravá, nezastavitelná. I tam z jiného světa přicestují bytosti z jiných koutů možné existence, z jiných dob a prostředky, které lidstvo nemůže chápat a pro zjednodušení tyto a jim podobné označují jako UFO, doufajíc, že tenhle magický název ospravedlní hlubokou neznalost jiné než pozemské existence. Avšak i Země má své hrdiny. Tou hlavní je sympatická Amy Adams, která má vlohy nejen v lingvistických kruzích, ale i v oblasti mateřství, přičemž by pro své dítko obětovala naprosto vše. Jak ale naložit s osudem, který je předurčen? Jak se vypořádat se situací, kdy na Zemi dorazí přes 10 objektů, se kterými nelze konvenčně komunikovat? Není tajemstvím, že právě Amy Adams a Jeremy Renner to zřejmě dokážou. Dokážou to ale dostatečně rychle, aby potlačili rozrůstající se nepokoje? Dokáže ona být mesiášem pro celé lidstvo a sjednotit jej jak obrazně tak i bojeschopně? Nebo to nakonec není třeba? Toliko a mnoho dalších otázek podává tak ambiciózní film, jakým Arrival bezpochyby je, a není na ně jednoznačná odpověď. A bez spoilerů už vůbec ne. Pamatujete na Den nezávislosti z léta s obdélníkovou místností plnou generálů a samozřejmě prezidenta, který nařídí definitivně útok? Náznaky tu jsou, ale jinak rozhodně nic takového díkybohu tenhle mistrovský kousek nenabízí, namísto toho zarazí do sedačky takovým způsobem, že se budete horko těžko zvedat alespoň po skončení závěrečných titulků...10/10!...[10.11.2016_Cinema City_Zličín] (10.11.2016)

Denis Villeneuve již od Incendies ukazuje, jak bravurně umí zakomponovat inteligentní a trošku náročnější drama do mainstreamu, a tím strhnout hlavní proud diváků nejen směrem k úžasu, ale i k přemýšlení. Tedy paralela s Ch. Nolanem je zde jasná, vždyť i Arrival má rozuzlení, které nemůže popřít svou inspiraci v posledních Nolanových kouscích. Velmi oceňuji, jak Příchozí těží z hutné atmosféry a zůstávají komorní, rýsuje se tak v nich velice osobní příběh hlavní hrdinky. Příchozí, ač tématem o vetřelcích, jsou vlastně filmem o člověku a lidech. Jen tedy na můj vkus byla hranice patosu lehce překročena a vzhledem k tomu musím dodat, že být více takových filmů (kvalitních sci-fi), tak bych to plné hodnocení Příchozím nedal. 9/10 (20.11.2016)

Já se musím odnaučit číst si komenty od svých oblíbených, včetně mistra slova, protože místo toho, abych si v sobě uchovala příjemné vesmírno a tajemno, tak stírám slzy, které mi vytryskly. Takže po tajemnu černá díra, kdy se ještě dalších deset minut chechtám a zkouším navázat kontakt se svými myšlenkami těsně po projekci. Tedy ... nejsem odborník ani na jazyky (i když ...) a ani na kvantovou fyziku, ale pravděpodobná budoucnost, kdy nás navštíví de Castello s Abbottem, mě docela zaujala. Nepřekvapila mě reakce některých světových mocností, prostě horké hlavy jsou horké hlavy. Po vizuální stránce to byla ohromující podívaná, doprovázena smyslným, hudebním doprovodem, naprosto se hodícím k vesmírnému dramatu. Překvapila mě neokoukaná vize mimozemšťanů a jejich způsob komunikace. Po zvukové stránce naprostá paráda. Na pointě se však někdo hodně vyřádil. Celou dobu žijete v bludu, než vás de Castello vyvede z omylu. Tohle sci-fi přímo volá po další projekci stejně jako Gravitace nebo Interstellar. Tohle já prostě můžu! (01.02.2017)

Tam, kde Nolan sází do diváka alegorické obrazce, těžce uchopitelné teze, černé díry a to nejlepší z Zimmera, Villeneuve uvolněně a s přehledem precizně skládá jeden záběr za druhým s chirurgickou přesností, není zbytečně pompézní a nikam nespěchá. Zároveň se nesnaží diváka okatě ohromit wow efektem. Proč ? Protože je prostě lepší, chytřejší, sofistikovanější a nemá to zapotřebí. Arrival je nejlepší drama za poslední dobu. Je ucelené, osobitě zpracované, místy hypnotické, s dechberoucím způsobem podanou výpovědní hodnotou. Nolan je na tvůrčím vrcholu teď. Villeneuve se teprve rozcvičuje. V takovémhle obsahovém formátu měl být technicky opulentní Interstellar. (12.11.2016)

Monumentální, přemýšlivé, humanistické, jímavé sci-fi. Přesně to, čím se zoufale snažil být Interstellar, ale v mých očích se mu to nepovedlo. Arrival u mě sice neni bez drobných výtek, o nichž se možná blíže rozepíšu později (scénář imho trochu nepřehledně řeší komunikaci mezi jednotlivým světovými týmy v průběhu zkoumání), ale závěrečná husí kůže vítězí. (11.11.2016)