Všechno je jak má být

Príbeh je o mladej učiteľky s odlúčeným manželom, ktorá sa zaľúbi do jedného zo svojich žiakov. Film sa zaoberá tabuizáciou lásky a žiadostivosti medzi dospievajúcim a dospelým, čo môže byť pre niektorých divákov priveľa. Ale zaoberá sa aj súrodeneckou láskou medzi bratmi, ako aj cestou z dospievania do dospelosti. 8/10 (10.12.2017)

Pokud si pamatuji, na všech čtyřech školách, které jsem absolvoval, byla vždycky jedna milá stará učitelka, jedna hezká mladá nedůtklivá učitelka a zbytek neurotické učitelky neurčitého věku. Řekl bych, že ty mladé a hezké byly "ve třídě" Mariky Lagercrantzové. Vzpomínám si, že každé nadbíhání srážely ironií a posměchem. Nebylo to dobré, stejně jako dobré nebylo opětování prvního erotického signálu od svého žáka (v době natáčení byla Viola přibližně stejně stará jako ve filmu, téměř 40 let, Stigovi bylo 15, skutečné stáří 21). Dopad na oba dva to mělo ovšem naprosto jiný; učitelka se pobavila, školák se už z toho asi řádně nevzpamatoval. Dosud jsem mluvil ze svého pohledu nebo obecně. K filmu jen pár poznámek: Alkohol a vážná hudba jdou dobře dohromady / Stig se po dobytí učitelky stává autoritou(?), pere se s otcem a ignoruje nadřízené, to v první polovině minulého století nebylo možné asi ani ve Švédsku (rozhodně ne u nás)  / holky (spolužačka a učitelka) považují vášeň a nenávist za dvě strany jedné průhledné mince / učitelka by se tak snadno nevysekala (viz právě skandinávské filmy). (03.04.2023)

+3* příběh je postaven do válečného Švédska, ale myslím že pro děj to není úplně tak podstatné. Choulostivé téma mileneckého vztahu pubescenta se svou učitelkou není hlavním středobodem a je dále rozvíjen o další kontakty v obou rodinách a ve škole. Přičemž zjišťujeme motivace ostatních a tím pádem můžeme s nimi víc soucítit. Rozhodně zajímavý film, který si své vyšší hodnocení zaslouží. Já mu dávám sice jen lepší 3 hvězdičky, ale kdo má rád vztahová dramata s kvalitním obsazením, ponurou náladou, ale příjemnou hudební stránkou, tak by si ho měl užít. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.12.2017)

Doučování po seversku má něco do sebe. Hořkosladká romance se sice odehrává v době, kdy na frontě umírají tisíce mužů, přesto tihle patnáctiletí kluci mají v hormony zatížené hlavě jen nadsazené odhady zásunů nebo zapeklitost skupinového sexu. Jeden z nich v prostoru mezi katedrou a tabulí ucítí něco nepoznaného, až ho oboustranná zvědavost a vzrušení přivedou do její postele. Na tom by nicméně nebylo nic divného, kdyby jeho „vyvolené“ nebylo o hodně let víc a nebyla jeho novou učitelkou. První polibek, první náhodné setkání s manželem, který ujíždí na Čajkovském a na ginu, první krize. Hlavně ale přechod z cudných školáckých let rovnou na vysokou. A známe to, jak je to s tím zakázaným ovocem. Poslední film Švéda Bo Widerberga čerpá částečně z jeho dětské fantazie, kterou prožíval ve školní lavici, motivace jeho hrdiny (part svěřil svému skutečnému synovi) je patrná, u jeho překvapivě náklonné kantorky pak vnímáme snahu restartovat zpackaný život. Tvůrce umně buduje atmosféru, nemoralizuje, kroky jeho hrdinů jsou přirozené a uvěřitelné, stejně jako onen opar, který se vznáší v době, kdy jejich krajané bojují a umírají kdesi daleko, i když zatraceně blízko. Škola není králíkárna. (12.11.2014)

Linie životních období školáka Stiga, učitelky Violy a rezignovaného cesťáka s dámským prádlem, kterého je ženou, se spojí v podivný milostný trojúhelník, ke kterému zpovzdálí doléhá válečná vřava z Evropy prostřednictvím filmových týdeníků, aby se jednoho dne bolestivě zhmotnila a uspíšila tak nevyhnutelnou pomíjivost nerovných vztahů. Bohužel, myšlenky Bo Widerberga šly hodně napřed a když se pak musely vracet, neměly už ten potenciál ... Za mě 40%. (19.03.2013)