Hrdina

Slibovali, že to předčí Tygra a draka, a musím říct, že nelhali. Hrdina je film, který vás svou vizuální stránkou položí na lopatky. Stejně jako vTygru a draku tu však forma vítězí nad obsahem. Ikdyž se oba filmy snažily nepochybně cosi říci (Tentýž pocit jsem třeba u Moulin Rouge neměla), bylo to naprosto zatlačeno na pozadí obrovskou výpravností a barevnými orgiemi. Příběh, se strukturou vyprávění jakoby vypůjčenou z legendátního Kurosawova Rašomona, má problematické poselství. Pro štěstí mnoha, jež má zaručit mocný stát, lze obětovat nejen štěstí ale i životy jednotlivců. Číňan však možná vidí v genezi vlastního státu něco víc než-li my. Je to příběh nejen o založení státu, ale o vzniku celé čínské civilizace. (24.01.2004)

Filmová báseň! Ano, Yimou Zhang se sice svezl na wuxia vlně "Tygra a draka", jenomže se poučil z jeho chyb a mistrně z něj vypreparoval přesně to, co z něj dělalo výjimečný film. I v "Hrdinovi" tak najdete překrásně zpracované souboje s úžasnou choreografií, ty ale neslouží jen k vnějšímu zabalení nudného a nezajímavého příběhu, ale naopak překrásně lemují jednoduchou, leč silnou dějovou mozaiku, ve které věci nikdy nejsou takové, jak se na první pohled mohou zdát a která se v podání asijské herecké elity (Jet Li, Donnie Yen, Tony Leung, Maggie Cheung, Ziyi Zhang - bože, co si ještě přát víc?) mění v čisté umělecké dílo. A sakra už jen souboj Jet Li vs. Donnie Yen stojí za čtyři hvězdičky! (12.09.2007)

Uhrančivý snímek, který spojuje poklidně plynoucí (tempem takřka harmonickou) orientální legendu o vzniku jednotné Číny a strhující vizuální styl ala Matrix. Narozdíl od efektní západní produkce jsou však bojové scény pouze jednou z mnoha složek a boj v příběhu má více rovin. Nejedná se o smrtící balet, v němž hrdina potírá zlo, nýbrž o jakýsi druh duchovního dialogu, v němž jsou zbraně jen prostředkem poznání, že nejmocnější zbraň je žádná zbraň. Zhang podal svůj snímek po výtvarné stránce naprosto strhujícím způsobem, emoce se spíše než v myticky strnulých postavách zračí v barvách a živlech (oheň, voda, vzduch i zem jakoby vyadřovaly pocity za hrdiny). Velmi se mi zamlouvá "jing-jangové " ladění příběhu, kdy zlo i dobro jsou neoddělitelně spjaty ve "Svět" a hrdina není tím, kdo ve jménu dobra porazí zlo, ale tím, kdo pochopí Svět a podstoupí oběť. Hrdina svým celkovým laděním a atmosférou sugeruje orientálně vyrovnaného ducha a precizní hrou se symboly se řadí mezi snímky, které nejsou jen záležitostí rychlého meče, ale i záležitostí myšlenky. Škoda, že ta se po přehnaně přímočarém úvodu příliš uzlí v retrospektivách a verzích minulých dějů, ale její pointa přichází přesně včas a vyznívá právě tak, jak vyznít má... Jasně a nepodbízivě. Byť je tedy Hrdina v některých aspektech velice západním filmem (místy možná trochu porušil dobrou míru), celkovým vyzněním je velice exotický a východní... A rád se k němu za čas zase vrátím. (06.04.2004)

Cinska legenda pretvorena do filmovej poezie, v ktorej sa nesermuje len mecmi, ale aj hudbou, slovami a obrazom. Baletne suboje, armady...to vsetko je len sucastou "vyssieho", jednoliateho celku. Dokonaly dojem kazia len niektore okate pocitacove triky. To je vsak skutocne vsetko, co mozem tejto trblietajucej sa perle vytykat.(9/10) (23.02.2008)

Tohle je skutecne nadherna podivana, ale nejaky vytky k filmu prece jen mam. Hlavne to je scenar, kterej je vcelku jednoduchej - verze Bezejmeneho-souboje, verze cisare-souboje, vysvetleni jak to skutecne bylo-souboje a smrt hlavnich predstavitelu. A do toho par rozhovoru, ktere zbytecne zdrzujou od nadhernejch souboju. Souboje jsou natocene naprosto uzasne, se spoustou nezapomenutelnejch scen, ale na druhou stranu, je to cele desne nacancane, vlajici obleceni, barevny kontrasty a litani. Kdyby byli souboje vic drsny vubec bych se nezlobil, a navic nejsou vubec krvavy. Taky bych zvolil jinou hudbu, takle to cely pripomina nejaky tanecni vystoupeni. Ale to vsechno nic nemeni na tom, ze to je proste nadhera, ktera si tech 5* zaslouzi. (16.08.2005)