Hrdina

Slibovali, že to předčí Tygra a draka, a musím říct, že nelhali. Hrdina je film, který vás svou vizuální stránkou položí na lopatky. Stejně jako vTygru a draku tu však forma vítězí nad obsahem. Ikdyž se oba filmy snažily nepochybně cosi říci (Tentýž pocit jsem třeba u Moulin Rouge neměla), bylo to naprosto zatlačeno na pozadí obrovskou výpravností a barevnými orgiemi. Příběh, se strukturou vyprávění jakoby vypůjčenou z legendátního Kurosawova Rašomona, má problematické poselství. Pro štěstí mnoha, jež má zaručit mocný stát, lze obětovat nejen štěstí ale i životy jednotlivců. Číňan však možná vidí v genezi vlastního státu něco víc než-li my. Je to příběh nejen o založení státu, ale o vzniku celé čínské civilizace. (24.01.2004)

Hodně Kýčovité, hodně zmatečné, a některé Litací scény postrádají tempo Tygra a Draka, protože hrdina prostě skočí... a letí... a letí a letí a pak teprve se střetne s protivníkem a většinou ho mine :) ale vímn, že v kině mě to bavilo, hudba je krásná, a při všech Kaligrafických scénácjh se, cítil podivné mrazení v zádech. Jeden by nevěřil, jak napínavě se dá natočit psaní znaku. (20.02.2006)

Tak tohle mě chytlo fakt hodně. Jsou tu spousty nezapomenutelných okamžiků ( odrážení šípů ) ale hlavně nové vizuálně originální nápady (odrážení kapek deště, ty letící a dopadající šípy, údery plochou stranou meče). Choreografie se mi líbila více než v Tygrovi a drakovi, ale nejdůležitější pro mě je, že ten příběh je mnohem lepší. Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi a pěti - nádherný dojemný závěr rozhodl. Také musím zmínit hudbu a krásné kostýmy. (09.06.2003)

Vynikající po vizuální stránce, krásná hudba. Mile mě překvapila i trochu složitější struktura příběhu, takže jsem měl o čem přemýšlet. Tygr a drak se mi ale líbil více - byl přeci jen poetičtější a emotivnější - v Hrdinovi nebyly postavy tak propracovány, aby mě jejich osud nějak zvlášť do/zajímal. Rozpačitý jsem z poselství filmu aneb účel světí prostředky. Já nevím. (03.07.2003)

Ach, ta Čína, to je tedy zvláštní země. Fyzikální zákony zde pro vyvolené nefungují příliš spolehlivě, zejména gravitační zrychlení občas nabývá snad až záporných hodnot a tvrdost vody se občas blíží k betonu, takže bojovníci si nevzrušeně poletují nad stromy, přecházejí vodní plochy suchou nohou a listí poletuje zásadně v rytmu svištících mečů. Mé egoistické já sice nikdy zcela nepochopilo nutnost obětování jednotlivce pro blaho celku, ale proti snímkům založeným na nadpozemské rychlosti kmitání meče obvykle nemám vážnějších výhrad. (27.11.2011)