Hrdina

Tygrovi a drakovi jsem dal dvě hvězdy. Proč? Myslím, že je to strašně přeceňovaný film. Vlastně spíš děsivá nudná zívačka. Ale tohle se mi, oproti němu, líbilo. Není tu tolik nefyzikálních letů, jako v Tygrovi a navíc tady je aspoň jakýs takýs zajímavý a uvěřitelný příběh. Přestože mi hodně vadily ty záběry, který byly dělaný spíš jen kvůli kráse a pocitu naplnění, než kvůli filmu, zbytek se mi celkem zamlouval. Jediný větší problém s herci jsem měl u žen (a vážně nejsem mizogyn). Asi na to nemám to oko, jako všichni, kteří posledních pár let koukaj jen na asijský bojovky a romanťárny, ale já prostě furt nevěděl, která že to je ta Vločka a která ne. I když je děj vlastně pořád dokolečka o tom samém, je zajímavý srovnání různých vysvětlení téže situace a společně s nedlouhou stopáží jsem si to docela užil. Ale i tak si myslím, že asijský akčňáky jsou nejlepší, když se aspoň na první pohled drží reality (neboli nelétat, a to ani když se zvedá vítr). A nejlepším Hongkongským akčním snímkem všech dob pro mě asi ještě hodně dlouho zůstane Bláznivá mise (celá série). I když tohle se skorem dotáhlo na některý snímky s Jackie Chanem, který mám na druhým místě. Ale jen skoro. Ta čtvrtá hvězdička je pak za jednu z replik: "Utrpení jednotlivce není nic ve srovnání s utrpením všech lidí." a taky za hlavní myšlenku díla, která je v sebeobětování se pro vyšší dobro, protože to už dneska nikoho nezajímá. Málokdo o sobě s hrdostí a nahlas před přáteli prohlásí, že je vlastenec. A to je škoda, protože vlast je to nejlepší, za co můžeme život položit. Za ni a za vyšší dobro. (18.02.2006)

"A warrior's ultimate act is to lay down his sword." Obdivovatelům pohyblivých obrázků, kteří považují film ve své primární čistotě za výsostně vizuální umění, předkládá "Hrdina" přímo rajskou pastvinu v barvami hýřících poetických výjevech. Ústřední myšlenka historického eposu - Celé podnebesí - v sobě sice ukrývá vzácně povznášející ideu se silným morálním přesahem, příběh samotný je zde ovšem složkou významově až druhořadou - vždyť je také v průběhu filmu opakovaně popřen a zpětně odlišně vyložen. Mohlo by se zdát, že forma bude neřízeně válcovat obsah, ale není tomu tak. Vizuální podoba snímku, jakkoliv omračující a dominantní, nepůsobí přeplácaně a účelově, ale svou prostotou a jednolitou barevnou střídmostí, která určuje charakter každé jednotlivé dějové části, překvapuje výslednou jednoduchostí a stylovou čistotou, v níž je ponechán i dostatečný prostor pro hrdinsky oduševnělé dialogy. "Hrdina" se musí chápat jako filmová báseň o pěti slokách, jež je vedle slov vyprávěna především oživlými malbami, zahalenými hudbou tradičního, mýticky starodávného hávu. Skutečným vojevůdcem a sjednotitelem filmu je režisér Z. Yimou. Není mu zatěžko v zájmu efektu "divákova padající čelist" poručit větru a dešti; on řídí každý záchvěv vlasu vlajícího ve větru či pohyb kostýmů při bojových (baletních) exhibicích; pod jeho upřeným dohledem se v dokonalé synchronizaci šikují statisícové armády, aby hned v následujícím okamžiku své vůdčí postavení na plátně nenásilně, zcela přirozeně, propůjčily jediné kapce vody dopadnuvší na studenou tvář milované ženy. Přese všechny klady by "Hrdina" nebyl úplným dílem, nebýt obydlen skvělými, výrazově silnými postavami. Především Bezejmenný s kamennou tváří Jet Liho, Zlomený meč s vědoucíma očima Tony Leung Chiu Waie a Sněhová vločka s mrazivě krásnými rysy Maggie Cheung, nejpůvabnější ženy, která kdy v přítmí kinosálu uchopila rukojeť meče... (12.08.2011)

Jak to tak vypadá, tak v Číně platí jiné zákony, než ve zbytku světa. Teď nemyslím zrovna zákon o vedoucí úloze Komunistické strany, ale fyzikální zákony jsou na východě Asie zřejmě porušovány stejně lehce, jako u nás ty kriminální. Zatímco lze ale jen těžko očekávat, že by Číňané prožívali filmové orgasmy u českých krimifilmů, Češi (soudě podle hodnocení ostatních kolegů) při pozorování levitujícího Asiata dosahují filmově-uměleckého (a možná i jiného) "vyvrcholení". Co se týče mé osoby, mě tento druh východoasijské produkce nechává naprosto lhostejným. Podívám se, dám maximálně tři hvězdičky, podivím se nadšení ostatních a vracím se pokorně k leckdy až trapně nudné, vesměs ničím překvapivé, někdy až sebe samu parodující, ale tak nějak srozumitelnější hollywoodské produkci. Holt, na tuhle asijskou mentální úroveň jsem ještě asi nedospěl... Ale legenda je to jinak pěkná. :-) (20.06.2005)

Filmová báseň splétající jednotlivé zpěvy, každý trochu jiný než ten předchozí, dohromady obrazem, slovem i hudbou. Bombastické výtvarné pojetí a zajímavý vypravěčský styl, trocha filozofických otázek, síla ducha a přesvědčení, jímavá hudba od Tan Duna, to vše mluví pro Hrdinu. Pro mě ale stále zůstává na vrcholu Tygr A Drak, a těžko říct, zda je to jen tím, že první dojem bývá nejsilnější. I tak ale mám pro Jeta Li, ale především pro Tonyho Leunga a Maggie Cheung plných 100%. (09.03.2006)

Tento film je klenot!!! Po delší době jsem se odhodlal k znovushlédnutí tohoto Wuxia klenotku (dc verzi), špickové choreografické a barevně sladědené bojové scény jsou top, ale vrcholem filmu je konfrontace Bezejmenného přímo s vladařem. HD DVD verze má jedno z nejlepších DTS ozvučeních vůbec (sledováno s Logitech Z-680). (01.01.2008)