Reklama

Reklama

Most špiónů

  • USA Bridge of Spies (více)
Trailer 2
USA / Německo / Indie, 2015, 142 min (Alternativní 136 min)

Hudba:

Thomas Newman

Hrají:

Mark Rylance, Domenick Lombardozzi, Victor Verhaeghe, Brian Hutchison, Tom Hanks, Joshua Harto, Henny Russell, Alan Alda, John Rue, Billy Magnussen, Amy Ryan (více)
(další profese)

Svět po obou stranách železné opony se propadá do šílené paranoie. Uplynulo už více než deset let od porážky nacistického Německa a lidstvo teď ohrožuje studená válka, napětí mezi USA a SSSR je téměř hmatatelné. Když v roce 1957 FBI zatkne Rudolfa Abela (Mark Rylance), sovětského špióna žijícího v New Yorku, strach a mocenská nedůvěra se ještě více vystupňují. Abel se ve skutečnosti jmenuje Viljam Genrichovič Fišer, řídil síť agentů a do Moskvy důmyslným způsobem odesílal kódované zprávy, i proto vyšetřování do dějin vstoupilo jako „Případ dutého nikláku". Americká vláda osloví Jamese Donovana (Tom Hanks), uznávaného právníka z Brooklynu, aby se chopil Abelovy obhajoby. Přes počáteční obavy jeho i rodiny a odmítání tak nepopulární kauzy se Donovan nakonec rozhodne Abela zastupovat. Chce zajistit, aby byl podroben spravedlivému soudu. Během příprav na obhajobu se mezi oběma muži začne vytvářet pouto, které je založené na vzájemném respektu. Donovan obdivuje Abelovu sílu a loajálnost. Před soudem přednese vášnivou obhajobou, aby ho uchránil před trestem smrti. Abel je v říjnu 1957 odsouzen na čtyřicet pět let vězení. O tři roky později je nad sovětským vzdušným prostorem sestřelen americký průzkumný letoun U-2 a jeho pilot Francis Gary Powers (Austin Stowell) je zajat a odsouzen k deseti letům vězení. CIA se obává, že Powers bude krutými výslechy a tvrdými vězeňskými podmínkami přinucen k odhalení přísně tajných informací. CIA proto osloví Donovana a přesvědčí jej, aby se stal členem záchranné mise. Donovan se vydává do Berlína, kde má za úkol vyjednat výměnu Abela a Powerse. Nedlouho po svém příjezdu se dozví i o americkém studentovi, který byl zatčen ve východním Berlíně. Navzdory pokynům CIA soustředit se pouze na sestřeleného pilota, Donovan se rozhodne vyjednat propuštění obou – pilota i studenta, protože odmítá v této zemi kohokoliv opustit. Velká hra začíná ... (Cinemart)

(více)

Videa (14)

Trailer 2

Recenze (962)

Matty 

všechny recenze uživatele

Film o Americe, přátelství navzdory době a mužích, kteří jen dělají svou práci. Hanksova nenápadného hrdinu by před několika desetiletími hrál v režii Franka Capry zřejmě Gary Cooper nebo James Stewart. Stejně jako u Capry, jsou také v Mostu špionů americké hodnoty zastupovány a hájeny nezkorumpovatelným jednotlivcem, nikoli nespolehlivými institucemi. Cesta za spravedlností zároveň vede přes tolik překážek a kompromisů, že se v závěru namísto radosti z vítězství dostavuje pocit úlevy, že už je po všem. (Kromě toho se Spielberg ve finále opět projevuje jako mistr náznaku a vypravěčské zkratky, když si vystačí s velmi prostým a přitom velmi výmluvným záběrem dětí přelézajících plot. Zdánlivý happy end tím v kontextu dříve spatřeného přelézání berlínské zdi získává znepokojivé trhliny.) ___ Pozice mimo systém se u Donovana projevuje v první i druhé polovině filmu následováním vlastních pravidel hry. Nejedná tak, jak by podle lidí, kterými je zaúkolován, jednat měl. Jeho pojetí spravedlnosti nepodléhá anti-komunistické panice a z práce špionů si dělá legraci („You know, spy stuff“) a nepřiřazuje ji takový význam, jaký byste u hrdiny špionážního thrilleru očekávali (přerušení dialogu o dalším postupu telefonátem manželce, s kterou řeší, jakou marmeládu ji má z „lovu lososů“ přivézt). Narušování přehnané vážnosti soudního, resp. špionážního filmu záměrným nebo zdánlivým vypadáváním postav z žánru a uzemňujícími hláškami („Nemůžete říkat ‚Rusko‘? Ušetřilo by to čas“), jejichž načasování prozrazuje intuici mistra, vnímám jako hlavní scenáristický vklad bratrů Coenů, kteří klasický Hollywoodu přes veškerou úctu k němu nikdy nebrali zcela vážně (na další pádný důkaz si stačí počkat do premiéry Ave, Caesar!). ___ Jak je u Spielberga zvykem, své počínání bude protagonista muset obhájit nejen před širší veřejnosti, ale také (a nakonec zejména) před svou rodinou. Byť nepřítomná v druhé části filmu, představuje důležitý hnací motor Donovanovy činnosti (opakovaně vyjádřené přáni vrátit se do tepla a pohodlí domova, který si v Berlíně připomíná alespoň vydatnou snídaní v Hiltonu) i zdroj jeho pochyb, zda je svému synovi dobrým otcem a své ženě dobrým manželem. ___ Otevírací záběr filmu, ve kterém vidíme Vogela ve třech verzích (naživo, odraz v zrcadle a dokončovaný autoportrét), nás výstižně uvádí do světa špionů střídajících několik identit a zároveň vytváří nesprávná očekávání ohledně čitelnosti Vogelových záměrů. Brzy se totiž ukáže, že jde nejen o muže zachovávajícího za všech okolností ledový klid, ale také o jednu z nejpřímějších a nejčestnějších postav vyprávění. Svou upřímností si získá i Hanksova právníka. Zvláštní spřízněnost obou mužů, kteří se vzájemně potřebují a ovlivňují, je v berlínské části filmu vyjádřena prostřednictvím Hanksova nachlazení, které ho nutí neustále si utírat nos. Stejně jako jsme to dříve viděli dělat fenomenálního Marka Rylance. ___ Vytváření paralel mezi jednotlivými postavami a dějovými liniemi je silnou stránkou filmu, přispívající společně se spirálovitou strukturou vyprávění k jeho semknutosti a narušující černobílé pohlížení na historii. Druhá polovina filmu (která skutečně začíná přesně po uběhnutí poloviny stopáže) je v zásadě variací poloviny první a uvědomíme si díky ní, že obě strany konfliktu mají společného více, než by byly samy ochotny připustit. Jednotlivé záběry na sebe často živě reagují, díky jejich plynulé návaznosti nevypadáváme z rytmu a naše pozornost nepolevuje. ___ Připadá mi skoro zbytečné chválit na Mostu špionů to, čím vyniká většina Spielbergových filmů – úsporné a srozumitelné vyprávění obrazem, pečlivé vedení divákovy pozornosti (z velké části bez současné manipulace emocemi – v užití hudby je film nezvykle střídmý, poprvé ji použije skoro po půl hodině). Dopředu nás připravuje, mimo jiné hudebním motivem, na špionážní zápletku, která se naplno rozeběhne až ve druhé polovině vyprávění (právě kvůli absenci této včasné expozice působí neobratně linie s náhle se zjevivším studentem ekonomie) a upozorňuje na to, čemu máme věnovat pozornost („ …zda mě obejmou, nebo jen posadí na zadní sedadlo“). Převahu jedné nebo druhé postavy vyjadřuje jejich pozicí v záběru, myšlenkový proces nebo odražení argumentu protiargumentem ilustruje náležitým pohybem kamery, atmosféru dotváří různým barevným laděním (hřejivějšího) Západu a (skoro bezbarvého) Východu. Ačkoli Most špionů z 90 procent tvoří scény, v nichž dva postarší muži sedí u stolu a dlouze konverzují, je od začátku do konce stejně strhující a napínavý jako filmy založené na permanentní akci (třeba Šílený Max). 85% Zajímavé komentáře: Mertax, Anderton, Baxt () (méně) (více)

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Spielberg ve vrcholné formě. Tak jak to umí nejlépe - vyprávějící silný příběh, který dokáže rezonovat v téměř každém divákovi. Precizně natočené, excelentně zahrané, vzletně ozvučené (Newman standardně výborný, doplňuje přesně každou scénu, někdy komorní, někdy skoro hrdinský). V ději neexistuje ani jedno zaváhání, dramatičnost a gradace jednotlivých scén je na nejvyšší úrovni. Nečekejte ale další špionskou hru na kočku a myš jako to bylo předvedené v Mnichově. Ten byl přece jenom mnohem závažněji podaný a od toho se odvíjela i jeho tvrdost a menší přístupnost. Toto je naopak sice příběh z vrcholu studené války, jak je nám předáno hned úvodním textem, ale tu se chce poukázat hlavně na dobro v lidech, ne zlo. No a pak je tu taky ten fakt, že je to schválně celé velmi uvolněné a líbivé, přitom to ale neztrácí ze zřetele zachování dostatečného množství autenticity a dokonce to přes jistou přítomnost amerikanismu a patosu, protože Spielberg zůstane Spielbergem, po celou dobu zůstává nestranné. Film tak dokáže uvěřitelně vykreslit atmosféru a paranoii americké společnosti, která vedla mnohé lidi až k demokracii popírajícím postupům a k zaslepené nenávisti, s čímž po celou dobu bojuje postava Toma Hankse, stojící pevně na základech Ameriky v Ústavě a nehodlající dělat žádné kompromisy. Stejně tak je i postava Rudolfa Abela, nenáviděného sovětského špióna, ztvárněná velmi civilně a přesto díky výkonu Marka Rylance výrazně, znovu s důrazem na kladné rysy postavy, jeho loajálnost a taky přátelství s Donovanem. Svět je na pokraji 3SV, v Berlíně se staví zeď a všudypřítomné napětí se odráží v amerických školách, kde pouštějí dětem zajímavé instruktáže a přesto dokáže Spielberg s citem poukazovat na to, že nejdůležitější jsou jednotlivci, kteří se dokážou dohodnout mírumilovně. Nezavírá ale určitě oči ani před rozdíly mezi oběma částmi tohoto studeného, bipolárního světa, někdy jsou ukázány velmi zřetelně. Forma nezaostává, audiovizuální stránka filmu dodává potřebnou výpravnost a dobovou atmosféru, barevně je to stylizované výrazně do palet, odrážejících přesně prostředí a situaci scény. Stavba a kompozice některých scén je taktéž vskutku mistrovská. Zajímavý význam byl dán scénám, kdy Donovan jezdí vlakem/metrem. Na tak malém úseku dokáže Spielberg vyjádřit prakticky veškeré myšlenky a záměry filmu. Mírný problém může být, jak jsem už napsal výš, s jeho klasickým sentimentem a patosem, objevujícím se čas od času zřetelněji a v závěru za doprovodu vzletné hudby, ale na rozdíl od takového Válečného koně to tady nikdy nepřesáhlo míru únosnosti. A člověk si při konci jen řekl "Donovan si to zasloužil". Čistá a nanejvýš zábavná filmařina, na kterou bylo radost ty dvě hodiny a něco koukat. I zde tedy rozkaz - víc takových životopisných/historických filmů! 9/10 ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Vynikající film. Spielberg ukazuje to nejlepší ze svého umění a Most špionů je tak perfektně natočený a velmi jemně sestavený, jako by v něm všechno bylo na svém místě (a jinak by tomu ani být nemohlo). Od Hankse přes Rylance (na jehož trefnou odpověď na Hanksovy dotazy, zda se boj/dělá starosti, dlouho nezapomenu) až po skvělou práci kameramana Kaminskiho. Díky výše popsanému fungují obě části filmu, ta první "soud se špionem" i ta druhá "vyměníme ho?" velice dobře, i když stále tam cítím určitý pokles kvality (do atmosféry je lepší druhá polovina díky prostředí Západního/Východní Německa, co do intenzity zase ta první). Jediným slabým bodem filmu je tak pro mě nulová emoční vazba. I když mě film vtáhl a já si postavy oblíbil, nevyvoval ve mě film takový ten potřebný pocit prožití (až zažití). Jinak skvělé. PS: i díky návštěvě zbytků berlínské zdi, se mi líbilo, jak decetně autoři celé to šílenství vykreslili... ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Nejcharakterističtější Spielberg snad za několik dekád. Žádná strana není černobílá, hlavní hrdina v podání dokonalého Hankse má s houstnoucí zápletkou stále jasněji srovnané lidské pohnutky a technická stránka zlomových scén (letadlo, zeď a koneckonců celý Berlín) je natolik blízká a zároveň formálně dokonalá, až to bere dech. I přes štědrou stopáž není prostor k nadechnutí a každý dějový posun nebo komplikace mě nutí zas a znovu roztočit mozkové závity a přemýšlet, jak z nastalé situace vykličkovat. A sem směřuje jediná, ale zároveň všeobsahující výtka. Všechno totiž dopadne tak, jak jsem bez znalosti konkrétních historických událostí očekával. Bolestně současné poselství působivě dolehne na diváka, ale zůstává pocit malé domů, kterou si Steven přihrál. V jeho rukou totiž taková tématika nemohla dopadnout špatně, ale i přes formální dokonalost mohla dopadnout ještě o chlup upřímněji. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„VÝKON SPRAVEDLNOSTI JE NEJPEVNĚJŠÍM PILÍŘEM DOBRÉ VLÁDY.“ /// Když se z fráze jménem „Studená válka“ stane skutečnost… Tohle téma se mě na rozdíl od Lincolna dotýká, což k fajnový filmařině a bezchybným hercům přidávám další rozměr. Vlastně se tomu kromě tý profesornosti nedá nic vytknout. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Předek mi zůstal na zdi. 2.) Mám strach, že mě chytnou. 3.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (61)

Zajímavosti (76)

  • V záberoch z východného Berlínu vidno plynomer upevnený tmelom. V čase socializmu sa však plynomery pripevňovali skrutkami. (Palo27)
  • V scéne v triede deti pozerajú film Duck and Cover (1951). Hoci v jednom zábere je korytnačka Bert z tohto filmu, zvyšné zábery zničených domov a jadrových testov nie sú z toho filmu. (Pat.Ko)
  • Berlínsky múr bol postavený 13. augusta 1961 v skorých ranných hodinách (00:00 - 6:00). Bol postavený tak, aby proces nevidelo veľa ľudí. Vo filme sa však ukazuje, že sa stavia za denného svetla a veľa ľudí to pozoruje. (Pat.Ko)

Související novinky

Coeni píší internetový thriller

Coeni píší internetový thriller

15.10.2016

Bratři Coenovi jsou oscarovými scenáristy a režiséry a většinu času tráví vlastními projekty. Sem tam ale napíší film i někomu jinému a v posledních letech dali dohromady třeba Nezlomného nebo Most… (více)

Steven Spielberg si dá 4 filmy během tří let

Steven Spielberg si dá 4 filmy během tří let

13.04.2016

Filmům Stevena Spielberga se těžko říká ne, takže vás určitě potěší, že o ně teď nebudeme mít nouzi. Režisérská legenda právě dokončuje fantasy Obr Dobr, která jde do kin už 30. června 2016, a ještě… (více)

Nominace na Oscara 2016

Nominace na Oscara 2016

14.01.2016

Letošní Oscary budou duelem Revenanta se Šíleným Maxem. Výlet do divočiny s DiCapriem sesbíral dvanáct nominací a našlapaná jízda s Hardym deset, ze zálohy přitom útočí Marťan se sedmi a Spotlight,… (více)

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

02.12.2015

Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (více)

Reklama

Reklama