Režie:
Christian PetzoldKamera:
Hans FrommHudba:
Stefan WillHrají:
Nina Hoss, Ronald Zehrfeld, Nina Kunzendorf, Imogen Kogge, Kirsten Block, Eva Bay, Valerie Koch, Uwe Preuss, Max Hopp, Claudia Geisler-Bading, Nikola Kastner (více)Obsahy(1)
Červen 1945. Domů do Berlína se vrací zraněná a zjizvená Nelly, která přežila Osvětim. Společnost jí dělá Lene, zaměstnankyně Židovské agentury a Nellyina kamarádka z předválečných dob. Nelly se ještě zcela nezotavila po operaci tváře a navzdory Leniným varováním se vydává hledat svého manžela Johnnyho, životní lásku, který ji odmítl opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním. Nellyina rodina zahynula během holokaustu. Johnny je přesvědčen, že nepřežila ani jeho manželka. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou s Nelly a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho ženu. V naději, že tak získá dědictví její rodiny, navrhuje Nelly, aby na sebe vzala identitu jeho zesnulé ženy. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. Nelly chce svůj někdejší život zpět. (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (110)
Má to grády, ne že ne. Film o třech hercích, pár rozbořených barácích a jednom sklepě. Mně se to líbilo. Nedokážu posoudit, do jaké míry je takovéhle chování přeživší koncentráku reálné, ale jako nesmysl mi to nepřišlo. Asi je to do značné míry i pochopitelné, jestliže lágr přežila jen díky myšlence, že se svým drahým Johnnym opět shledá. A konec, ten se, myslím, opravdu povedl. V krátké době po Whiplashi druhý skvěle zvládnutý závěr filmu... 80% ()
„…A NOVÝ OBLIČEJ JE VÝHODA. BUDETE ÚPLNĚ NOVÝ ČLOVĚK…“ /// Pomalý, dramatický a jen tak jako mimochodem slibující, že na konci budete čumět. Aspoň teda já to tak bral, protože normálně se toho zase tolik neděje. Nelly má za sebou traumatizující zážitek a říkám si, jestli vona neměla s voperací ksichtu, podstoupit i voperaci mozku. Po 40ti minutách se zdá, že konečně to pomalý dramatický plynutí, kdy většinu času sledujeme dva herce, začne víc bavit. Ale vono to vlastně zase jen a jen slibuje překvapení. To se nakonec dostaví, bohužel nadšení necáká z obecenstva, nýbrž s osazenstva. Což plní účel dějovej, ale vůbec ne diváckej. Taková natažená historka, která se jistě mohla stát, ale který chybí silnější konec (kterej asi kniha má). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „Le Retour des cendres“, který v roce 1961 napsal Hubert Monteilhet, číst nebudu. 2.) Vrátila se mně stará a já ji nepoznal. 3.) Thx za titule „Clear“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Nevím jestli je film inspirován podle skutečné události, ale jelikož se jedná o velmi citlivé téma, tak chovám k Fénixovi hluboký respekt a úctu. Kvůli tomu, ale nepůjdu vysoko s hodnocením. Na druhou stranu, nemůžu si opravdu pomoct, ale aby se mnou emočně zahýbala jen závěrečná scéna a probudila ve mě zájem příběh sledovat je sakra málo. A taky zoufale pozdě. Rád se rochním v jemných detailech a dokážu ocenit minimalismus, jenže tohle byla prachobyčejná nuda a koncentrovaná prázdnota. A čím? Zpracováním a podáním příběhu, který mohl mít o dost drtivější dopad na diváka. Takhle jen zůstává "počkejte si na finále", ale to jednoduše nestačí a po odchodu z kina jakoby těch 100 minut vůbec neproběhlo. Jsem si ale jistý, že své obdivovatele si snímek najde. ()
Vzhledem ke všemu, co jsem o tomhle filmu posledního půlroku poslouchal a vzhledem ke své zápletce, je až směšné říct, že 98 minut filmu je zbytečně dlouhých, a že by si Fénix snad i vystačil na poli krátkometrážním. Poté, co se totiž odehraje úvodní představení postav a všichni se setkají ve všemi, nestane se až do závěrečné scény v podstatě vůbec nic. A díky tomu působí i ona poslední "mind blowing" scéna úsměvně a levně. Fénix si hraje na artové Vertigo, ale všechny svoje karty, pokud vůbec nějaké má, vysází na stůl příliš brzy. 5/10 ()
Rovnou to mohli pojmenovat Das Schwindelgefühl sakumprdum, jelikož inpirace u "však-vy-víte-čeho" je neoddiskutovatelná. A na škodu, protože od scény "poprvé v Johnyho brlochu" to namísto tenze mezi postavami docílí přesně opačného účinku; tedy učebnicového nalajnování děje k jedinému možnému rozuzlení. A tam to také bez jakýchkoli překvapení o hodinu později v poklidném tempu rutině dorazí. Funguje to tedy především díky úvodní třetině a ústřední dvojici (v níž on je nepřiznaný německy hovořící levoboček Russela Crowea). I tak to je solidní "hitchovina", které to však paradoxně více sluší v linii "konečně jiné uchopení tématu vyrovnávání se s návratem z koncentráku a poválečné identity německého národa", kdy to ve vší své subtilnosti, náznacích a nevyřčenosti umí být neporovnatelně působivější než v té žánrové poloze. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (2)
- Film Fénix je už 6. spoluprácou režiséra Christiana Petzolda a herečky Niny Hoss. Predtým spolupracovali na filmoch Toter Mann, Wolfsburg, Yella, Jerichow a Barbara. (Ninfa)
- Natáčení filmu probíhalo od 16. srpna do 4. října 2013 v Německu (Braniborsko) a Polsku (Lehnice, Vratislav). (GASTON73)
Reklama