Fénix

Nemôžem si pomôcť, moc ma to nechytilo. Uznávam, technická, herecká aj formálna stránka sú na vysokej úrovni, len čo z toho, keď všetko prebíja taký nanič nevýrazný príbeh, na mňa moc šedivé, ploché a nudné. V tomto smere je dobrý len záver s pôsobivým klavírno-speváckym vystúpením a rozuzlením, na dobrý film sa mi to však zdá hrozne málo. Slabučký priemer. 50/100 (01.07.2016)

Jak hodnotit Fénixe, toť věru zapeklitá otázka. Tedy, abychom si rozuměli, nemám nejmenším problém označit Fénixe za opravdu špatný film. Tedy fundamentálně špatný film. Na druhou stranu Fénix je špatný takovým sympatickým zvráceným způsobem a jeho řemeslná stránka v sobě obsahuje nesporně mnohé klady. Je to snímek, ze kterého doslova řve faleš. Je nedůvěryhodný lidskými emocemi, myšlenkovými pochody i činy jeho hrdinů. Tím, jak je snaživě vážný, se dostává na hranu směšnosti, a tím, jak se urputně snaží o katarzi, se dostává až za onu hranici. Můj pocit z filmu dokonale shrnuje poslední věta komentáře rikitiki. Niny Hoss mi bylo až líto za to, čím ji nechal režisér projít. Není podstatné, že Fénix je konstrukt. Takových je spousta filmů a přesto dokážou být plně funkční. Příkladem je ostatně Hitchcockovo Vertigo, na které mnozí komentátoři odkazují. Problém je v tom, že je to konstrukt naivní a křečovitý. Líbila se mi kamera, postava Johnyho velmi pěkně zahraná Ronaldem Zehrfeldem a líbila se mi i atmosféra, ale za víc jak 40 % celkového dojmu to nebude a Petzold může být rád, vzhledem k tomu, jak naložil s vážným tématem, i za tuhle skromnou nadílku. (05.02.2020)

„…A NOVÝ OBLIČEJ JE VÝHODA. BUDETE ÚPLNĚ NOVÝ ČLOVĚK…“ /// Pomalý, dramatický a jen tak jako mimochodem slibující, že na konci budete čumět. Aspoň teda já to tak bral, protože normálně se toho zase tolik neděje. Nelly má za sebou traumatizující zážitek a říkám si, jestli vona neměla s voperací ksichtu, podstoupit i voperaci mozku. Po 40ti minutách se zdá, že konečně to pomalý dramatický plynutí, kdy většinu času sledujeme dva herce, začne víc bavit. Ale vono to vlastně zase jen a jen slibuje překvapení. To se nakonec dostaví, bohužel nadšení necáká z obecenstva, nýbrž s osazenstva. Což plní účel dějovej, ale vůbec ne diváckej. Taková natažená historka, která se jistě mohla stát, ale který chybí silnější konec (kterej asi kniha má). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román „Le Retour des cendres“, který v roce 1961 napsal Hubert Monteilhet, číst nebudu. 2.) Vrátila se mně stará a já ji nepoznal. 3.) Thx za titule „Clear“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.06.2015)

Zatímco filmu Barbara jsem vyčítal až extremní dějovou a postavovou nedoslovnost, tady mě na Christiana přišla až přílišná doslovnost a to jak v dialozích, tak záběrech. Film však disponuje ještě jedním záporem a to naprosto nevěrohodným chováním hlavních postav vůči v sobě v kontextu s danou situací. Ještě mně pobavilo jak Johnny v okamžiku nemusel chodit do práce dělat číšnika a měl čas na vše ostatní. Navic Ronald Zehrfeld pro mě není žádný herec, fakt sorry jako, tady byl sice lepší než v Braboře, ale to proto, že v ní byl naprosto katasrofální, alespon, že Nina odehrála kvalitku. (27.08.2017)

Zajímavé a poměrně originální téma, které má - narozdíl od nadhodnocených nesmyslů typu "John Wick" či "Kingsman" - alespoň nějakou myšlenku. Němčina filmu sluší, (pro většinu diváků) neokoukané tváře taktéž, s výsledným hodnocením nicméně zůstanu spíše při zemi. Peß a spol.: Nemyslím si, že by ji nepoznal, spíš si nehodlal / nechtěl / nemohl připustit, že by to mohla být skutečně ona. Z psychologického hlediska je Johnny jednou z nejzajímavějších postav, které letos prošly kinem (alespoň prozatím).;-) (21.02.2015)