Město 44

S tohoto filmu jsem trochu zklamán. Město 44 mohl být solidním válečným filmem. Měl všechny nezbytné ingredience, respektive všechny hlavní a velmi solidní výpravu. Poláci umí točit filmy a zejména se jim v poslední době daří házet na celuloid velké válečné momenty svého národa. Jsou patrioti a dávají to znát i ve filmech. V Polsku se také nenašel nikdo, kdo by protestoval s průjezdem americké kolony. To jen v Čechách se stále najdou bolševický sráči, kterým je líto, že na hradě není Dr. Husák, nebo rovnou Kléma. V tomhle jsme daleko, daleko za ni ma... Jenže ohledně tohoto filmu se věc až tak nepodařila...- Bohužel nám povstání tvůrci předložili odvyprávěné na osudech party mladých lidí , kteří si do povstání (ač za války) žili celkem spokojeným životem a prožívali první s planutí a lásku. Válečné hrůzy jsou zde šíleně vyobrazeny - déšť lidské krve a masa. Nejhorší byly umělecké scény - zpomalené létající nerealistické. (25.09.2015)

„PŘÍSAHÁM, ŽE ZACHOVÁM VĚRNOST POLSKÉ REPUBLICE, ŽE BUDU HÁJIT JEJÍ ČEST A BOJOVAT ZA JEJÍ OSVOBOZENÍ, I KDYBY TO ZNAMENALO POLOŽIT ZA NI ŽIVOT…“ /// Rozpočet 24 milionů zlotých je na výpravě a efektech znát. Ty jsou však to jediný, na co se dají pět ódy. Scénář moc dramatický působivosti nepobral a možná bysme ho u nás, na rozdíl od toho vostatního, dali dohromady taky. Sledujeme skupinku dospívající mládeže, kterým se zapalujou lejtka a navíc cejtěj potřebu přidat se k odboji. Štefan je obklopenej dvěma holkama a kupou štěstí (že to nejde k sobě? Inu válka…) a my můžem sledovat jejich osudy. Po dlouhým, nudným úvodu přichází překvapení v podobě krvavejch scén, který potěší každýho válečnýho veterána. Scénář se dá pochválit za to, že staví na reálných základech (a hlavně kvůli tomu dávám aspoň ty 3*). Němci tenkrát sejmuli každýho, kdo jim padl do ruky. Nevyhejbá se ani vzájemný nevraživosti s Ruskem a strachu z Rudý armády, stejně jako zmiňuje účast jediných posil zvenčí, Berlingovců. Samotná válka, to je spíš taková partyzánština, ve který je možný naprosto všechno. Město se mění v živou střelnici, kde se všichni v duchu Hvězdný pěchoty (nemyslím ty šikulky ze Superstár, ale Verhoevenovo akční scifi z roku 1997) vrhají vstříc smrtícím nástrahám a překvapivě jim docházej životy. Jako hodně nepovedej vtip pak působěj všechny ty zpomalovačky a rádoby efektní nápady. Matrixovej „Bullet time“ během válečný vřavy, při níž si strkaj jazyky až do mozku, pak je vrcholem exhibicionismu. Proti tomu jsou „gerojský“ činy, s cílem nechat se co nejefektněji sejmout, prkotina. Možná tím chtěl rejža říct, že láska má místo v každý době. O tom nepochybuju, ale výsledek je stejnej, jako by Disney točil pohádku plnou milejch postaviček, o mistrovským díle masovýho vraha. Ukázat válečný peklo se povedlo na výbornou. Některý věci jsem nepobral já, některým zase nebude rozumět mládež. Hlavní cíl je však splněn: připomenou hrdinskou a tragickou kapitolu polských dějin. Nikdo mně nevymluví, že si tehdejší masakr civilního obyvatelstva nezaslouží lepší příběh než je tahle Love story. To ovšem nic nemění na faktu, že polská kinematografie se té naší neustále vzdaluje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci se něco dozvědět o Varšavským povstání. 2.) S pionýrskou družinou jsme si často hráli na osvobození. (Byla jsem Marusja a všem jsem dávala. – První pomoc, debile!). 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (21.08.2015)

Výpravný film silně hollywoodského střihu ukazující syrovou brutalitu varšavského povstání pro generaci ajfouňáckých teen Poláčků. Hollywoodu se to místy skutečně dosti podobalo - zejména svým patosem, ale především luxusními akčními sekvencemi, šťavnatým vizuálem (krvavý déšť ruluje), sic notně podpořený celou baterií CGIček, ale i přesto na evropské poměry silný nadprůměr. Akčí scénky navíc doplňují i vizuální onanie pana režiséra a scénaristy v jednom - v tom nejlepším se všecko zastaví a tuuuuuuuzzzeeeee dlouho se probíhá před kamerou a okolo sviští roj kulek. I samotný Neo by záviděl. Co tam dáme dále. Hmmm, hmmm, no teď by se hodilo třeba - změnit hudební podkres a místo šansónu tam pro mladý hodíme nějakou dubstepovou rubanici, to určitě všichni ocení. A počkejte, chybí mi tam ještě něco jako DOOM pohled z pohledu hlavního hrdiny. Teď je to pecka. A pak tam nasázíme nějakou děsně akční dojemnou scénu, rádoby milostný trojúhelník a máme tady velkopolskou produkcí alá Hollywood. A aby někdo neřekl, že příliš kopírujeme, zboříme všechna klišé, které současná americká produkce velí - zabijeme pár dětí, zemře novorozenec a tak. Mno, upřímně gore efekty jsou teda špička - z válečné tématiky rozhodně jedny z nejlepších. Až na ten vizuál, akční stránku a někdy rádoby sebeparodické špičkování (dubstep, DOOM), byla by to celkem pořádná sonda do temné polské historické události. Takhle jen opatrný nadprůměr, který sráží scénář a intimní rovina příběhu. 55% (07.09.2015)

Aneb jak si Poláci chtěli natočit vlastní hollywoodský popcorn a až nečekaně zabodovali. Ano, je to celé docela roztříštěné s několika wtf momenty (sex v rytmu dup-stepu asi z hlavy jen tak nedostanu), pitomým romantickým trojúhelníkem a lidé, co budou chtít vidět realistické podání varšavského povstání asi budou zvracet. Jenže jakmile dojde na akci, je to nehorázně velkolepé, brutální a vlastně i dost strhující. I přes jistou naivitu jsem se zkrátka nenudil a Komasu by měli do toho Hollywoodu co nejdříve naverbovat. A ty krásné Polky taky.70% (12.04.2015)

Byl by to býval velkovýpravný, fantastický natočený a zábavný válečný film s brutálními bojovými scénami zralý na pětihvězdu, kdyby … Kdyby režisér neukájel své umělecké ambice a uprostřed bojové vřavy se to nezastavovalo a nevypukávaly zpomalené matrixovské pičičandy, v jejichž pozadí duněly cajdáky nějakého Lejdypanku. Jen jsem čekal, kdy se přiřítí banda Indů a střihnou si do toho to své obvyklé hárekrišna pogo. Kdyby scénarista neukájel své plagiátorské ambice a místy to nevypadalo, jako by toho xichta z Jdi a dívej se opíchala Tisícročná včela. Jen jsem čekal, kdy se vynoří starý Kroner a začne múráriť. Kdyby střihač neukájel své krejčovské ambice a vykuchal těch čtyřicet minut patetických a kýčovitých zvratků alá Tvajlajt. Jen jsem čekal, kdy se přiřítí Patyzón a všechny ty hrdinné mládežníky zejména mužského pohlaví dosucha vysaje. Kdyby kásting neukájel své hororové ambice a do hlavní role neprocpal snad tu nejodpornější a nejnesympatičtější tlamu současné polské kinematografie. Jen jsem odvracel zrak a přál mu celou dobu bolestivou smrt nebo alespoň pořádné zmrzačení. No, a to je příliš mnoho kdyby. Takže odřené tři s následující erudovanou charakteristikou pro polské fanoušky: Zajebiście nakręcony, no artystycznie spierdolony kawał kinematografii polskiej s wyjątkowo obrzykurwadliwym gośćiem v roli głównej. (24.03.2015)