Režie:
James FoleyScénář:
Niall LeonardKamera:
John SchwartzmanHudba:
Danny ElfmanHrají:
Dakota Johnson, Jamie Dornan, Eric Johnson, Eloise Mumford, Bella Heathcote, Rita Ora, Luke Grimes, Victor Rasuk, Max Martini, Bruce Altman, Kim Basinger (více)Obsahy(1)
Odstíny šedi skončily ve chvíli, kdy Anastasia přestala hrát podle Greyových pravidel a bez okolků ho opustila. Dosavadní lovec a dravec se ocitá v pro něj neznámé životní situaci a navíc si uvědomuje, že se do Anastasie zamiloval. Té se sice nechce vrátit do světa, ve kterém naplňovala roli poddajné studentky, ale Christianovu kouzlu odolat stejně nedokáže. Nevědomky se tak vystavuje velikému nebezpečí. Z Greyovy minulosti se náhle začnou vynořovat temné stíny, které pomáhaly vytvořit jeho komplikovanou osobnost. A těm rozhodně není po chuti, že „jejich" Christian podlehl tak banálnímu a slabošskému citu, jakým je láska. (Cinemart)
(více)Videa (9)
Recenze (398)
Opravdu nechápu, jak může být někomu příjemné sledovat despotického chlapa, který život ženy totálně oklešťuje a naivní tuctovky, která se nechá vyživovat na úkor své zaslepenosti. Ok, když pohlédnu na z poloviny zaplněný sál, tak chápu, že šedé myšky, které romanci zažijí jednou za rok a pražské zlatokopky, tak ty všechny musí chrochtat blahem. O proti předchozímu dílu je první hodina snesitelná, docela utíká, když si odmyslím hloupých dialogů a myšlenkových pochodů postav. Bohužel to celé nespěje k žádné zápletce, neustále je něco naznačováno, scéna střídá jednu neříkající scénu za druhou a je to jakési epizodní plynutí dějem. Čím se film blíží závěru, tím více se posouvá do telenovelických rovin a mnohem hůř. Celé to zvládnu překousnout, neboť čekám od tohoto kontroverzního, erotického námětu nějaké vzrušení, vášeň. Jenže ve filmu dostanete pouze pět dvouminutových erotických scén, z toho čtyři na misionáře a asi největší nestoudnost je olizovaní bradavek Dakoty. Při scénách s kuličkami, kalhotkami, pouty, kdy si máme jako diváci říci wouuu, tak Dakota třeští bulvy jako by šlo o gangbang a působí to tak směšně, že někteří v sále vybuchovali smíchy. Jsem zvědavý, co může přinést třetí pokračování a docela se toho děsím.......3/10 ()
Nudná a zdlouhavá prázdnota postupně se plnící naivitou a čirou hloupostí při výrobě tohoto díla vybuchla při rádoby dramatickém střetnutí Any, Mrs. Robinson, Greye a jeho matky na chodbě. A na oslavu tohoto výbuchu jsme si užili i závěrečný ohňostroj, který by měl také oslavovat každého jednoho diváka zato, že dokázal vydržet jako já až dokonce této....této...... věci. ()
Tých 117 minút s Anastasiou a Christianom bola už len čistá romantika a zo SM sveta zostali len tri erotické pomôcky. Príbeh nemá cenu rozoberať, ale malo to zase peknú hudbu a Jamie Dornan sa konečne uvoľnil. Už chýba len dlhšia brada, pár mŕtvych mladých žien a bude to ono. ()
Problémem Padesáti odstínů temnoty není, že neví, kdy skončit, ale že nikdy pořádně nezačnou. Základní scenáristická poučka praví, že bez konfliktu není drama. Niall Leonard ji zjevně nezná. O málokterém filmu v takovém rozsahu platí oblíbená věta, že se v něm nic nestane. Jakákoliv snaha o napětí nebo dějové zvraty pak pro svou prkennost vyznívá jako nezáměrná komedie. Oba hrdinové dělají v podstatě totéž, co v prvním díle, akorát bychom si měli myslet, že ze strany Any jde tentokrát o dobrovolné rozhodnutí (dříve nevěděla, že sex nemusí vždy bolet), což platí jen napůl (např. když svému partnerovi říká, co jí má udělat). Grey se totiž nadále chová jako proradný majetnický citový manipulátor, který opět určuje pravidla hry a své bezelstné partnerce, která se ráda nechá koupit velkou kyticí růží, sadou produktů od Applu a luxusním spodním prádlem, moc na výběr nedává. Momenty, které by měly vyznívat romanticky, jsou v důsledku toho pěkně „creepy“, protože za nimi nevnímáme žádné upřímné city. Sympatizovat s protagonistkou, která si nejdříve nechá zavést venušiny kuličky do vagíny a až potom se ptá, k čemu slouží, je taky dost obtížné. Adjektivum "vanilla" platí víc než pro vztah ústřední dvojice pro film jako takový, v němž je bohužel příliš málo pomrkávání na diváka, aby šlo o projev sebereflexe nebo akt subverze (kterým, obávám se, neměla být ani scéna jako z Magic Mikea). První díl byl sice vyprávěn s podobnou těžkopádností, ale na hlubší významové rovině mi přišel vcelku podnětný. Dvojka je jenom pásmo pěkných, ale totálně vyprázdněných záběrů, které sotva drží při sobě (nebo jsem filmem možná jen příliš otrávený, abych nad ním víc přemýšlel). Podobně arogantní sázku na jistotu, že cílovka, toužící vidět trochu neškodného "kinky fuckery", do kina tak jako tak přijde, jsem dlouho neviděl. 30% ()
Je až neskutečné, jak málo z té látky filmaři dostávají. Erotika tentokrát už pro jistotu žádná. Jen to nejnudnější soft-péčko, kde se opakuje schéma "kalhotky dolů, košile dolů, Dorianova hlava dolů" a nic víc. Nebýt kuliček, nebyl by tu ani náznak fantazie. Romantika opět úsměvně zadýchaná, ale tomu se nelze divit - ostatně stylem vychází z Twilight ságy. Je třeba ocenit snahu o nějaký reálný dramatický oblouk (katarze se stalkerkou je bez debat to nejlepší, co oba filmy nabídly), celek je ale neuvěřitelně vyprázdněný. Není to ani tak film, jako spíš série MTV videoklipů, kdy hudba určuje, na co se zrovna díváme. Když nastoupí hlasitě pohodový pop, čeká nás koláž nezávazných obrazů. Když dojde na trošku hutnější hudbu, hlásí se o slovo romance. No a na drama zbývá instrumentálka, ale většinou nemá k čemu hrát. Kdyby se tvůrci vykašlali na erotiku (na které v tomhle podání stejně nic sexy není) a přidali na thrillerové části, mohl být výsledek alespoň ucházející. 30% ()
Galerie (60)
Zajímavosti (16)
- Ve starém pokoji Christiana Greye (Jamie Dornan) je možné zahlédnout plakát k filmu Riddick: Kronika temna (2004). (NiWi)
- Ve filmu je stejná scéna jako v Podnikavé dívce – klasice z roku 1988 s matkou Dakoty Johnson (Anastasia) Melanie Griffith v hlavní roli. Přichází těsně poté, co byla Ana povýšena v Seattle Independent Press, když řekla své nové asistentce Hannah (Ashleigh LaThrop), aby ji oslovovala křestním jménem a přinesla jí kávu, pouze pokud si ji dá pro sebe. „Zbytek vymyslíme za pochodu,“ říká také Ana. (Xanthe)
- Sam Taylor-Johnson, která režírovala první díl Padesát odstínů šedi (2015), odmítla natočit pokračování. Stěžovala si na časté názorové střety s autorkou předlohy E.L. James, která měla od studia pravomoc konečného rozhodnutí ohledně všech změn, z čehož byla Taylor-Johnson velmi frustrovaná. Na režijním křesle ji nahradil Jamesem Foleym, který prohlásil, že má s autorkou předlohy skvělý vztah, a proto se rozhodl režírovat i třetí díl Padesát odstínů svobody (2018). (BMW12)
Reklama