Vybíjená

"Víš, jak je těžký být hezká holka?" Ne, to vážně nevím, ale pořád mi to naivně připadá o něco lepší, než být opravdu ošklivá holka. Taky nevím, jaké je to být na maturitním srazu po pětadvaceti letech. Já jsem ho úmyslně prošvihl, stejně jako ty předcházející, a tak k tomu taky nemám vztah. A už vůbec nemám vztah k filmům, ve kterých se nic neděje a které mne souvisle nebaví od začátku až do konce. Ale odpad nedám, protože "Eva Šálková forever" a to v obou zde představených verzích. (21.10.2015)

Tak takový průšvih se dal čekat, ale doufání v to, že občas nějaký český snímek překvapí vás přeci jen donutí se občas na český film podívat. Ani oblíbení herci nedokázali zvrátit tu neskutečnou blbost, kterou nám naservíroval pan Niíkolaev. Tlachání o naprostých blbostech, nezajímavých osudech, bez vtipných momentů. Tady se asi myslelo jen na vybrání pár korun z peněženek diváků, jinak si vznik tohoto filmu nedokážu vysvětlit. A Viewegh by se měl občas pokusit napsat něco úplně jiného, protože ty jeho příběhy jsou stále na jedno brdo. (13.11.2015)

Tak už to pri tých slávnostných premiérach uprostred týždňa chodí... Hlavu máte plnú práce, takže film ako Vybíjaná, ktorý rozhodne nie je žiadnym "vťahovačom" (a prvé desiatky minút si hovoríte "Bože, na čo som sa to zasa nechal ukecať?”) vnímate sotva každou druhou scénou. Samozrejme teda scénami s blondýnami - mladou i nemladou. A ako čas beží a vy sa snažíte márne zorientovať v dospelých / teenagerských rolách (fakt divne obsadená mužská čast osadenstva), cez hudbu a jednotlivé hrejivo ľudské scénky si k filmu vytvárate prazvláštny guilty-pleasure vzťah. Intelekt vás bráni ostošesť, ale postupne sa podvolíte. A nakoniec z toho vzijde príjemný nenáročný filmeček do víkendovej večernej telky. Pocitovo asi ako keď pohladíte malé koťátko. Tupučké, ale tak roztomilé koťátko... (17.03.2015)

Před zhlédnutím jsem si myslel, že právě tohle by mohl být ten jeden z mála slušných snímků, který se u nás tu a tam objeví. K této myšlence mě přivedlo zejména to, že seskupení SGS (Suchánek, Genzer, Sokol) pohromadě můžu. Navíc s Petrem Nikolaevem mám doposud dobré zkušenosti. Když zrovna nešíří křesťanství na Velkou Moravu, tak jsou jeho snímky bez obtíží stravitelné. Od mé prvotní domněnky se mě hořečnatě snažilo odradit zdejší hodnocení (43 %), ale nedal jsem se. Zcela souhlasím s tvrzením, že je tento film obsahově neuvěřitelně prázdný. Ale ruku na srdce, vážně někdo čekal něco jiného od spisovatele, který sesmolil pěkný a hlavně chytlavý příběh naposledy v roce 1992? Dle mého úsudku píše Viewegh sice pěkně, ale úplně o ničem. Tohle byla další totálně nenáročná jednohubka, která se vám ani nic zásadně převratného říct nepokoušela, tak to v ní ani nehledejte. Příběh o třídním srazu, který dost nápadně připomínal tuhle totálně nesledovatelnou sračku, naštěstí, tento počin byl rozhodně lepší. Dost mě iritoval pouze výběr herců při častých flashbacích a jejich nepřehlédnutelný netalent. A chvíli trvalo, než jsem se do snímku trošku zakoukal. Úvodních cirka 20 minut je opravdu o ničem. Naopak vytáhnu trošku toho povedenějšího. Pro SGS mám slabost a na blonďatou část hereckého osazenstva se také koukalo pěkně. Nakonec bych to celé viděl na takové pěknější dva kousky. Na české poměry bych to určitě nepovažoval za průser. Spíše bych snímek s čistým svědomím zařadil mezi to lepší. (20.08.2015)

Už původní knížka je z těch, co se Vieweghovi nepovedly tolik, jako třeba Báječná léta pod psa, nebo třeba to o těch rekreantech, co si teď nevzpomenu na název. Jo, dočetl jsem jí, ale nějak jsem se u ní nebavil. A vlastně totéž můžu říct o filmu s tím, že knížka je přece jen o dost lepší. V čem je problém? Čert ví. Asi v tom, že bylo pro mne hrozně těžký těmhle hercům jejich role věřit, neseděli mi tam (plus Krainová neumí hrát). Celé se to nějak vleče, nikam moc nesměřuje a nakonec je.. vlastně zase nic. Rozhodně bych doporučil film neoznačovat jako komedii. Protože to komedie moc není. (09.01.2020)