Papírová města

Stranger Things meets teen movie. Aneb jako kdyby Spielberg natočil Kingovku o hledání smyslu dospívání. Pro mě naprostá trefa do černého, počínaje skvělou ústřední dvojcí, bezvadným synťákovým soundtrackem, až po závěr, který v sobě nese nečekaně smysluplné poselství. Pokud byste měli chuť na něco podobného, dejte šanci třeba White Bird in a Blizzard. 9/10 (29.05.2017)

Predloha od rovnakého týpka čo napísal The Fault in Our Stars (Na vine sú hviezdy) a zhodou okolností si tu zahraje Nat Wolff a mihne sa aj Ansel Elgort, ktorý už hrali v spomínaných hviezdach. Toto mi síce nepríde, tak zaujímavé, ako Na vine sú hviezdy a dlho som váhal s hodnotením, pretože zo začiatku som si k tým sopliakom nevedel nájsť cestu, ale ku koncu som zistil, že sa vlastne nenudím a teda ma to zaujalo. Záver bol síce fajn, ale až moc sa uskromnil s jednoduchosťou. A keby Cara Delevingne vyzerala trošku viac žensky a sexi bol by som spokojnejší. S prižmúrenými očami teda dávam o jednu navrch za Halston Sage. 75% - 4* (28.10.2015)

Co je na Papírových městech mysteriózního, to by mě opravdu zajímalo. Pokud to není obočí Cary Delevigne, tak fakt nevím. A teď vážně: Cara je mizerná herečka a ten kluk, co hrála Quentina, tak to byla taky slabota. Na Papírových městech se mi líbila snad jen myšlenka papírového města (tedy místa, které existuje pouze na mapě, nikoli ve skutečnosti), kterým malíři map svoje mapy podepisují. Nemám problém s filmy pro puberťáky, mám problém s filmy pro puberťáky, které se snaží říct mnoho, ale neříkají nic. (26.01.2016)

Každého diváka v končících -nácti, který Paper Towns přijme za absolutní modlu, si nová Greenovka zaslouží. Protože stejně jako v nás na celý život zůstane dobrodružství chtivá duše toužící po zážitku typu "Devět úkolů", zůstává v nás i ten nejistý člověk, který někoho potřeboval najít víc než co jiného. A třeba ho našel, třeba ne. Ale právě proto, že jsme za sebou všichni alespoň jednou museli nechat to nejcennější, je ten finální road trip dokonale osvobozující. Při čtení předlohy jsem poslední dějství nebyl schopen rozklíčovat tak, aby nebolelo. Na plátně jsem ale příběh Quentina a Margo konečně akceptoval ve všech směrech - a byla to katarze bez přehánění neopakovatelná. Takže zatím nashle. Času je totiž málo a někdo ty stopy musí jít začít hledat. (24.07.2015)

Nejen ona, nýbrž všichni kolem něj jsou výjimeční. Stačí jen otevřít oči a nehnat se slepě za cílem bez užívání si cesty samotné. Škoda, že film směřuje k elegantně podaným životním moudrům - proneseným ke konci ve skvěle napsané dechberoucí dvacetiminutovce - skrze ničím zvláštním pozoruhodný road-trip. Průměrný feel-good romanťák s oslňujícím finále. (23.01.2016)