Papírová města

Nejsem, co se domníváš, ale něco docela jiného. Něco na té Margo Rothové Spiegelmanové je. Mladí a neklidní na hořkosladké cestě za jedním mýtem, pochopením sebe sama a dospělostí. Odklon od předlohy v druhé polovině příběhu prospěl - výsledek je tak sice přímočařejší, ale mnohem čistší, než pubertálními hormony poháněná předloha. (21.08.2015)

Vůbec nic jsem neočekal, ale o to bylo moje překvapení a to hlavně na konci příjemnější. Vkusná, netuctová pohodovka se sympatickými herci a pro mě trošku neočekávaným koncem. A byl jsem za něj moc rád, stejně jako za song od Bona Ivera, který mě úplně rozrhřál. Kdyby mi bylo. ... náct, asi bych topkoval, nebo lepil plakáty na stěnu, takhle asi zůstane jen u jedné, nenápadné vzpomínky, že i v tomhle žánru, čas od času najde se film, který potěší i starého pardála Dwejna. Stejně jako Paper Towns. (06.11.2015)

MŮŽE OBSAHOVAT LEHKÉ SPOILERY. Předchozí filmová adaptace jiného Greenova bestselleru Hvězdy nám nepřály se mi celkem líbila, ale Papírová města mě v podstatě akorát otrávila. Hlavní problém je jistě v tom, že jaksi nejsem cílovka - náctiletá fanynka Greenových knížek - ale ten film mi nepřijde dobrý, ani když si člověk odmyslí ten humbuk okolo a snaží se tam najít nějaké ty klady. Obsazení jsem shledal krajně nesympatickým (Cara Delevingne s tím svým příšerným obočím se k mým hereckým oblíbencům určitě počítat nebude, zbytek castu to samé), postavy řeší problémy, které mi jsou vzdálené a cizí, a když se tam všichni v závěru dojatě objímají a ohlížejí se za jejich báječným středokoškolským životem, už jsem jen umíral trapností. Ve scéně, kdy se Quentin svěří Margo se svým snem jít na vysokou, usadit se, mít manželku, děti a tak, a ona se mu dokonale vysměje a prohlásí, že nic tak smutného v životě neslyšela, mi došlo, že mi je její postava extrémně nesympatická a že mám na tyhle mladé pseudorebelky, které papouškují naučené kecy o "vystupování z komfortní zóny", dost vyhraněný názor. Celé to její pláchnutí do jakéhosi buranského zapadákova mi osobně přišlo jako nepochopitelná výstřednost, která navíc není ve filmu pořádně zdůvodněna - kde bydlela, kde brala prachy, jaktože to bylo rodičům šumák... na nic z toho film nedává odpověď. Za sebe jsem ten film shledal nudný, místy až trapný a nechutný, jak už to u většiny teenagerských filmů bývá pravidlem - za mě zkrátka naprostá ztráta času. Potěšil snad jen obstojný soundtrack a sekvence s noční pomstou, jinak mě to celé dost minulo - celé to šílenství kolem Greena jde úplně obloukem mimo mě a opět jsem se ujistil, že podle mizerných knih nemohou vzniknout dobré filmy. A hned mě napadly 3 jiné filmy podobného ražení, které by mohly posloužit jako výborná alternativa k Papírovým městům - a sice Snídaně u Tiffanyho (slavný filmový příběh o nepolapitelné femme fatale Holly Golightly, která si jako Margo také dělá co chce a kašle na konvence), Smrt panen (skvělé nostalgické filmové ohlédnutí za dobou dospívání a velké lásce k čtveřici tajemných sester, o kterých mluví celé okolí) a S láskou, Rosie (krásný romantický příběh o milostném sbližování dvou postav, které se přátelí od dětství). Pokud nejste Greenovou fanynkou, nenapadá mě důvod, proč na tohle chodit do kina. (23.07.2015)

Predloha od rovnakého týpka čo napísal The Fault in Our Stars (Na vine sú hviezdy) a zhodou okolností si tu zahraje Nat Wolff a mihne sa aj Ansel Elgort, ktorý už hrali v spomínaných hviezdach. Toto mi síce nepríde, tak zaujímavé, ako Na vine sú hviezdy a dlho som váhal s hodnotením, pretože zo začiatku som si k tým sopliakom nevedel nájsť cestu, ale ku koncu som zistil, že sa vlastne nenudím a teda ma to zaujalo. Záver bol síce fajn, ale až moc sa uskromnil s jednoduchosťou. A keby Cara Delevingne vyzerala trošku viac žensky a sexi bol by som spokojnejší. S prižmúrenými očami teda dávam o jednu navrch za Halston Sage. 75% - 4* (28.10.2015)

Střední škola nikdy nezklame. Green stvořil zábavnou partičkou outsiderů, kterou cloumají hormony. Třešničkou na dortu má být záhadná Margo, kterou hraje modelka s obočím neandrtálce Delevingne. Naštěstí pro diváky dostane prostor hlavně na začátku a poté až v úplném závěru, který je v rámci žánru překvapivě originální a velmi emotivní. Hlavní hvězdou je ale jednoznačně. Wolff. (09.07.2023)