Marťan

Když vám na Marsu dojde kečup, musíte žrát jen holé brambory a poslouchat ABBU, je to na píííp neboli hovno. Právě ono vám však zachrání život coby jediné dostupné hnojivo na celé planetě. Marťan je odlehčená sci-fi o obrovské touze přežít, která celou dobu stopáže jede na palivo se značnou příměsí humoru. K tomu přičtěte disko fláky 80. let, solidního Damona, charismatického Danielse a máme tu zábavný film, který sice nedosahuje audiovizuální opojnosti Gravitace nebo ambicióznosti Interstellaru, ale je důkazem, že Scott není senilní hňup, což se po Prometheovi dost hlásalo. O další díly Promethea tak nemám starost, spíš aby se však tří sequelů dožil. Ač má Marťan 3D nativní, není využito příliš efektivně a vynikne spíše ve velkých celcích, ale na Marsu toho k vidění příliš není./// PR agentury filmu a NASA mají dobrý smysl pro timing. Nezbývá než dál napjatě sledovat, co vědci na planetě objeví, pak si zase přizvat odborníky ke spolupráci a těžit ze situace. Byť je škarohlídsky třeba dodat, že se tvůrci několikrát faktů nedrželi (viz např. chůze místo hopsání nebo bouře, která by kvůli řídké atmosféře nebyla tak silná). Umělecká licence je však báječná věc a rozčilit to může jen totální suchary. Trochu zklame zápletka s Čínou, která už byla např. v Kontaktu, ale tady je v ní patrná režisérova snaha pojistit si tržby na čínském filmovém trhu, který v posledních letech zachránil nejeden kasovní neúspěch v USA. /// Fanoušky Pána prstenů čeká jeden skvělý metavtip. *Mini spoiler* Sean Bean vysvětlí, co je Elrondova rada *Konec spoileru*. [Kino, 3D s titulky] (01.10.2015)

„Určitě tady zemřu…jestli budu muset dál poslouchat tohle šílený disko.“ Marťan mile překvapil. Nejvíc asi nevtíravým a až na pár hlušších fórů i fungujícím humorem, a pak také faktem, že na patos (samozřejmě) dojde, ale ne tak brzo, jak jsem čekal (díky tomu se zvracení ze všeho toho americko-čínského objímání sice dostavilo, ovšem později). No, co si budeme povídat, dívat se dá na film jen za předpokladu, že bez většího reptání přistoupíte na jeho pravidla, a tudíž akceptuje nesmrtelného Marka, naivní rozhodování postav (vede posádka), a odborně zabarvené termíny a jevy, u kterých naštěstí (?) většina publika včetně mě netuší (anebo si vše alibisticky zdůvodňovat žánrem sci-fi). Ale o to tu nejde. Divák si má hlavně oblíbit přeživšího bouráka a fandit mu, bavit se jeho vtipy a nezačít se nudit…u mě vše splněno. Ve výsledku tak dávám slušné 4*. „Neustále vyžadují aktuality z každýho systému a všichni mi kecají do pěstování. Což je fakt super. Hele, nechci znít nafoukaně, ale já jsem ten nejlepší botanik na týhle planetě. Takže?“ (13.07.2016)

Moje největší ohromení nastalo v momentě, kdy jsem si četl závěrečné titulky, protože tolik maďarů pohramadě se nevidí ani v Maďarsku. Samotný Mařťan se ničím ohromit nesnaží, sází se "pouze" na výbornou falmařinu a sázka je to přesná, protože co chceš natočit ve vesmíru nebo na "marsu", když by nedokážeš rozeznat umyvadlo od kamery. Ridley totiž dokázal z vesmírných záběrů udělat herce nepotřebující žádný dialog ani mimiku obličeje, aby navodil drama, napětí i dojetí, to je vskutku filmařské mistrovství hodné genia. Matt má samozřejmě ve filmu nejvýraznější prostor i když to nebyla one man show jak jsem očekával, dokázal mě po svém hereckém talentu spolehlivě přesvědčit. Pokud film v něčem ujíždí je to na souznění s Markem, ta postva mně příliš voní papírem. Neberu v potaz všechny ty kosmické a technické záležitosti, protože v tom se nevyznám a tak netuším na kolik je to fakáč od tvůrců a na kolik je to reálný, ale občas jsem si říkal "to jako fakt ? " Vizuální kvalitka na téma člověk a jeho touha přežít. (12.10.2015)

Matt Damon potřebuje zachránit. Už zase… Tak se nám bestsellerová Příručka mladých marťanů sepsaná Bearem Gryllsem dočkala blockbusterové filmové adaptace. A to natolik zdařilé, že napravuje většinu neduhů předlohy (především onu kolovrátkovost první poloviny). Každopádně reklama na NASU prostřednictvím osudů botanického MacGyvera přicházejícího na chuť Abbě, písku, rudé barvě, chuti brambor a samotě jsou zábavné, stylové a sympaticky hrají na odlehčenou „feel good humanistickou“ notu, která je v rámci filmů o přežití (a tuplem pak u sci-fi blockbusterů) stejně tak nezvyklá jako osvěžující a až překvapivě sednoucí. (06.10.2015)

Humanistické dobrodrůžo. Technicky vybroušené, herecky kolísající od plochých statérů k tahounskému Damonovi, jemuž Goddard vytahal z předlohy sakra vtipné průpovídky. Ale celkově dost studená jednohubka, do které Ridley - jako v poslední době tradičně - snad vůbec nevložil zápal. Ale má na to, dědek, už trochu nárok. Hlášení o klasikách samozřejmě ne-e. Zemeckis byl už jen s Trosečníkem úplně někde jinde. (01.10.2015)