Rodinný film

Pomalé s nevýraznou atmosférou. 1) Spoiler. 31letý režisér a spoluscénárista Slovinec Olmo Omerzu, absolvent FAMU, se pokouší propojit několik nesouvisejících témat dohromady: dospívání, zmizení rodičů, otcovství syna. Moc se mu to nepodařilo. 2) Zaznamenal jsem pěkného 16letého debutanta Daniela Kadlece (syn Erik) a 19letého Miroslava Sabadina (Erikův kamarád Tomáš). 3) Největší herecký dojem na mě udělaly tři border kólie, které se střídaly ve ztvárnění pejska Otíka. (14.06.2017)

Skica se jistě může stát vystavovaným předmětem. Naopak, malířova skica nás upozorňuje na to, co obraz (ještě) není, resp. na to, jak problematické je téma hotového, dokončeného obrazu, nechává nás nahlédnout pod povrch. Skica je doznáním, stopou procesu, takhle jsem hledal tvar - tudy vedla moje cesta, jako by nám říkal výtvarník; takhle nějak jsem se postupně dostal tam, kde jsem. Skica je nehotový obraz, který to neskrývá. Skicy mají vedle velkých olejů své místo, a já u nich často na výstavě zkysnu. ___ Blbý je, když skica, nehotový film, plný záznamů snažení, byť formální náznaky toho snažení mohou být slibné, jako třeba vzývaná nedoslovnost, tváří jako něco, co není. Omerzu nemá ponětí, co by „nedoslovně" vyjádřil, zatím ještě s cudně sklopenýma očima tápe, což je v naprostém pořádku. Není jeho chybou, že tohle jeho hledání, křehkou nejasnou představu, někoho napadlo předčasně utopit, přidusit a ustrojit do nepadnoucího kabátu (patos, luxus, exotika) a vyexpedovat na velká plátna kin. Co v pořádku není: někdo na FAMU měl včas dostat rozum, a nedostal. (19.06.2019)

Takove nijake. Podle me film zustal trcet nekde na pul cesty... Myslenka spatna nebyla, zvlast pro cesky film, ale zpracovani me nechalo absolutne chladnym, atmosferou a ani postavami nepolibeny... Nechapu, jak mohl mlady Kadlec dostat hlavni roli, tragedie. Ostatni herecke vykony civilni, tedy dobre. Co mi vadilo nejvice, byly ty nekonecne dlouhe pasaze o NICEM. S bidou tri hvezdicky. (11.02.2017)

3,5 hvězdy, nějak mám z tohoto filmu silný dojem, že zde hlavní roli hrál pejsek Otík, jehož herecký výkon byl mimochodem fenomenální. Na druhou stranu to není nic proti hercům, kteří byli taktéž výborní spíš to bude tím příběhem, který mě zas tak nechytnul, prostě jsem tomu až tak nevěřila, navíc určité pochybnosti a díry ve scénáři. Hodně nudných, dlouhých scén v podstatě o ničem. I když jsem spíše introvert tento introvertní film mi až tak nesednul. Postrádala jsem více expresivity, kterou od herectví očekávám. Ale jinak oceňuji velmi zajímavé a důležité téma zodpovědnosti (nezodpovědnosti) a vztahů rodiče - děti a další rodinné vztahy. Navíc se nemohu ubránit pocitu, že motiv otcovství (nechci spoilovat) je dost těžce a skoro až doslovně okopírován a dost dobře vím, ze kterého celkem starého českého filmu. (20.06.2019)

Upřímně řečeno, šel jsem na Rodinný film bez větších očekávání a jaké bylo moje překvapení, když jsem natrefil na tak skvělý film. Omerzovi jde překvapivě dobře něco, co se v našich krajích moc nenosí - vyprávět nedoslovně. Většina toho skutečně podstatného se děje v elipsách, ve výpustkách, které si musí divák domýšlet a rekonstruovat v hlavě. Celkově jde o hodně metaforický snímek, což vynikne nejlépe v úplném závěru, ale zároveň nejde o žádný těžkotonážní art, jako spíš o chytrý mainstream. A ještě jedna zcela netypická věc - Rodinný film velmi věrně odráží to, co řeší a jak se chovají mladí lidé (adolescenti řekněme). Taková přirozenost a uvěřitelnost je v českých luzích nebývalá... (02.08.2016)