Rodinný film

Hojnost natahovaných záběrů (ne)zaplácne mělkost zápletky a zůstanou jen pořádné artové kudrny. Rozumným řešením, jak se zbavit nudného a zdlouhavého procesu, by bylo film pojmout coby půlhodinovou povídku. Ano, ponechat odhalené kozy Elišky Křenkové i vyždímané pytlíčky Vandy Hybnerové, ochránce psích plemen nechat v nejistotě a ukázat světu, že i český film má na působivou kameru a atraktivní dovolenkové destinace. Jen v žádném případě by neměl devadesátiminutový snímek působit dojmem tříhodinovým. Nejdříve se ve vlnách oceánu ztratí Roden s Hybnerovou, působí to strašně depresivně, už jsem si uvazoval smyčku, ejhle, náhle je dvojice živá a zdravá, jen je nezdravě opálená v obličeji, a bez dalšího vysvětlení se ocitá ve své domovině. V druhém dějství se rozjíždí další deprese, na ostrově umírá hladem, vyčerpáním a steskem rodinný pes, ejhle, je v posledním tažení, ejhle, film končí scénou, kterak si Robinsoni přebírají psa živého a zdravého. Jediným dramatickým prvkem filmu tak zůstává zjištění, že Roden není tata svého filmového syna. Tenhle úsek se až příliš nápadně podobá staršímu snímku "Operace mé dcery". Abych nezapomněl, mládež se po odjezdu rodičů baví - máme zde dvě cesty výtahem v úplné nahotě, neretardovaný studující syn se doma prohání na koloběžce a působí s ní lomoz, což vadí sousedům, hraje se flaška, jde se na diskotéku, dozor nad nimi si bere Martin Pechlát. Slovinec Olmo Omerzu je člověk, od něhož nějaký jiný film ani vidět nepotřebuji. Jedna jeho artová onanie mně bohatě stačila. 5/10 (19.06.2019)

Je to dost paradoxní, když mě nejvíce dostávaly scény se psem Ottem. Ty mě rvaly srdce na kusy. Je to zřejmě tím, že vlastním taky jednoho chlupatého a štěkavého čtvernožce a nebo to bylo tím, že ta rodinka Rodena a Hybnerové stála za houby. Čekala jsem něco se vztahy, něco co bude mít psychologický přesah. (02.07.2019)

Na Rodinný film jsem se hodně těšil. Jen škoda, že honba za jeho shlédnutím byla stejně tak svízelná, jako cesta na Mordor. Každopádně po shlédnutí musím říct, že to za to opravdu stálo. Očekával jsem neobvyklé drama a to jsem také dostal. Pokud máte rádi pomalý způsob vyprávění s minimem nutných dialogů a výbornou kamerou, tak vítejte. Pokud ne, tak nic nečekejte, ať pak nejste zklamáni. Za mě nicméně super včetně herců, kteří mi tady dělali vysloveně radost. (22.02.2016)

Olmo Omerzu možná není dokonalý scenárista, ale ví o čem chce točit a má promyšlené, jak by to mělo na diváka působit. A evidentně na jedničku zvládá práci s herci. Takže si film vědomě udržuje od postav trochu odstup, protože nechce být řadovým melodramatem, a z emocionálního hlediska z toho nejlépe vychází pes. Ale v každém případě je to film, který mi za pár dnů nevyšumí z hlavy (90%). (28.02.2016)

Upřímně řečeno, šel jsem na Rodinný film bez větších očekávání a jaké bylo moje překvapení, když jsem natrefil na tak skvělý film. Omerzovi jde překvapivě dobře něco, co se v našich krajích moc nenosí - vyprávět nedoslovně. Většina toho skutečně podstatného se děje v elipsách, ve výpustkách, které si musí divák domýšlet a rekonstruovat v hlavě. Celkově jde o hodně metaforický snímek, což vynikne nejlépe v úplném závěru, ale zároveň nejde o žádný těžkotonážní art, jako spíš o chytrý mainstream. A ještě jedna zcela netypická věc - Rodinný film velmi věrně odráží to, co řeší a jak se chovají mladí lidé (adolescenti řekněme). Taková přirozenost a uvěřitelnost je v českých luzích nebývalá... (02.08.2016)