Rodinný film

U českého filmu asi moc nepřekvapí, že nejhustší herecký výkon podává pes. Ne vážně. V rámci české kinematografie neobvykle atmosférický a velice slušně zahraný... ehm... rodinný film. Trochu drama, trochu artovka a dokonce trošičku survival. Chladná umělecká forma a tříštící se děj do mnoha motivu se mi líbil, stejně tak hodně netradiční (ne)gradace. No a Eliška Křenková, ty vole, to je kapitola sama o sobě. (04.09.2016)

Má vysoká očekávání nakonec byla z velké části naplněna. Po čistě technické stránce je to paráda, od hudby až po kameru. Atmosférou si mě film získal též (podobně jako trikem s odpálkováním naštvaného souseda). Ale ještě více nadšený jsem byl z hereckých výkonů, nádherně civilních a uvěřitelných. A ano, myslím tím i u mladší generace (kupříkladu na první pohled nevýrazný a tuctový Daniel Kadlec byl podle mě naopak typově obsazený naprosto přesně a provokativní Eliška Křenková byla překvapivě vůbec největší hvězdou filmu). A tak jediné, k čemu bych měl určité výhrady, byl příběh samotný. Věřím, že nemálo diváků psí strasti chytly za srdíčko, mě ovšem dost nudily. Ne že by zvířátka zahrála špatně, ale mě prostě daleko víc zajímalo dění u páníčků doma, zvláště po „odhalení pravdy“. Symbolika je jistě pěkná věc, avšak zase si nemyslím, že by se jí měl děj takřka úplně podřizovat. Jinak ovšem velká spokojenost. S panem režisérem to bylo naše první filmové dostaveníčko, ale pevně věřím, že ne poslední. Tohle skončilo solidními 4*. (21.07.2016)

Rodinný film nám předvádí, jak už je v moderním českém filmu zvykem, finančně štědře zajištěnou rodinu, které se vymstí jedna dovolená. Ale i přes vysokou úroveň řemesla a dobrých herců mi toho přišlo nějak málo nebo už na mě drama o prožívání dospívání rozmazlených bílých dětí nefungují. Ponurý film s řídkým dějem vylepšuje nastavovačka děje se psem bojujícím o život, ale paradoxně tuhle část jsem hrozně prožíval, děsil se konce, obdivoval herectví toho psa a dávám hvězdu navíc. Salónní nihilista se holt nezapře. (08.03.2017)

Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... (08.02.2023)

-3* Na české poměry netradiční počin, který se svým zpracováním hodí spíš pro festivaly. Seznamování s členy rodiny probíhalo pomalými krůčky pomocí krátkých epizod. Tento způsob se mi jevil poněkud nezáživný, ale i tak dokázal vyvolat emoce a bylo víc času přemýšlet nad důvody jednání. Kýžený efekt z filmu byl ve výsledku pro mě slabší, což je vidět na mém hodnocení. Ale aspoň jsem seznámil se současným modelem moderní rodiny ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (13.10.2016)