Dobrou, mámo

„TY NEJSI NAŠE MÁMA! CHCEME ZPÁTKY SVOU MÁMU!…“ /// Dovoluju si poznamenat, že jsem z toho filmu kokot. Když si myslím, že všechno vím, vytasej podivnost. Sice jen jednu za hodinu, ale účel plní. Pak čekám a čekám a čekám… to si děláte prdel! Na co mám kurva čekat? Na psycho! Nečekaný (aspoň pro mě, jsem totiž chlapec ze slušný rodiny!) a zajímavý. Navíc naprosto zapadá do tý nudný hodiny a divný atmosféry. Hlavně nečekej normální film. Když něco produkuje Ulrich Seidl, asi to hollywoodštinou smrdět nebude. Spíš dramatem plným realistickýho naturalismu, na jehož konci, naštěstí, můžou všichni klidně spát. Což uklidní. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt mi zakazujou mluvit s bráchou. 2.) Zjistím, proč zpívali Lunetici Mámu. (já tušil, že jsou to vodporní uchyláci!) 3.) Thx za titule „Dadel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.08.2015)

A hele.Tak i rakušáci dokážou dělat kvalitní fimy.Film v podstatě o třech postavách.Z toho dvě jsou dětské role.A páni kluci to teda odehráli na výbornou.Smekám.Tenhle kousek má ale jednu zásadní chybu,proto nemůžu hodnotit plným počtem hvězd.A tou chybou je průhledná pointa celýho filmu.A myslím si,že ti co už maj něco nakoukáno tak to jistě potvrdí.Ale i přesto,že mě finální rozuzlení pointy celýho filmu nepřekvapilo-byl jsem nadmíru spokojenej.Protože si to tvůrci s přehledem ukočírovali(za pomocí atmosféry,hereckých výkonů a skvělé kamery) i bez nějaké originální pointy.Pro příznivce psychologických thrillerů(hororů) by to měla být povinnost. (25.07.2015)

Poznám len minimum kvalitných rakúskych filmov a len jeden jediný kvalitný rakúsky horor (Anatómia je nemecká). Predstavte si dom. Pri lese. Všade naokolo krásna príroda. Kto normálny by tu nechcel žiť? Veľký dom. Žijú v ňom dvaja malí bratia. Asi majú prázdniny. V dome spolu s nimi žije aj mama. Tá však v minulosti prekonala ťažkú nehodu a tak má obväzmi maskovanú hlavu. Okrem fyzického zranenia evidentne nie je v poriadku ani po psychickej stránke. Snímka sa prekvapivo nevyhne hŕstke gore, ale stojí skôr na atmosfére prvej polovici, kedy tušíme, že niečo nie je v poriadku, ale nevieme, ČO presne. Nakoniec príde twist. (11.01.2017)

Tento znepokojivý kousek operuje od samého začátku s výhodou, že po celou dobu filmu tápete, na čem vlastně jste, protože děj přináší opravdu bizarní podívanou s řádným psychologickým tlakem na diváka. A stejně jako třeba u Funny Games, i zde je patrný zvláštní cit pro nezvykle brutální pojetí některých scén, takže se tu možná rýsuje jakýsi rakouský rukopis. Film přináší příběh o konfliktu dvojčat a jejich matky, která se po plastické operaci obličeje záhadně mění v někoho jiného, což kluci odmítají připustit a dávají matce docela zabrat Emotikona grin. Závěr mnohé určitě překvapí... (12.08.2015)

Dílko silně navoněné artem, kde překvapení nepochopilo pravidla a stojí hned za pikolou. Možná to byl i záměr a divák se má opájet onou podivnou procházkou pochroumanou myslí, nejděsivěji na mě paradoxně působil vpád postarších výběrčích příspěvků pro Červený kříž. Samozřejmost s jakou vnikli bez pozvání do cizího domu mi naháněla husí kůži. Tato krátká a nijak významná epizoda předčila téměř všechna lehce až těžce pomatená rodinná šprťouchlata, jež byla středobodem celého dění. Snad jen etuda s vteřinovým lepidlem a jeho účinkem na rty měla hororový nádech a žhnoucí vyvrcholení už zavánělo i mrazením v zádech. Lehce mdlé tři. Viděno během Season Challenge tour 2015 (02.10.2015)