Dobrou, mámo

Podľa mňa je tento film skôr pre fanúšikov psychologických thrillerov, než pre hororových fanúšikov, ale tak ako vždy, nebudem film hodnotiť podľa toho, čím by som chcel aby bol, ale podľa toho, čím film reálne je. Je tu pár silných scénok a to najmä v záverečnej tretine filmu, ktorá je doslova silná dávka mučenia, že sa z toho človeku skoro zastaví rozum. Každopádne si povedzme viac o scénkách predtým. A bez toho, aby som čokoľvek spoiloval, tak musím uznať, že je to skutočne zaujímavé so svkelou atmosférou a má to vynikajúce napätie. Rozumiete všetkému čo sa deje a chápete Eliasa s Lukasom, že svoju mamu nespoznávajú. A nielen kvôli obväzom, ktoré má na tvári. A práve tá psychológia medzi tými postavami to robí skutočne fascinujúce sledovať. Pár scénok tu bolo možno trošku mimo, najmä návšteva červeného kríža, ale rozhodne je to skvelý film, ktorý bolo radost sledovať. Skvelá réžia, skvelé herecké výkony, veľmi dobre napísaný príbeh, no záver je trošku neprekvapivý. Aspoň pre mňa. Najmä keď si uvedomíte, že niečo nie je úplne v poriadku. Ale ja už nebudem hovoriť o čo ide. Doporučujem si film pozrieť, no nečakajte od toho desivý horor, skôr veľmi dobre atmosfericky zvládnutý psychologický thriller. (16.10.2015)

Naprosto Eliase (a Lukase) chápu, takovou příšernou matku bych taky nejradši svázal a zalepil jí pusu vteřinovkou... Rakušané dostáli své pověsti takového trochu podivného národa, ve kterém si muži schovávají ve sklepech svoje dcery a milenky (což často splývá), děti v ložnicích svoje matky, a oblažili strádající diváckou obec jedním z nejnezapomenutelnějších psychologizujících thrillerů tohoto desetiletí, aspoň tak to vidím já. Jistě, pointu jsem taky věděl už dlouho před polovinou, ti kluci nebyli zrovna dvakrát přesvědčiví a Pianistka Frau Jelinekové byla lepší. Ale celkově mi to prostě stoprocentně sedlo a basta! Po Victorii další skvostný majstrštyk germánské kinematografie, který jsem v poslední době viděl (i když ti Rakušáci jsou zjevně zčásti šílení Slovani). (16.01.2016)

V prvej polovici mala snímka od hororu naozaj veľmi ďaleko, pričom možno zaváňala jemným thrillerom, a to najmä vďaka scénam s matkou. V momente, kedy však deti prestali svojej matke veriť, mi napadlo 101 spôsobov, ako im mohla účinne dokázať pravdu. Logika filmu mi teda nedovolila plnohodnotne vychutnávať predostrený materiál. Na jedno zhliadnutie ale neľutujem. (26.11.2018)

V letošním hororovém neštěstí je Ich seh, Ich seh příjemně refrešujícím překvapením a dokonce z Rakouska. Nejsem sice fanouškem artové hororové tvorby, ale tenhle styl mi seděl. Opuštěná vila, "dvě" sympatické dvojčata a mysteriózně děsivá mamča, která s obvazy v první půli filmu vypadala půvabně. Velkým plusem filmu nebyl pouze vizuál a herecké výkony, ale také překvapivě znepokojivé scény, při kterých si divák v hlavě řekne až WTF ( Šváb,lepidlo-nůžky, drsný pád na beton, samotný zúčtovací závěr či Průchod matky lesem, což považuji za nejděsivější scénu z filmu) .75% (22.07.2015)

Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. (20.07.2015)