Režie:
John BadhamScénář:
Norman WexlerKamera:
Ralf D. BodeHrají:
John Travolta, Karen Lynn Gorney, Barry Miller, Joseph Cali, Paul Pape, Donna Pescow, Julie Bovasso, Martin Shakar, Sam Coppola, Nina Hansen, Lisa Peluso (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Devatenáctiletý brooklynský rodák Tony Manero (John Travolta) žije pro sobotní noci na místní diskotéce, kde se díky svým stylovým tanečním kreacím stává králem klubu. Mimo něj však jeho život není tak růžový. Doma se Tony neustále hádá s otcem a musí soutěžit se svým bratrem, který se stal knězem a rodina o něm má poněkud zidealizované mínění. Uspokojení mu nepřináší ani jeho práce v obchůdku s barvami. Všechno se ale změní, když na diskotéce zahlédne Stephanii Manganovou (Karen Lynn Gorneyová) a začne s ní trénovat na taneční soutěž. Stephanie sní o světě za hranicemi Brooklynu a její plány odstěhovat se za most na Manhattan navždy změní Tonymu život. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (321)
Čekal jsem, že ten kudrnáč, co zbouchnul jakousi roštěnku a pak sondoval ohledně potratu, v závěru všechny povraždí. Přinejmenším ten jeho zvrácený kukuč tomu celou dobu nasvědčoval, měl jsem z něj podobně mrazivý pocit jako z Elijaha Wooda v nedávném Maniakovi. No nic, nakonec to zabalil zbabělým skokem z mostu. Jo a taky se tam hodně tancovalo. Bee Gees prodali tuny desek, Travolta si málem vyhodil klouby z pantů a já si po letech konečně doplnil restík. Máma s tátou si tenkrát očividně užívali. ()
Tento film si nikdy nezískal mé sympatie a ani nezíská. Pro někoho možná nostalgická záležitost, ale z diváckého hlediska je tohle šílená nuda. K dovršení všeho si to pusťte s českým dabingem a z průměrného filmu se vám najednou zdá, že sledujete nějakou parodii nebo grotesku a nezachrání to ani hity od Bee Gees. ()
Archaické, leč působivé, přičemž cílevědomé úsilí půvabné Stephanie o získání lepší životní perspektivy je sympatické, i když - popravdě - její hodnotový žebříček za mnoho nestojí. Samotný příběh je ale především o hledání vlastní cesty a vlastní identity, o pokusech a omylech, kterých se přitom lze dopustit - a hlavní devizou jeho protagonistů je MLÁDÍ, jehož cenu si zpravidla uvědomíme až tehdy, když v kolotoči všedních dnů navždycky a neodvolatelně pomine. Takže za 4* ... snad pro opojení tancem, který podtrhuje magickou sílu těch dní ... snad pro prchavý okamžik, který tak snadno proklouzne mezi prsty ... snad pro lehkost, s níž mnohdy překračujeme Rubikon ... snad pro všechno, co ztrácíme a jen výjimečně nalézáme s každým dnem - s každou hodinou. ()
Byl jsem na tom ještě v letním kině. To bylo tehdy, když se vdávala moje sestřenice a já tam poznal dvě sestry, co potřebovaly pomoc... Ničím mě ten film neupoutal, ostatní ano, hrou na pompu. Já pokukoval raději na jednu z těch sester, a ve mě probíhalo něco jiného, co s dějem filmu, který byl podružnější. Inu náhody tehdy měly ještě zelenou... Ach ten čas nezralých malin a spontánních vztahů! ()
Já tenhle film už kdysi dávno viděl, ale skoro nic jsem si nepamatoval. Pak jsem kolem toho hodně let tak nějak přešlapoval, jestli se na to mám podívat, nebo to bude úplná ztráta času... Nakonec jsem se odhodlal, že se na to podívám. Upřímně řečeno, ten příběh sám o sobě neni nejhorší. Travolta, kterýho teda zrovna moc nemusim, tam hledá nějaký to svoje místo na světě a řeší problémy s despotickym fotrem, pobožnou matkou, se šéfem v práci, atd... Ale ten nosnej příběh zůstal tak trochu v pozadí za tou disco-omáčkou kolem. Mně to i podle komentářů připadá, že hodně lidí snad ani nehodnotí ten film jako celek, ale spíš jenom ten disco soundtrack. Ono je to strašně jednoduchý vysmívat se 40 let starý muzice a módě, ale já teda s odstupem těch 40 let můžu konstatovat, že tahle disco-éra byla ještě docela v pohodě. Když to srovnám s nějakejma recitujícíma negrama z ghetta nebo recitujícíma cikánama z Púchova, co si hrajou na negry z ghetta, a podobnym odpadem, co je v současnosti IN, tak fakt jako zlatý Bee Gees nebo KC & the sunshine band a další muzika, která ve filmu zazní. Celkově vzato z historickýho hlediska je to docela zajímavá sonda do kratičkýho období, kdy disco vládlo. O nějaký 2 roky dřív disco teprve začínalo pronikat do mainstreamu a o 2 roky později bylo to klasický 70's disco přibito na pranýř hanby a v podstatě zmizelo z povrchu zemskýho. Ty 3 hvězdy si tohle dílo určitě zaslouží. Navíc několik scének bylo skvěle parodováno v Noci v Roxbury. ()
Galerie (72)
Zajímavosti (41)
- Klub Odyssey 2001 neměl před natáčením barevné stěny a ani blikající podlahu. To si vymysleli filmaři pro lepší efekt. (Terva)
- Jedním s fanatických obdivovatelů filmu byl filmový kritik Gene Siskel. Sám dle vlastních slov viděl film sedmnáctkrát po sobě a neváhal v pozdější aukci vydat za Travoltův bílý polyesterový oblek 145 000 amerických dolarů. (Hans.)
- Film se původně měl jmenovat Tribal Rites of New Saturday Nights. (Terva)
Reklama