Správní chlapi

L.A. Confidential a Poslední skaut se vydali proti sobě na časové ose, aby se střetli ve vinylovém světě hippies, pornoprůmyslu, protestů proti poluci (netýká se předchozí položky) a zjevení ex-prezidenta Nixona. Jenže nestačí, když něco vypadá dobře na papíře, musí se to umět i natočit a tak Shane Black scénárista zase jednou přecenil schopnosti Shanea Blacka režiséra. Jeden z otců buddy movie měl své dítě při kříšení více profackovat, nebo možná spíše sebe, protože k čemu je vám šarm, když se na něj kvapem zapomene.. (09.08.2016)

Tak asi bude zase nějaká porucha na mé straně přijímače, protože na včerejší projekci se sál kina Lucerna tak otřásal hurónským smíchem až jsem měl pocit, že snad všichni sledují komedii roku jenom mě pustili něco jinýho. Dokonce jsem čekal kdy z toho neustálýho smíchu začne padat omítka a starověká výzdoba do sálu, ale pozor taky jsem viděl pár lidí odejít předčasně a po pravdě řečeno nedivím se jim a nemyslím si, že to bylo jenom kvůli těm příšerným sedačkám na kterých se nedá pořádně opřít a po hodině mě bolela prdel jak kdyby mi do ní někdo intenzivně vrážel půlmetrovou kládu. Děs a běs asi jsem zmlsanej, ale zlatej Cinestar tohle se fakt nedá. Tak a teď k filmu upřímně řečeno potřeboval by změnit název a místo Nice Guys by se to mělo jmenovat Retard Guys. Upřímně už hodně dlouho jsem neviděl tak dějově chabej naprosto prázdnej a žalostně nevybalancovanej film. Tyhle buddy movies snímky totiž fungujou jenom tehdy když se podaří najít rozumný kompromis mezí tím co je vtip který vyplyne z děje a mezí tím co je zcela absurdní a samoúčelné a to se tady hrubě nepovedlo. Všechny scény a situace se totiž vyvíjí jenom tak, aby ze sebe mohli Crowe a Gosling při každý možný příležitosti dělat dementní šašky. Nejde ani o to, že film vykrádá snad všechno co tu napříč žánrem 100x bylo to bych akceptoval, ale všechno je totálně na efekt. V půlce filmu mě absolutně přestalo zajímat o co tam vlastně jde, protože je to stupidní a nezajímavý ono to vlastně žádnej děj nemá, ale to tady koukám nikoho nesere. Black skončil a Predátora ať radši netočí, stejně jsem o něj ztratil zájem.10% (25.05.2016)

Vynikající komediální detektivka s lynchovským lookem a nádechem, která netlačí na pilu příběhového drajvu ani akce, ale staví na skládačce promyšlených scének, u kterých jsem se nasmál jak už dlouho ne, přičemž na konci jsem dostal i vypointovaný příběh. Pro mě příjemný překvapení, strašně dobře se mi na tento film dívalo. Můžu doporučit. 90% (05.10.2016)

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)

Určitě to Black umí s větší ulítlostí (Kiss Kiss Bang Bang) nebo s větším počtem nezapomenutelných hlášek (Poslední skaut). Pokud ale ten film někde na body prohrává, je to čistě ve své vlastní kategorii, kterou si můžeme označit (např.) jako "blackovinu". Jinak je to mnohonásobně lepší, co běžně nabízejí podobné žánrovky (když už je někdo točí). Herci přesní (snad jen Kim Basinger je tu tak trochu omylem), slovní střelivo podávané v pravidelných dávkách a několik scén jasně kultovních. Celá pasáž "držím vás v šachu" by se měla tesat do kamene a záměrně podvratný vývoj děje baví každou minutu. Kolikrát ten film pro své i divácké pobavení uhne od běžného konceptu a přitom ani jednou nesklouzne k tomu, že by přímo parodoval. Black by měl točit jen filmy, kde nažene dva losery k nějakému zapeklitému případu. V téhle rovině je vážně bezkonkurenční. (27.05.2016)