Černý jezdec

║Rozpočet NZD 3,5milióna║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $1,706,000▐ Ospevovaná dráma z Nového Zélandu Čierny kôň (The Dark Horse, 2014), ponúkla zaujímavú tému o šachistoch ale vedená v tak pomalom tempe so špinavým podmazom daného okolia, až človek je zmorení pozeraním z daného diela. /videl v kine: 35%/(filmový festival Art Film Fest 2015) (03.07.2015)

Hezký příběh o člověku, který i přes své onemocnění dokázal dát svému životu smysl. Zezačátku mi dělalo trochu problém zvyknout si na ten hrubý způsob zacházení, v tomto ohledu se mi na to nekoukalo dobře. Poslední třetina to vytáhla. Váhám mezi pěti a čtyřmi hvězdami, pro některé momenty, které zdržují a zbytečně prodlužují délku (dlouhotrvající pohledy postav do blba) nakonec plný počet nedávám. (01.05.2021)

Tento koník mě tedy příliš neuspokojil, a to i přesto, že si po téměř celou dobu promítání dokázal udržet mou pozornost. Problém shledávám hlavně v tom, že nám řádně nebyla představena Genova osobnost, a tak člověk bez dalších doplňujících informací pořádně ani neví, kde je jeho problém, ani proč jakožto relativně úspěšný šachista nemá na vlastní pořádnou domácnost. Druhý problém pak vidím v tom, že pouhý popis jeho záslužné činnosti s mírnou dramatizací problémů vlastní rodiny na slušný snímek nestačí. Obávám se, že tvůrci značně vsadili na prvoplánovitost, a to se jim vymstilo. Určitě bych upřednostil třeba detail práce s dětmi a neříkejte, že by se nenašla nějaká zvláštní historka s ní spatá, s níž by se dalo blíže pracovat a osobnostmi se ztotožnit. Takhle snímkem letíme od povrchního seznámení s Genem, před pobyt u jeho bratra a seznámením s Manou a najednou bing děti, turnaj, úspěch - neúspěch a závěrečná dramatizace. Dvě hodiny by daly určitě lépe zaplnit. Takhle snímek táhne hlavně Cliff, a ten na to sám o sobě nestačí. (31.01.2016)

„Můžu jim pomoct. Dám jim cíl. Potřebujou nějakej cíl, smysl. Kdo ví, co se pak stane?“ - „Já vím, co se stane. Nasadíš jim do hlavy ten úžasnej nápad, pak tě zas něco vykolejí a už tě nikdy neuviděj. Nepotřebujou nějakej vybájenej turnaj. Některý nemaj ani rodiče. Znaj jen gangy a polepšovny. Ani je to nezajímá. Potřebujou lidi, který vždycky přijdou, Gene. Stabilitu!“ A právě stabilita je věc, se kterou Genesis bojuje ze všeho nejvíc…Na hlavního hrdinu je smutný pohled. Umí sice šachy, ale má problémy s hlavou a spoustu lidí už zklamal. V jádru je to však dobrák, který se snaží věci změnit. A divák mu fandí. Stejně tak vyloučeným lidem kolem něj, kteří mu začnou tvořit novou rodinu. Zároveň má o něj publikum strach, aby znovu neselhal, protože nová šance už přijít nemusí…Tempo vyprávění není z nejsvižnějších, ale k tomuhle filmu se hodí. A trocha toho napětí také nechybí, vůbec celá pasáž z Aucklandu se podařila. Závěrečné vysvětlení je takovým malým balzámem na duši. Podařená podívaná o vyděděních, za mě solidní 4*. (16.10.2022)

Když někdy u stolu padne dotaz na herce s maorskými předky, okamžitě se mně vybaví Cliff Curtis. Na druhou stranu nepředpokládám, že něco takového by u stolu vůbec kdy mohlo padnout, protože tipuju, že na novozélandský film v celé republice kouká asi taková tisícina procenta celého obyvatelstva naší země, čímž želám Cinemaxu za to, že mi takový filmový zážitek nabídl. Černý jezdec určitě není špatný film a s radostí bych ho doporučil komukoliv, kdo má rád životní příběhy. Tři hvězdy tu ode mě nejsou kritikou, jako spíš skutečností, že mi úplně nesedl styl vyprávění samotného příběhu Genesise Potiniho. Cliff Curtis ho může hrát sebelíp, ale když mi film pořádně nevysvětlí podstatu duševní nemoci jeho postavy, těžko budu rozumět tomu, co pak ve filmu vytváří. Naštěstí film nebyl jenom o něm, ale i o tom, jak si Maoři na samotách mimo města vytváří gangy, se kterými byste se určitě nechtěli setkat. Mám pocit, že z nich by měli strach i kovaní Hells Angels z amerického zapadákova. (30.11.2015)